Slivenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Slivenec
Obecní úřad a pošta

Obecní úřad a pošta

Praha-Slivenec – znak
znak
Praha-Slivenec – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 5
katastrální výměra: 7,59 km²
obyvatel: 3 349 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 441 obyv./km²
celých katastrálních území: 2
částí katastrálních území: 0
celkem územně tech. jednotek: 2
počet zákl. sídelních jednotek: 9

PSČ: 154 00
adresa úřadu MČ: K Lochkovu 6
Slivenec - Praha 5
154 00
slivenec@praha-slivenec.cz
starosta / starostka: {{{starosta}}}
Oficiální web: www.praha-slivenec.cz/
Praha-Slivenec na mapě
Slivenec
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha-Slivenec
správní obvod (pověřený úřad): Praha 5
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 5,66 km²
obyvatel: 2 901 (31. 12. 2014[2])
hustota zalidnění: 513 obyv./km²
poštovní směrovací číslo: 154 00
Slivenec na mapě

Slivenec (německy Sliwenetz) je katastrální území Prahy Je zde evidováno 51 ulic, 970 adres a žijí zde asi 3 tisíce obyvatel. K Praze byl připojen roku 1974.

Praha-Slivenec je od 24. listopadu 1990 městská část na jihozápadě hlavního města Prahy, v městském obvodu Praha 5. Má 3 252 obyvatel, rozloha je 7,5882 km² a zahrnuje celá katastrální území Slivenec a Holyně. Menší části území Holyně byly k Praze připojeny již v letech 1960 a 1968, hlavní část Holyně v roce 1974 v rámci obce Slivenec, k níž Holyně patřila.

V centru Slivence se kolem náměstíčka nachází kostel Všech svatých a Křižovnický dvůr. Bývalý statek JZD byl v roce 2014 stržen. Na území místní části se stavějí i nové domy. V roce 2015 prochází náves celkovou rekonstrukcí. V posledních letech proběhla plynofikace celé obce a dokončuje se také kanalizace. Každé 3 měsíce vychází časopis městské části "Slivenecký mramor". Na fotbalovém hřišti ve Slivenci se točilo utkání ve fotbale v Kameňáku. V areálu Křižovnického dvora se točil film Utrpení mladého Boháčka.

Kostel Všech svatých[editovat | editovat zdroj]

Raně gotická stavba z konce 13. století s přistavěnou předsíní z roku 1693. V roce 1886 byla vestavěna kruchta a roku 1901 byl kostel opraven podle návrhu A. Barvitia. Na obdélnou loď s věží navazuje trojboce zakončený presbytář s žebrovou křížovou klenbou. V presbytáři se zachovalo prosté gotické sedile a sanktuárium. V lodi jsou lomená okna s kopiemi původních vitráží ze 14. století (originály jsou v Uměleckoprůmyslovém muzeu); v českých zemích jsou téměř unikátní.[3]

Křižovnický dvůr[editovat | editovat zdroj]

Ves Slivenec věnoval král Václav I. listinou ze 6. dubna 1253 křižovníkům s červenou hvězdou, s čímž byla spojena povinnost řádu pečovat o opravy Juditina mostu.[4] Bývalý majetek křižovnického řádu zablokovaný pro restituce tvoří 7 % rozlohy městské části Praha-Slivenec, dalšími 3 hektary přesahuje do městské části Praha 5. Je ve správě Pozemkového fondu, většinou jde o ornou půdu. Zemědělský dvůr užíval za socialismu státní statek, nyní ho má od Pozemkového fondu pronajatý soukromá zemědělská společnost Pražská agrární společnost s. r. o. Dvůr chátrá, správce ani nájemce do něj dlouhodobě neinvestují, teprve po medializaci tohoto stavu starostkou začal Pozemkový fond vyměňovat střechu, aniž by vyměnil zpuchřelé trámy. Městská část dlouhodobě usiluje o navrácení zdejšího majetku řádu křižovníků.[5]

Těžba kamene[editovat | editovat zdroj]

Je zde krásná krajina a těží se zde, v lomu nad samotou Cikánka, červený vápenec, tzv. slivenecký mramor. Nejstarší známou dochovanou pražskou památkou z červeného mramoru, pravděpodobně sliveneckého, jsou některé desky na hrobech 14 biskupů v chóru chrámu sv. Víta, které nechal v roce 1374 položit Beneš Krabice z Veitmile, a pravděpodobně ze Slivence pochází i mramor řady dalších náhrobků ze 14. a 15. století. V 16. století a v renesanci se stal hojně a všestranně využívaným a žádaným kamenem. Nejstarší písemná zmínka o těžbě mramoru ve Slivenci je z roku 1515. Křižovníci své lomy pronajímali různým kameníkům a firmám. 23. října 1923 křižovníci lom prodali firmě Spojené pražské továrny na stavivo, a.s., které jej měla v nájmu již od roku 1895 (původně pod jménem Barta & Tichý). Roku 1946 byl lom znárodněn, poté privatizován.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi Slivencem a Holyní prochází páteřní výpadovka, ulice K Barrandovu, která je radiálním napaječem Pražského okruhu. Přímo přes Slivenec vede stará silnice od Barrandova do Lochkova a Radotína, z níž ve Slivenci a v Lochkově odbočují silnice do Velké Chuchle. Na sever vede ze Slivence silnice do Holyně, na severozápad do Ořecha.

Do Slivence po léta jezdily městské autobusové linky 246, 247 a 248 ze Smíchova. Od 2. září 2006 byla od Stodůlek a Řeporyj přes Slivenec na Barrandov prodloužena v pracovních dnech linka 230, čímž vytvořila zcela nové spojení MHD, později byl provoz v tomto úseku omezen jen na dopravní špičky. V rámci rozsáhlých změn 1. září 2012 byly dosavadní linky 246 a 247 nahrazeny prodloužením linky 120, která jezdí nyní ze Smíchova (Na Knížecí) do Lochkova, část spojů jezdí až do Radotína. Linka 248, která jezdila přes Slivenec do Holyně, byla nahrazena změněnou linkou 230, která začala zajíždět místo linky 248 do Holyně a místo linky 120 do Klukovic a na barrandovské straně byla prodloužena z Chaplinova náměstí k filmovým ateliérům.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Sousední čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v městských částech Prahy [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  
  2. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  
  3. * E. Poche, Umělecké památky Čech III. Str. 363.
  4. a b Václav Rybařík: Z minulosti pražských lomů (4), revue Kámen
  5. Jana Plamínková: [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]