Cikánka II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Cikánka II
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Lom v PP Cikánka II - 1. část
Lom v PP Cikánka II - 1. část
Základní informace
Vyhlášení 1. září 1988
Vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška 297 - 313m m n. m.
Rozloha 0,39 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Praha
Souřadnice
Cikánka II
Cikánka II
Další informace
Kód 2091
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Přírodní památka Cikánka II je chráněné území, které se nachází na území hl. města Prahy poblíž osady Cikánka. Katastrálně spadá pod městskou část Praha 16 - Radotín. Přírodní památka se skládá ze dvou částí, přičemž se obě nacházejí v nepoužívané části lomu, která je geologicky součástí Sliveneckých lomů, historicky známých již od 13. století. Rozloha památky činí kolem 0,39 hektarů. Chráněné území se pohybuje v nadmořských výškách mezi 297 až 313 m. Národní výbor hl. m. Prahy vyhlásil Cikánku II za přírodní památku v roce 1988. Současný plán péče o památku Cikánka II je stanoven na období 2010 – 2024. Z geologického hlediska jsou lomy chráněny díky významným paleontologickým nálezům ve skalních vrstvách na přechodech Lochkovských souvrství a Sliveneckých/Pražských souvrství.[1]

Cikánka II - 2. část

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Cikánka II se nachází mezi Zadní Kopaninou a Lochkovem. Zaujímá místo u dobývacího prostoru Radotínsko – Chuchelské háje. Jedná se o dvě části lomů opěrných profilů lochkov – prag, situovaných ve skálách severně od lomu Cikánka I na levém svahu Radotínského potoka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Cikánky II se od 13. století těžil růžový slivenecký vápenec, který je nejčastějším okrasným kamenem ve středních Čechách. V tehdejší době lomy patřily rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Vápenec se nejvíce těžil v době renesance a baroka. Přírodovědce zaujaly lomy až v 19. století. V majetku Křížovníků byly lomy až do roku 1923.[1][2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

V lomech Cikánka II je znatelné rozhraní dvou geologicky odlišných částí na jihozápadní straně oblasti. Jednu část tvoří hranice lochkovských souvrství, jež jsou součástí Barrandienu (nejspodnější devon), a druhou část tvoří Pražské souvrství (spodní devon). Profil vrstev lochkov – prag ukazuje konodontové a tentakulitové zóny. Na odkrytém rozhraní se významně podílela jednak těžba mramoru a jednak i desková tektonika vějířovitým průběhem radiálních poruch. Najdeme zde trilobity Platyscutellum formosum slivenecense, Crotalocephalus albertii, Pragoproetus pragensis, ramenonožce Dalejodiscus subcomitans a další. V horní části lomu se nacházejí na povrchu facie řeporyjských vápenců pražského souvrství.[1][3][2]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Před antropogenními vlivy byla oblast Cikánky II historicky zřejmě pokryta šipákovou lesostepí a stepní společenstva pokrývala nejvíce vystavované části. V současnosti tato oblast nebyla již dlouho prozkoumána a údaje, které jsou známy o vegetaci daného místa, jsou nepřesné a platí souhrnně pro památky Cikánky I+II. Co mají obě části jistě společné jsou dřeviny zarůstající dno a svahy údolí, na lomových stěnách xerotermní traviny (Festucion valesiacae), v jižní části další xerotermní společenstva (Carpinion betuli – Hercynské dubohabřiny).[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Jelikož průzkum fauny se prováděl také v oblasti Cikánky I + II, tak není jisté, zda se všechny zmíněné druhy vyskytují v přírodní památce Cikánka II, ale je to díky blízkosti obou území pravděpodobné. Tudíž v oblasti Cikánka II se zřejmě nachází v hojném počtu 41 druhů střevlíkovitých brouků: Harpalus caspius roubali, Panagaeus bipustulatus, Ophonus cordatus a další. Dále se zde vyskytují 2 druhy měkkýšů: Granaria frumentum, Pupilla sterri, chráněné prskavce: menší (Brachinus explodens), větší (Brachinus crepitans), 802 druhů motýlů např. Hamearis lucina (pestrobarvec petrklíčový), další druhy zařazené na Červeném seznamu: Hemaris tityus (dlouhozobka chrastavcová), Hemaris fuciformis (dlouhozobka zimolezová), Hyles euphorbiae (lišaj pryšcový), Setina roscida (lišejníkovec malý), Leptidea sinapis (bělásek hrachorový), Plebejus idas (modrásek obecný), Polyommatus daphis (modrásek hnědoskvrnný), Hipparchia semele (okáč metlicový), Pyrgus carthami (soumračník proskurníkový), Thymelicus acteon (soumračník žlutoskvrný), Iphlicides podalirius (otakárek ovocný).[1]

Ochrana přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Ochranné pásmo Cikánky II nebylo vyhlášeno a pás vzdálenosti 50 m od hranic předmětů ochrany neodpovídá v mapách skutečné rozloze památky. Od roku 1988 je Cikánka II vyhlášena jako zvláště chráněné území díky jejímu odkrytému geologickému profilu na JZ lokality, který umožňuje veřejnosti studovat strukturu jejích jednotlivých vrstev, ve kterých se hojně nacházejí paleontologické nálezy. Důvodem vzniku ochrany této památky je intenzivní těžba v blízkých lomech pro cementářské účely, nedaleká výstavba cementárny pro okolní lomy, ochrana před závaly a výskyt několika vzácně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Další negativní vliv působící na tuto chráněnou oblast mají zarůstající dřeviny v blízkosti lomů pro porosty cenných xerotermních trávníků a zahalující monocenotické porosty pod lomovou stěnou se stratigrafickým profilem.[1][3]

V plánu na léta 2010 – 2024 se uvádí, že „Žádné písemné doklady o dřívějším managementu přírodní památky nebyly nalezeny ani v rezervační knize Ústředního seznamu ochrany přírody ani ve výpisu z rezervační knihy na Magistrátu hlavního města Prahy. Je zachováno pruhové značení i označení přírodní památky cedulemi v terénu. Není jasné, kdy bylo značení instalováno, neodpovídá však hranici přírodní památky podle vyhlašovacího předpisu.“[1][3]

Podle nynějšího plánu by Cikánka II měla být bezzásahová, s výjimkami občasného výřezu dřevin u otevřených profilů lomů, odstranění případných sutí u spodních vrstev a vytvoření naučné stezky. Další návrh zahrnuje administrativně-správní opatření pro nové vyhlášení přírodní památky Cikánka II se správnou lokalizací předmětů ochrany.[1][3]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka již není dostupná po červené turistické značce od autobusové zastávky Lomy, jelikož po krátké vzdálenosti je na asfaltové cestě ukončena značkou zákazu vstupu a závorami. Jediná přístupová cesta vede přes území Cikánky I. V místě borové špičky je vysekaná trasa vedoucí houštím od vrcholu až k údolí do lomů. Na místě přírodní památky se nenachází naučná cedule, nýbrž jen znak Přírodní památky.[4]

Fotografie Cikánky II[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Plán péče o přírodní památku Cikánka II
  2. a b Geologie
  3. a b c d Lokalita
  4. Turistika

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cikánka II ve Wikimedia Commons