Kunratice (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Kunratice
katastrální území Kunratice

Stará škola

Praha-Kunratice – znak Praha-Kunratice – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 4
datum připojení k Praze: 1. ledna 1968
katastrální výměra: 8,10 km²
obyvatel: 9 172 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 1 132 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek: 13

poštovní směrovací číslo: 148 00
adresa úřadu městské části: K Libuši 7
148 00 Praha 4
starosta / starostka: Ing. Lenka Alinčová

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Kunratice na mapě

Kunratice (německy Kunratitz bei Prag) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Kunratice také městská část na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 809,92 ha. Je zde evidováno 135 ulic a 1695 adres.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kunraticích (tehdy nazývaných Chunratitz, odvozených od jména Konrád) je z roku 1287. K Praze byla do té doby samostatná obec připojena k 1. lednu 1968 a začleněna do městského obvodu Praha 4. Dne 24. listopadu 1990 pak vzniká moderní samosprávná městská část Praha-Kunratice.

Kunratice dnes[editovat | editovat zdroj]

V nedávné době (v letech 2005–2008) byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku.

Kunratice mají také za sebou opravu sokolovny, radikální rekonstrukci a dostavbu místního úřadu (projekt arch. Jana Šabarta[zdroj?]), pokračují opravy kunratického zámku a v roce 2007 byla ukončena dostavba a rekonstrukce areálu ZŠ Kunratice v Předškolní ulici (nové pavilony, sportovní hala a venkovní sportoviště). V roce 2015 se zrekonstruovala silnice Kunratické spojka vedoucí od Kunratic (východ) na Chodov (Chodov a Opatov). Postupně se rekonstruují zchátralé komunikace v blízkosti centra Kunratic - například ulice Do Dubin (2015) a K Bažantnici.

Sídliště Flora[editovat | editovat zdroj]

Do katastrálního území Kunratic patří i malé sídliště Flora, i když funkčně patří k Jižnímu Městu. Nachází se v severovýchodní části Kunratic mezi Kunratickým lesem a kolejemi Vysoké školy chemicko-technologické.

V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. Po Sametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.

Sídliště Flora bylo postupně dostavováno koncem 90. let. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II.

Dopravní obslužnost[editovat | editovat zdroj]

Do centrální části Kunratic jsou od září 2012 nově zavedeny městské autobusy. Kunratice obshluhuje linka 193 vedoucí směr metro Budějovcká. Doplňkové jsou obsloužené tangenciální linkou (165) z Jižního Města pokračující do Modřan a Komořan.

Části Kunratic zvané Zelené Údolí (dříve Václavská louka) a Betáň jsou obsluhovány příměstskými linkami jezdícími též od metra Budějovická po ulici Vídeňská.

Noční dopravu zajišťuje příměstská linka jedoucí až do Jílového u Prahy.

K Horním Kunraticím přiléhajícím ke Kunratickému lesu (především obytný komplex Flora a vysokoškolské koleje) jezdí městské autobusy od stanice metra Chodov a Opatov (193 a 177).

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dominantou Kunratic při pohledu z dálky je kunratický zámek nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlejší několikrát přestavovanou barokní stavbu založenou na místě dřívější tvrze. Během své historie sloužil různým účelům – východní křídlo je např. přestavěné na špejchar. Některé části (právě špejchar) jsou již opravené, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.

Jedinečná barokní kalvárie na křižovatce „U Tří Svatých“ byla nenávratně zničena v padesátých letech minulého století.

Zřícenina Nového hradu

Nový hrad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nový hrad u Kunratic.

Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro krále Václava IV. v letech 14111412. Král Václav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obležen pražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl nikdy obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže. V roce 2014 se obnovila lávka vedoucí k hradu.

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jakuba Většího (Kunratice).

Vedle špejcharu Kunratického zámku stojí barokní kostel svatého Jakuba Většího z poloviny 18. století. Byl postaven na místě raně gotického kostelíka. Před ním stojí památník obětem světové války se jmény a sochou lva.

Bronzová busta T. G. Masaryka od Vincence Makovského, která byla umístěna na žulovém podstavci v parčíku na blízkém náměstí Prezidenta Masaryka již v letech 1937 a 1945, byla v roce 1990 opět obnovena.

Sousedící území[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v městských částech Prahy [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Miloslav. Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 34–36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]