Vysočany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Vysočany (rozcestník).
Vysočany
Pohled na střední část Vysočan. V pozadí Prosek a Klíčov.
Pohled na střední část Vysočan. V pozadí Prosek a Klíčov.
Lokalita
Městská část Praha 9, malá část Praha 3
Správní obvod Praha 9, malá část Praha 3
Obec Praha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 15 219 (2011)[1]
PSČ 190 00
Počet domů 640 (2011)[1]
Počet ZSJ 15
Vysočany na mapě
Vysočany
Vysočany
Další údaje
Kód části obce 490245
Kód k. ú. 731285
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysočany (německy Wissotschan) jsou čtvrť a katastrální územíměstském obvodu Praha 9. Většina Vysočan leží na území městské části Praha 9, pouze malá část (sportovní areál a zahrádkářská kolonie Na Balkáně) patří k Praze 3. Katastrální území Vysočany sousedí s Prosekem, Letňany, Kbely, Hloubětínem, Hrdlořezy, ŽižkovemLibní. Mezi lety 1902–1921 byly Vysočany samostatným městem, v roce 1922 se staly součástí tzv. Velké Prahy.

Do Vysočan patří[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Vysočany může odkazovat na vyvýšenou polohu místa[2], původní jádro Vysočan se však nachází v údolí říčky Rokytky. Tehdejší ves mohla být pojmenována i podle Vysočanů, tedy obyvatel příchozích z nespecifikované obce jménem Vysoká.[3][4] Ve stabilním katastru z roku 1842 je název obce uveden jako Wisoczan, plán Prahy z období protektorátu uvádí německý přepis Wissotschan.[5]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak Vysočan, resp. dnešní městské části Praha 9.

V roce 1902 byly Vysočany císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a získaly právo používat městský znak.[2] V heraldicky pravé (z pohledu pozorovatele levé) polovině znaku je vyobrazen dvouocasý český lev v červeném poli. Horní pole druhé poloviny je modré a nachází se v něm cukrová homole (jakožto symbol cukrovarnické rodiny Freyů[6]) a ozubené kolo jako symbol průmyslu. V dolním poli jsou zobrazeny bývalé vysočanské vinice. Nad hlavou štítu je umístěna koruna s pěti výběžky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů bylo údolí Rokytky osídleno již v pozdní době kamenné. Ve Vysočanech byly nalezeny nástroje a hroby kultury šňůrové keramiky, v ulici Na Krocínce hroby kultury zvoncovitých pohárů. Objeveny byly též pozůstatky keltského osídlení.[7]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati Olomouc–Praha.

Podle záznamu z roku 1115 kníže Vladislav I. daroval vinice na svazích severně od Vysočan kladrubskému klášteru. První písemná zmínka o Vysočanech samotných ale pochází pravděpodobně až z roku 1239, kdy je měl král Václav I. darovat opět zmíněnému klášteru spolu se 128 dalšími vesnicemi.[7][8][9] V roce 1325 jeden ze dvorů koupil Zdeněk, osobní lékař krále Jana Lucemburského,[10] později v něm byla založena tvrz.[7] V době husitských válek ves obsadili Pražané.[10]

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Od druhé poloviny 15. století část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému špitálu u sv. Pavla, pražským dominikánům od sv. Jiljí, klášteru na Karlově nebo kostelu sv. Apolináře.[7][10][11]17. století vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory David Jindřich z Černína. V roce 1634 mu byl zabaven a odevzdán Maxmiliánu J. Trauttmansdorffovi. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině 17. století velkou část pozemků získalo Nové Město Pražské.[10] Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory Čvančarka, Hytlovka, Krocínka, FlajšnerkaJetelka.[10]

Vysočanská radnice (dnes Úřad městské části Praha 9) postavená v roce 1911.

Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a její železniční stanice. Už v roce 1835 zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových.[9] Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar (v 90. letech 20. stol. přestavěn na penzion). V roce 1896 ve Vysočanech Emil Kolben založil továrnu Kolben a spol., která se později stala jednou z částí ČKD, ve stejném roce Bedřich Frey mladší založil Vysočanskou mlékárnu. O dva roky později nechal František Křižík do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z Libně.[9]

V roce 1854 byla ve Vysočanech zřízena triviální škola, jejímž prvním učitelem se stal Jan Pravoslav Přibík.[11] V pozdější nové budově školy z let 1888–1890 dnes sídlí anglické gymnázium. Od konce 19. století ve Vysočanech působily různé obrozenecké spolky, např. Lubor nebo Vousáč.[12][13]

Pozůstatky bývalých výrobních hal ČKD.
Bývalá budova Odkolkových pekáren, postavená v roce 1912.

20. století až současnost[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejstarších budov ve Vysočanech, č. p. 25, část bývalé tvrze.

V roce 1902 byly Vysočany dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak.[2] V roce 1911 byla postavena budova vysočanské radnice.[14] V roce 1922 se Vysočany staly součástí tzv. Velké Prahy, v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu Praha IX, do nějž patřily ještě ProsekHloubětín. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích.[9] Vymezení obvodu Praha 9 zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část Praha 9.

V první polovině 20. století ve Vysočanech vznikla řada průmyslových podniků, např. velkosklad spotřebního družstva Včela, mlýny a pekárny společnosti Odkolek, továrny ČKD, areál Praga[15], letecké továrny AviaAero[16] a výrobna laků TEBAS.[9] V roce 1934 byla uvedena do provozu městská spalovna odpadu (zbourána 2003). Na konci druhé světové války, 25. března 1945, byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro včetně přestavby historické tvrze a vyžádal si čtyři stovky obětí.[7][17] Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna Elektročas (Pragotron)[9] a sběrný dvůr Pražských služeb. V rámci administrativní reformy byla v roce 1946 k Vysočanům připojena oblast Předního Hloubětína.[18]

Čtvrť Nová Harfa.

V 60. letech došlo k výstavbě víceproudé silnice spojující Hrdlořezy, Vysočany a Prosek (dnešní Freyova ulice), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem. V severní části katastru byl v 70. letech vybudován areál garáží Klíčov a v roce 1978 se do Vysočan přesunula osobní část nádraží Praha-Libeň. Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a nahrazeny novou výstavbou. Vznikla zde i budova Hospodářské komory ČR, ředitelství pražského dopravního podniku a sídlo společnosti Sazka. V roce 1998 byla do Vysočan prodloužena trasa metra B se stanicemi VysočanskáKolbenova.

V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů v současnosti (2019) chátrá, v jedné z budov Pragy působí umělecký prostor Pragovka, některé továrny čekají na demolici s budoucím záměrem bytové výstavby. Počátkem nového tisíciletí byl vybudován bytový soubor Nová Harfanákupní centrum Fénix. V roce 2010 byla na místě zrušené železniční vlečky ČKD otevřena cyklostezka Rokytka. Poblíž cyklostezky, v sousedství mostu přes Ocelářskou ulici, byl mezi lety 2011 až 2013 postaven mrakodrap Eliška, pátá nejvyšší stavba v Praze. K dalším nově vznikajícím obytným souborům patří AFI City, čtvrť Emila Kolbena nebo rezidence nad Rokytkou.

Vinice Máchalka, pohled směrem k Vysočanům.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vysočany se nachází převážně ve východní části Pražské kotliny, v údolí říčky Rokytky, přibližně 7 km východně od centra města. Severní část katastrálního území s vilovou čtvrtí na Klíčově a garážemi Klíčov patří k Čakovické tabuli. Do jihovýchodního cípu s oblastí Nových Vysočan a kolonií na Balkáně částečně zasahuje Úvalská plošina. Mezi jednotlivými částmi katastru tak panují značné výškové rozdíly: zatímco rozcestník KČTVysočanské radnice je umístěn v nadmořské výšce 201 m n. m., Vysočanské náměstí (v Nových Vysočanech) ve 225 m, oblast na Balkáně ve 280 a zmíněné garáže dokonce ve 284 metrech nad mořem. Nejnižsím bodem na území Vysočan je most Sokolovské ulice přes Rokytku ve výšce zhruba 190 m n. m.

V minulosti se na jižních svazích Proseka pěstovala vinná réva. Z vinic se do dnešní doby zachovala pouze Máchalka.[19]

Na území Vysočan částečně zasahuje přírodní park Smetanka. Dále sem náleží také část parku Podviní včetně kamenného hradiště, jednoho z jezírek a lanového centra. Parkem protéká Prosecký potok, který opodál na území Libně ústí do Rokytky.

Roku 1928 byla před budovou bývalé Základní školy u radnice zasazena Lípa svobody k 10. výročí vzniku Československé republiky.

Údolí Rokytky se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší, dříve způsobenou především průmyslovou výrobou, dnes zejména rozvojem automobilové dopravy a blízkostí hlavních silničních tahů.[20]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Vysočan se nacházejí tři mateřské školky zřízené MČ Praha 9 (MŠ Dětský úsměv v ulici U Nové školy, MŠ U Vysočanského pivovaru, MŠ Pod Krocínkou)[21] a několik školek soukromých.

První základní škola byla ve Vysočanech založena v roce 1854 v domě č. p. 60 (dnešní Sokolovská ulice, dům zbořen v 90. letech 20. století), odkud se pro nedostatečnou kapacitu v roce 1890 přestěhovala do nové budovy, v níž dnes sídlí soukromé anglické gymnázium. V meziválečném období vznikly dvě funkcionalistické školy ve Špitálské ulici. Ve starší budově dívčí školy (1927–1929) dnes sídlí gymnázium Špitálská, v novější budově chlapecké školy (1936–1937) stejnojmenná základní škola.[22] V Nových Vysočanech je dále provozována soukromá základní škola Métis.[23]

Ke středním školám ve Vysočanech patří také soukromé gymnázium Jaroslava Seiferta v Nových Vysočanech, Střední odborná škola uměleckořemeslná, Centrum odborné přípravy technickohospodářské a odborná učiliště služeb, elektrotechniky a energetiky.[24]

Fotografie budovy vysočanské polikliniky
Poliklinika ve Vysočanech

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

V Sokolovské ulici se nachází poliklinika, původně obvodní ústav národního zdraví. Dále ve čtvrti funguje několik samostatných lékařských ordinací.

Obchody a služby[editovat | editovat zdroj]

U stanice metra Vysočanská se nachází nákupní centrum Fénix se 70 obchody, supermarketem Billa a pobočkou České pošty, v blízké Sokolovské ulici sídlí Úřad městské části Praha 9 a pobočka Úřadu práce. Další obchody se koncentrují v lokalitě Harfa. V jihovýchodní části katastru se pravidelně pořádají bleší trhy U Elektry, největší v České republice.[25] Nedaleko stanice metra Kolbenova stojí prodejna nábytku Moebelix.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Fotografie elektrické jednotky řady 471 na nádraží Praha-Libeň
Jednotka řady 471 na libeňském nádraží

Vysočany jsou obsluhovány tramvajemi a autobusy Pražské integrované dopravy, nacházejí se zde rovněž stanice metra VysočanskáKolbenova na lince B pražského metra.

Ze železniční stanice Praha-Vysočany jezdí příměstské vlaky linek S do Lysé nad Labem, Milovic, Kolína, Nymburka, Mělníka nebo Mladé Boleslavi, v opačném směru do centra Prahy a do Strančic. Ve stanici zastavují také rychlíky linky R21 do TurnovaTanvaldu. Stanici Praha-Libeň obsluhují příměstské i dálkové vlaky ve směru Kolín a městská linka S49 spojující Vysočany s Hostivaří, HolešovicemiRoztokami u Prahy. V průmyslové východní oblasti katastru se dříve nacházelo nákladové předávací nádraží Praha-východ, v souvislosti s útlumem průmyslové činnosti však došlo ke zrušení nádraží i přilehlých vleček. Tělesa nákladních tratí dnes využívá cyklostezka Rokytka.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Ve vnitrobloku za Kolbenovou ulicí se nachází Svatyně Krista Krále, v zahrádkářské kolonii Na Balkáně poté Kostel svatého Vojtěcha, zřízený v bývalé tělocvičně katolického tělovýchovného spolku Orel.

Fotografie pomníku Emila Kolbena na náměstí OSN
Pomník Emila Kolbena na náměstí OSN

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve Zbuzkově ulici sídlí pobočka Městské knihovny v Praze. Městská část Praha 9 pořádá koncerty v obřadní síni radnice[26] a provozuje galerii. V Čerpadlové ulici poblíž nádraží Libeň působí umělecké studio PRÁM.[27] Nejbližším divadlem je GONG v sousední Libni.

Umělecká díla ve veřejném prostoru zahrnují sochu Průmysl sochaře Vincence Nováka (1938), umístěnou před vysočanskou nemocnicí[28] a skleněný pomník Emila Kolbena a dalších obětí nacistické okupace na náměstí OSN. Na tomto náměstí byla v roce 1973 odhalena také kontroverzní socha milicionáře (náměstí se dříve jmenovalo Lidových milicí), jež však byla po sametové revoluci odstraněna.[29]

Sport a volný čas[editovat | editovat zdroj]

Na území vysočanského katastru se nachází několik sportovišť. Vedle vysočanské polikliniky sídlí fotbalový klub TJ Praga Praha, v Novoškolské ulici je sportovní areál patřící místní jednotě České obce sokolské. Další sokolská jednota funguje v Nových Vysočanech na Spojovací ulici. V nejjižnější části katastru se nachází areál TJ Spoje Praha vybavený víceúčelovou halou. Na pravém břehu Rokytky je v oblasti Předního Hloubětína hřiště Rugby Clubu Praha.[30] V okolí Rokytky se dále nacházejí dvě venkovní posilovny a lanové centrum.

Kopie křížku a zvoničky umístěné v parku na náměstí Organizace spojených národů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi: Na území Vysočan se nacházelo 6 kaplí této poutní cesty (IX. – XIV.), z nichž se do dnešní doby zachovaly dvě. Jednalo se o kapli Jičínskou, jež se nacházela před dnešní vysočanskou poliklinikou, podle obrazu sv. Ludmily se lokalitě říkalo též u Ludmily, pole sv. Ludmily[31]; dále to byla kaple Kladská na rohu dnešních ulic JandovaPod Pekárnami; kaple Heyndorffská (Hejnická) v místech ulice Pod Krocínkou, kaple Horažďovská v poli poblíž Čakovické ulice (dodnes dochovaná), kaple Hradčanská v prostoru dnešních garáží Klíčov (zbořena 1971) a druhá dochovaná kaple Jeníkovská v poli v blízkosti terminálu Letňany.
  • Replika sloupové zvoničky a božích muk z vysočanské tvrze na náměstí OSN
  • Vysočanská radnice, postavená v roce 1911 ve stylu novorenesance
  • Lidový dům ve Vysočanech, nízká halová stavba z roku 1924 na Freyově ulici, chráněná od roku 1972 jako místo konání VI. sjezdu KSČ
  • Svatyně Krista Krále, katolický kostel postavený ve funkcionalistickém slohu ve vnitrobloku domů mezi ulicemi Kolbenova, Špitálská, Zákostelní a Nemocniční
  • Hainova vila, funkcionalistická vila spoluzakladatele továrny Avia M. Haina v ulici Na Vysočanských vinicích
  • Školy ve Špitálské ulici, gymnázium (1927–1929), základní škola (1937–1939), funkcionalistické budovy podle projektů Vladimíra Frýdy

Místní osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c Městská část Praha 9. Městská část Praha 9 [online]. 2016-08-30 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha?. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  4. Toulky Českem aneb kde se prtaly postole. iDNES.cz [online]. 2006-08-04 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  5. Dvě Prahy. dveprahy.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  6. Městská část Praha 9. Městská část Praha 9 [online]. 2016-08-30 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c d e Dějiny Vysočan. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  8. Praha 9 - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  9. a b c d e f Vysočanské fragmenty [online]. Praha: 2010-09-18 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  10. a b c d e vinice Máchalka. www.machalka.cz [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  11. a b Vysočanské proměny. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  12. Dvacátá léta ve vzpomínkách pamětníků. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  13. Vysočany našeho dětství a ještě starší. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  14. 100 let vysočanské radnice. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  15. Auto Praga. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  16. Z tradice letectví na našem území. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  17. SNELLGROVE, Adam. Jak jsme žili v Československu. Vysočany - kdysi průmyslová čtvrť. Pražský deník. 2018-11-02. Dostupné online [cit. 2020-03-13]. (česky) 
  18. Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 86.
  19. Historie pražských a vysočanských vinic. www.machalka.cz [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  20. ABDURAUPOVA, Guzal; COCUCCIONI, Silvia; VAN DEN GROENENDAAL, Bram. Zpráva Vysočany [online]. Wageningen: 2019-06 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  21. Mateřské školy. Městská část Praha 9 [online]. 2020-01-23 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  22. Soubor funkcionalistických škol. pamatkovykatalog.cz [online]. Památkový katalog [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  23. Základní školy. Městská část Praha 9 [online]. 2009-08-17 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  24. Střední školství. Městská část Praha 9 [online]. 2009-08-17 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  25. SEDMÍK, Jakub. O trzích [online]. Bleší trhy Praha [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  26. Koncerty v obřadní síni radnice. Městská část Praha 9 [online]. 2018-09-25 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  27. PRÁM. pramstudio.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  28. Socha Průmysl. Městská část Praha 9 [online]. 2014-12-03 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  29. Jak jsme žili v Československu - Vysočany. Pražský deník. Dostupné online [cit. 2020-03-13]. 
  30. Sportovní organizace. Městská část Praha 9 [online]. 2015-03-02 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  31. Ve Vysočanech před sto lety. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel; JANÁČEK, Josef. Prahou krok za krokem. Příprava vydání Eduard Šimek. 1.. vyd. Praha: ORBIS, 1948. (Pragensie). 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 27-83. (čeština) 
  • KURANDA, Miroslav. 100 let Vysočan. 1. vyd. Praha: Městská část Praha 9, 2002. 188 s. ISBN 80-238-9265-7. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]