František Odkolek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Odkolek
Narození 29. srpna 1817 nebo 1817
Roudnice nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. prosince 1876 nebo 1876 (ve věku 58–59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Malostranský hřbitov
Děti Zdeňka Pinkasová
Příbuzní Zdenka Flipo a Ladislav Pinkas (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Odkolek (29. srpna 1817 Roudnice nad Labem[1]25. prosince 1876 Praha[2]) byl pražský majitel mlýna, mlynář, pekař, krupař, člen obecní městské rady královského hlavního města Prahy a zakladatel firmy František Odkolek, činný v mnoha spolcích a roku 1866 vyznamenaný císařem Františkem Josefem zlatým záslužným křížem s korunou.[3][4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Historizující křídlo Sovových mlýnů postavené Františkem Odkolkem

František Odkolek se narodil rodičům Františkovi Antonínovi a Anně Odkolkovým (matka byla rozená Johnová)[5] v Roudnici nad Labem. František přišel do Prahy už v roce 1840 jako mlynářský „krajánek“ (vyučený mlynář bez vlastního mlýna) a začal pracovat u mlynáře Františka Trödla v Sovových mlýnech na Kampě.[6] Oženil se s mlynářovou nejstarší dcerou Marií (26. října 1840) a stal se správcem mlýna.[7] Potomky Františka byli Jindřich,[8] Marie, Anna, Jaroslav, Milada,[9] Ludmila a Zdeňka později provdaná za pražského právníka Ladislava Pinkase.[10]

Po smrti mlynáře Trödla roku 1850 František a Marie mlýn (čp. 503-III) zdědili.[11] František provozoval vedle mlynářské a krupařské živnosti[12] také říční plovárnu na Vltavě.[13] V roce 1858 započal s celkovou přestavbou původního mlýna. K mlýnu čp. 503 nechal přistavět parní strojní mlýn čp. 527-III tzv. americký (německy Kunstmühle), jehož byl následně majitelem.[14]

Podle návrhu architekta Josefa Zítka přistavěl v roce 1861 budovu s obytnými místnostmi a o tři roky později v roce 1864 zakoupil od knížete Lichtenštejna sousední zahradu čp. 505-III a dům čp. 506-III (Lichtenštejnský palác), který nechal o jedno patro navýšit a následně budovu pronajímal. Nejprve německému polytechnickému institutu a později druhé německé reálce v Praze. Zahrada na Kampě mezi mlýny a palácem se pak nazývala Odkolkovská.[15][16][17][18][19]

V roce 1866 přikoupil od hraběte Fr. Vratislava zahradu čp. 502-III (Holzgarten) a v roce 1867 mlýn s pilou čp. 504-III (Heinricha Leglera, od r. 1863 v držení Josefa a Karolíny Riedlových), který hodlal demolovat a na jeho místě přistavět ke stávající části mlýna obytnou třípatrovou budovu, dílny a sklady.[20][21][22][pozn. 1] K tomu přikoupil od obce pražské část řečiště Vltavy, které musel ale po neúspěšném zaknihování v roce 1869 splatit císařskému královskému eráru.[23] V roce 1872 vyrostl v areálu mlýna obrovský komín, který vzbudil u pražského obyvatelstva velké pohoršení.[24][25]

S bratrem Josefem vlastnil František mlýn U tří kaprů na Starém Městě Pražském[26][pozn. 2] a s chotí Marií spoluvlastnil dům čp. 185 v Josefově.[27] Na přestavbě Sovových mlýnů v roce 1867 působili architekti Josef Schulz a Josef Zítek.[28] Firmu „Fr. Odkolek, parní mlýn v Praze“ pak proslavil syn Jindřich, který už v roce 1870 obdržel od otce u firmy prokuru[29] a z mlýna a pekárny později vytvořil prosperující obchodní společnost se sítí prodejních skladů, prodávajících „Odkolkův chléb“.[30]

Zemřel v Praze roku 1876 a byl pohřben na Malostranském hřbitově[31].

Domnělý šlechtický původ[editovat | editovat zdroj]

V literatuře bývá někdy zmiňována příslušnost Františka Odkolka resp. jeho rodiny ke šlechtickému rodu Odkolků z Újezdce. Mluví o ní např. August Sedláček v Ottově slovníku naučném.[32] František měl být údajně potomkem linie Viléma Jindřicha Odkolka z Újezdce, resp. jeho syna Ferdinanda, který měl ztratit svůj šlechtický titul sňatkem s dcerou svého poddaného. Jan Županič však zmiňuje případ, kdy Františkův příbuzný litoměřický lékárník Karl Odkolek podal v roce 1889 žádost na c. k. ministerstvo vnitra o potvrzení šlechtického stavu právě s odkazem na odvozovaný původ od Ferdinanda Odkolka. Ministerstvo se žádostí zabývalo, ale vyjádřilo pochybnosti o takové příbuzenské vazbě. Předložené dokumenty podle něj nebyly dostatečné a rodový původ se šlechtickým rodem Odkolků neprokazovaly. Požádalo proto ještě o vyjádření české místodržitelství, které po své analýze došlo ke stejnému závěru. Šlechtický titul tak Karlovi nebyl přiznán.[33] Dle Županiče Sedláček Karla Odkolka sice zmiňoval, ale nedokázal jej konkrétně do rodokmenu šlechtického rodu Odkolků z Újezdce zařadit. Stejný problém se zařazením Karla resp. jeho roudnické rodiny Odkolků měl i genealog Jan Dobřenský.[33] Petr Mašek rovněž zmiňuje neúspěšnou žádost Karla Odkolka o uznání šlechtictví a dodává, že roudnický rod nebyl pokládán za šlechtický, nicméně nepochybuje o příbuzenství přes Ferdinanda.[34]

Firma František Odkolek[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. května 1867 si nechal František Odkolek zapsat u obchodního soudu v Praze firmu „Franz Odkolek”, živnost mlynářská, strojní mlýn a parní pekárna na chleba, obchod s moukou a luštěninami se sídlem v Praze na Sovomlýnské ulici (Eulmühlgasse) čp. 503 a 504.[35][36] Po smrti Františka Odkolka byla firma 25. prosince 1877 přeměněna na obchodní společnost s názvem „Fr. Odkolek“, hlavní závod v Praze, živnost mlynářská, pekařská a krupařská („Fr. Odkolek“ Müller-, Bäcker- und Grieslergewerbe in Prag), jejímiž společníky se stali vdova Marie Odkolková a její synové Jindřich Odkolek a Jaroslav Odkolek.[37][38] V roce 1879 bratr Jaroslav z firmy vystoupil.[39]

Po smrti matky v roce 1891 se podniku na Kampě ujal syn Jindřich Odkolek, který v březnu roku 1892 vymazal u obchodního soudu v Praze firmu „Fr. Odkolek“ z rejstříku firem společenstev a vložil ji do seznamu firem jednotlivců. Zdenka Odkolková obdržela samostatnou prokuru.[40] Už na podzim 1891 byla tzv. Odkolkova zahrada mezi mlýnem a Lichtenštejnským palácem nabídnuta ve formě 4 stavebních parcel k prodeji.[41]

V roce 1895 zemřel majitel firmy Jindřich Odkolek[42] a v roce 1896 mlýn na Kampě do základů vyhořel. Dcera Zdeňka, provdaná za JUDra Ladislava Pinkase (přísedící zemského výboru, finanční referent zem. výboru, zemský poslanec, od r. 1912 též předseda správní rady parního mlýna a továrny na chléb ve Vysočanech) měla v úmyslu mlýn obnovit, k čemuž pražská obec nedala svolení. Hlavně kvůli znečištění ovzduší kouřem z mlýnského komína. Pekárna a obchod zůstaly po celou dobu v provozu. Dne 14. listopadu 1897 byla firma „Fr. Odkolek“ přepsána na obchodní společnost, jejímiž účastníky se stali: Zdeňka Pinkasová (rozená Odkolková a choť advokáta L. Pinkase v Praze) a pražský soukromník Vincenc Gőtzl (manžel Zdenčiny sestry Ludmily a bratr Viléma Gőtzla,[43] předsedy Pražské úvěrní banky). Oba firmu samostatně zastupovali a podepisovali.[44]

V roce 1897 prodali společníci firmy téměř 30 let pronajímaný dům čp. 506-III (Lichtenštejnský palác) Královskému hlavnímu městu Praze. V květnu roku 1901 schválil Sbor obecních starších Královského města Prahy návrh na uzavření nájemních smluv s firmou „Fr. Odkolek“, týkajících se pekárny na Kampě (čp. 502—III) a obytných místností (čp. 503, 504 a 527-III) na dobu od 1. února 1902, následně pak od 1. února 1903 do konce ledna roku 1908.[45]

Nová Odkolkova obchodní společnost si zařídila prodej svých výrobků (mouky, chleba a luštěnin) nejprve na Král. Vinohradech na Havlíčkově třídě čp. 55.[46] V červnu roku 1898 už disponovala prodejními sklady: na Malé Straně (Ostrov Kampa, Radeckého náměstí), na Starém Městě (Martinská ulice, Ovocný trh, Eliščina třída), na Novém Městě (Václavské náměstí, Žitná ulice), na Smíchově (Kinského třída č. 27 a 60), v Karlíně (Hlavní třída č. 27), na Král. Vinohradech (Havlíčkova ulice č. 55).[47] V roce 1906 přibyl prodejní sklad na Jungmannově třídě čp. 45.[48]

MOUKU, CHLÉB, VAŘENINU,

v uznané nejlepší jakosti lze koupiti ve skladech firmy FR. ODKOLEK a sice:

Na Malé straně: Ostrov Kampa č. 2 „Na sovách“, Radeckého náměstí čís. 1.
Na Starém městě: Martinská ulice číslo 6, Ovocný trh (v Bazaru)
Na Novém městě: Václavské náměstí č. 49, Žitná ulice číslo 47.
Na Smíchově: Kinského třída číslo ST, Kinského třída číslo 60.
Na Kr. Vinohradech: Tylovo náměstí čís. 27, Palackého třída čís. 38.
V Karlíně: Královská třída číslo 38.
V Žižkově: Prokopovo náměstí č. 11.
Každý bochník chleba je firmou „FR. ODKOLEK” znamenán.

—Národní listy, 4.6.1899[49]

Od roku 1912 byla firma akcionována Pražskou úvěrní bankou a Anglo-rakouskou bankou. Nová akciová společnost nesla název Fr. Odkolek, akciová společnost, parní mlýn a továrna na chléb se sídlem ve Vysočanech u Prahy. V roce 1915 převzala pekárny někdejší firmy Odkolek a spol. na Kampě správa města Prahy, která zde ve své režii vyráběla ze svých vlastních moučných zásob pro obyvatele města válečný chléb.[50]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Před Vánocemi dne 23. prosince 1867 byl nově přestavěný mlýn slavnostně otevřen a spuštěn. Ráno se konala bohoslužba v maltézském chrámu, potom slavnostní spuštění a po obřadech svěcení byla chase vystrojena hostina. Po celý den vlála nad mlýnem vlajka v národních barvách (Národní listy, příloha, 24.12.1867, s. 1).
  2. Mlýn U tří kaprů čp. 49 prodali v době, kdy bratr Josef zakoupil v roce 1865 (Národní listy, 10.7.1865, s. 1) od rytíře z Heniksteinu alodiální statek Dub-Tourov s Borčicemi (Schematismus des Königreichs Böhmen 1842, s. 182: Moritz Ritter v. Henikstein). Od rytíře z Heniksteinu pak mlýn v roce 1867 koupil JUDr. Moriz Lichtenstern (Prager Abendblatt, Di, 6. August 1867, Seite 2: Hausverkauf).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. S.R.O., Bach systems. Archivní pomůcky SOA Litoměřice. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. 
  2. S.R.O., Bach systems. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. 
  3. Wiener Zeitung, 1866-10-30, Seite 1. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  4. Paměti hlavního kostela farního, fary a školy sv. Jindřicha, sv. Kunhuty v Novém Městě pražském, podává Karel Navrátil, 1869, s. 166.. [s.l.]: Styblo 326 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: 592uExgy9FQC. 
  5. Národní listy, 11.5.1864, s. 4: parte Anna Okolková (rozená Johnová), synové Josef, František, Jaroslav, Adolf, snachy Arnoština Odkolková (rozená šlechtična z Mansee, Marie Odkolková (rozená Trödlová), Tekla Odkolková (rozená Orgelmeistrová).. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  6. Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově, s. 16: Rodina Odkolků a Trödlů – majitelé pražských mlýnů a pekáren [10] [online]. Praha: Spolek Malostranský hřbitov, 2015. Dostupné online. 
  7. S.R.O., Bach systems. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. 
  8. Národní listy, 17.8.1895: úmrtí Jindřicha Odkolka.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  9. Národní listy, 11.2.1886, s. 2: Sňatek. Slečna Milada Odkolková a pan Karel V. Stýblo slaviti budou v neděli dne 14. února t. r. o půl 12. hodině dopol. sňatek svůj ve farním chrámu u Karmelitánů v Praze.
  10. Národní listy, 6.10.1891, s. 4.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  11. Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 501: Haus Nr. 503, Eulmühlgasse, Besitzer Franz und Maria Odkolek, Schild „Eulmühle”.
  12. Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 131: Griesler und Mehlhändler: Odkolek Franz I. Nr. 383, Brückei, III. 272, Kleins. Ring.
  13. Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 106: Bade-Anstalten: Franz Odkolek Moldau-Fluss-Bad.
  14. Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 147: Amerikanische Kunst- und Dampfmühlen-Besitzer: Odkolek Franz, III. Kl. Seite, 503, 527, Eulmühle, Amerik. Kunstmühle.
  15. Národní listy, 14.6.1864, s. 2: Lichtensteinský palác na Malé straně a příslušící k tomu zahradou koupil p. Fr. Odkolek, majitel amerik. mlýna, za 60.000 zl.
  16. Národní listy, 29.7.1864, s. 2: Lichtensteinský palác. P. Odkolek staví dle „Bohemia” na tomto paláci od něho koupeném druhé poschodí a sice na části do ulice. V stavbě rychle se pokračuje, aby v letě hotova byla. Neboť jak známo, najal zemský výbor na tři léta první poschodí a část přízemí paláce toho (za roční nájemné 4500 zl) pro oddělení polytechnického ústavu.
  17. Karel Vladislav Zap: Praha. Popsaní hlavního města království Českého (etc.), Kober, 1868, s. 151.
  18. Kronika královské Prahy a obcí sousedních 1904, s. 972.
  19. Průmysl potravinářský, svazek 10, Svaz průmyslu potravinářského, Praha, s. 510.
  20. Národní listy, 9.10.1866, s. 4: Ohradu č. p. 502-III. lze od chvíle najmouti. Zprávu podá majitel F. Odkolek 503-III.
  21. Bohemia: ein Unterhaltungsblatt, 23. Mai 1867, Seite 5 (Beilage): „Einen andern großen Umbau, welcher ebenfalls demnächst in Angriff genommen werden soll, hat Hr. Odkolek vor. Derselbe will nämlich die erkaufte Riedl'sche Mühle Nr. 504-3 in der Eulmühlgasse von Grund demolieren, an deren Stelle einen drei Stock hohen Neubau aufführen und diesen mit seiner bereits bestehenden Mühle verbinden.”
  22. Allgemeines Adressen-Buch der königlichen Hauptstadt Prag, der Vorstädte Karolinenthal, Smichow, sowie der Weinberg-Gemeinde, Druck d. Bohemia, 1875, s. 65: Eulmühlgasse Nr. 502 Odkolek Franz, Nr. 503 - Nr. 504 Odkolek Franz und Maria, Riedl Josef und Karoline, Kampa Nr. 505 - Nr. 506 Odkolek Franz und Maria, Eulmühlgasse Nr. 527 Odkolek Franz und Maria.
  23. Národní listy, 10.6.1869, s. 3: „Aj Vletavo, če mutíši Vodu?”
  24. Národní listy, 8.8.1873, s. 1: Feuilleton - Kterakto stavíme II.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  25. Josef Hrubeš: Pražské domy vyprávějí, I. díl, Academia, 2000, s. 178.
  26. Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 439: Haus Nr. 49, Karpfengasse, Joseph und Franz Odkolek, Schild „3 Karpfen”.
  27. ŠŤASTNÝ, Jan. Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, s. 512: Haus Nr. 185, Josephstadt, Schepkesgasse, Franz und Maria Odkolek. [online]. Praha: Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861. Dostupné online. 
  28. Archivovaná kopie. www.museumkampa.cz [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-06. 
  29. Wiener Zeitung: Sa, 16. Juli 1870, Seite 16: Bei der Firma: Franz Odkolek, des Prager Kunstmühlbesitzers Franz Odkolek, wurde die von demselben seinem Sohne Heinrich ertheilte Procura, welcher zeichnen wird: „pps. Franz Odkolek Heinrich Odkolek".
  30. KULHAVÝ, Václav. Pražský deník, 1877, č. 79, pátek 6. dubna 1877, příloha k číslu 79. [online]. Praha: J. Nestler (Österreichische Nationalbibliothek), 1877. Dostupné online. 
  31. NASREGION.CZ. Proč je Malostranský hřbitov na Smíchově? Leží tu stavitelé Dientzenhoferové i pradědeček Václava Havla – jenom se neví, kde přesně. Náš REGION [online]. 2018-07-08 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online. 
  32. SEDLÁČEK, August. Ottův slovník naučný - Osmnáctý díl. [s.l.]: Nakladatelství Jan Otto, 1902. Dostupné online. S. 628. 
  33. a b ŽUPANIČ, Jan. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra. Praha: Agentura Pankrác, 2014. 1047 s. ISBN 978-80-86781-24-2. S. 186. 
  34. MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II N–Ž. Praha: Argo, 2010. 664 s. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 34–35. 
  35. Wiener Zeitung, 1867-05-24, Seite 15: Prag, den 13. Mai 1867. Vom k. k. Handelsgerichte zu Prag wird bekannt gemacht, daß die von Franz Odkolek angemeldete Firma: Franz Odkolek, deren sich derselbe bei dem Betriebe seines Mahlgeschäftes in der ihm gehörigen Kunstmühle N. C. 503-III in Prag, verbunden mit dem Handel in Mehl und Hülsenfrüchten bedienen wird, und zu deren Zeichnung er allein berechtigt ist, in das Handelsregister eingetragen worden ist.. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  36. GRAFNETTER, J. Allgemeines Adress- und Handels-Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten, verbunden mit einem vollständigen Wohnungsanzeiger (etc.) 1871. [s.l.]: J. Grafnetter und G. Fanta (Österreichische Nationalbibliothek) 964 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: QfXbqqXE4rkC. 
  37. Prager Tagblatt: Do, 22. März 1877, Seite 6: Firmaprotokollirung und Löschung: Franz Odkolek, živnost mlynářská, pekařská a krupařská über Ableben des Firmainhabers. — Dagegen wurde als neue Gesellschastsfirma registrirt: „Fr. Odkolek " hlavní závod v Praze, živnost mlynářská, pekařská a krupařská s veřejnými spolumajiteli: Marie Odkolková vdova a její synové Jindřich Odkolek a Jaroslav Odkolek mit Jedem dieser öffentlichen Gesellschafter selbstständig eingeräumten Firmirungsrechte - seit 25. Dez. 1876.
  38. Bohemia: ein Unterhaltungsblatt, Nr. 81, 22. März 1877, Seite 7. Firmaregistrierungen: „Fr. Odkolek” Müller-, Bäcker- und Grieslergewerbe in Prag als Gesellschaftsfirma Oeffentliche Gesellschafter: Maria Odkolek Witwe und deren Söhne Heinrich und Jaroslav Odkolek. Die Firma: „Franz Odkolek“ wurde als Einzelnfirma gelöscht.
  39. Prager Tagblatt, Di, 8. April 1879, Seite 10: Firma: „Fr. Odkolek" in Prag, Jaroslav Odkolek Austritt aus der Gesellschaft.
  40. Národní listy, 1.3.1892, s. 3: Změny při firmách. Firma Fr. Odkolek, živnost mlynářská v Praze, přepsána byla z rejstříku firem společenstev v seznam firem jednotlivců, že převzal po smrti veřejné účastnice obchodního společenstva, Marie Odkolkové, závod společník Jindřich Odkolek a dále ho sám vede. Zdenka Odkolková má samostatnou prokuru.
  41. Prager Tagblatt, 1891-10-25, Seite 29: Vier Bauplätze in Prag.. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  42. Národní listy, 17.8.1895, s. 8: úmrtí Jindřicha Odkolka.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  43. Národní listy, 6.2.1892, parte Josef Gőtzl: manželka Emilie Gőtzlová, děti Vilém, Vincenc, Emma (provdaná Strobachová) a její manžel JUDr. Zdeněk Strobach, manželky synů (snachy) Hermina Gőtzlová (rozená Dewettrova), Ludmila Gőtzlová (rozená Odkolková), vnuci a vnučky.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  44. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 8.12.1897, 37(339). s. 14.
  45. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 14.5.1901, 41(132, ranní vydání). s. 2.
  46. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 3.3.1898, 38(62). s. 8.
  47. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 12.6.1898, 38(160). s. 7.
  48. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 25.11.1906, 46(325, ranní vydání). s. 7.
  49. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 4.6.1899, 39(153, ranní vydání). s. 6.
  50. Kramerius, Světozor, 02.04.1915, s. 59.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Augusta: Kniha o Praze 1 - Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Židovské Město, Josefov, Milpo 1998: kap. Kampa.
  • Josef Hrubeš: Pražské domy vyprávějí, díl II, Academia, 2000, s. 178.
  • Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl P - S, Nakl. Libri, 2003, s. 281.
  • HRUBEŠ, Josef a Eva. Pražské katastrofy, kap. Velký požár Sovových mlýnů.. [s.l.]: Nakladatelství Petrklíč 2011, 205 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7229-348-3. (česky) Google-Books-ID: XfoHBAAAQBAJ. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]