Sokolovská (ulice v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sokolovská
Sokolovská na svém SV konci, nedaleko náměstí OSN
Sokolovská na svém SV konci, nedaleko náměstí OSN
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 8, Praha 9
Čtvrť Karlín, Libeň, Vysočany
Poloha
Začíná na Na Poříčí, Ke Štvanici
Končí na náměstí Organizace spojených národů
Historie
Datum vzniku 1817
Starší názvy Hlavní, Třída císaře Ferdinanda
Další údaje
Délka 5 100 m
PSČ 186 00, 180 00, 190 00
Kód ulice 469718
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokolovská je významná ulicePraze. Spojuje Nové Město, přesněji oblast Florence, s Karlínem, Libní a Vysočany.

Historie a pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Sokolovská ulice v Praze 9Vysočanské polikliniky
Sokolovská ulice
Vstupní část divadla Gong
Zájezdní hostinec U města Hamburku

Zklidnění provozu v Karlínské části[editovat | editovat zdroj]

Nově postavená souběžná ulice Rohanské nábřeží, která od centra až do křižovatky s ulicí U Rustonky, převzala většinu provozu na Sokolovské. Z tohoto důvodu v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Kaizlovy sady a U Invalidovny automobilový provoz pouze ve směru do centra a mezi křižovatkami s ulicemi U Invalidovny a K Olympiku bez automobilového provozu.

Významné objekty[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti Sokolovské ulice se nachází několik stanic linky B metra. Stanice metra, tramvají a autobusů u západního konce ulice nesly až do roku 1990 název Sokolovská, pak byly přejmenovány na Florenc. Nedaleko této stanice ulici překlenuje Negrelliho viadukt, který Sokolovskou ulici kříží. Ulice prochází od Florence a Těšnova centrem Karlína přes Karlínské náměstí směrem ke Kaizlovým sadůmpražské Invalidovny, dále pak kolem Rustonky do Libně na Palmovku a Balabenku. V blízkosti ulice se v Karlíně nacházejí vstupy do stanic metra Křižíkova a Invalidovna.

U části tratě východně od Balabenky se nachází například Kulturní dům Gong a Vysočanská poliklinika. V těchto místech zde překonává Rokytku z levého na pravý břeh. Ulice končí ve Vysočanech na náměstí OSN, v blízkosti stanice metra Vysočanskánákupním centrem Fénix, nedaleko před tímto místem se nachází i sídelní budova Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. a v docházkové vzdálenosti nádraží Praha-Vysočany.

Tramvajové tratě a metro[editovat | editovat zdroj]

Od 23. září 1875 vedla z Prahy do Karlína (přibližně k dnešní zastávce Urxova) dvojkolejná trať koněspřežné dráhy. 19. března 1896 byl zprovozněn navazující jednokolejný úsek Křižíkovy elektrické dráhy Praha – Libeň – Vysočany od konečné koňky až k Balabence. Protože Královská třída byla již obsazena koňkou, pokračování Křižíkovy elektrické dráhy k Praze zprovozněné 5. září 1896 bylo vedeno souběžnou ulicí (dnes Křižíkova), a ačkoliv trať koňky byla kolem roku 1900 elektrifikována, trať v Křižíkově ulici byla zrušena až 18. září 1927. V roce 1898 byla trať prodloužena z Balabenky k vysočanské lékárně (dnešní náměstí OSN, kde se název Sokolovské ulice nyní mění na Kolbenovu).

Zprovoznění úseku linky B metra 22. listopadu 1990 mezi Florencí a Českomoravskou nakonec neznamenalo zrušení tramvají, ač v předcházejícím desetiletí převládala tendence rušit tramvajové tratě souběžné s metrem. V současné době je elektrická tramvaj vedena v celé délce Sokolovské ulice, pouze v oblasti Palmovky je trať na Sokolovské jen manipulační a tramvajová doprava je odkloněna souběžnou ulicí Na Žertvách. V část ulice východně od Balabenky byl při rekonstrukci kolem roku 2005 tramvajový pás zrekonstruován a zatravněn.

Linka B Pražského metra podchází (kříží) Sokolovskou ulici na dvou místech, jedno z nich se nachází poblíž libeňské křižovatky Balabenka, druhé z nich pak v prostoru bývalé továrny Rustonka mezi Invalidovnou a Palmovkou.

Bourání a rekonstrukce domů 1977-2005[editovat | editovat zdroj]

  • Metro: První zásadní etapu bourání Sokolovské ulice vyvolala výstavba stanice metra C Sokolovská, křížení se stanicí metra B a následný projekt náměstí, podle kterého byly v letech 1977-1980 zbořeny tři domy východní fronty ulice a severozápadní výstupy ze stanice metra ponechány s nízkými přístřešky nezastavěné. Obelisk s hodinami vyznačuje nedokončenou úpravu, stejně jako provizorní budova supermarketu, ze které se časem stala budova stálá (nyní Billa). Z původního plánu Metroprojektu na zbourání severní strany Sokolovské třídy až k Negrelliho viaduktu byla naštěstí realizována jen demolice dvou jednopatrových pavlačových domů IV. kategorie, z nichž v čísle 5 býval Gottwaldův sekretariát KSČ (kde se scházeli Karlínští kluci); nyní je proluka zastavěna sklobetonovou konstrukcí průchodního domu se supermarketem Albert a dalšími obchody.
  • Stoletá povodeň roku 2002 - velká část ulice až do hloubky Křižíkovy ulice a v délce od Karlína po část Vysočan byla zaplavena povodní; bylo proto nutné strhnout dvorní trakty a přístavby domů, sále byly vypracovány statické posudky na nejstarší podmáčené nepodsklepené domy a následovala rozsáhlá rekonstrukce. Některé domy (například naproti stanici metra Florenc) se po povodni zřítily nebo musely být strženy.

Významné budovy a místa[editovat | editovat zdroj]

Ve směru od Florencenáměstí OSN.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lokal-hamburk.ambi.cz/cz/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 353. 
  • LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 199–200. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Královská, s. 618-620. 
  • Jan Jungmann: Karlín, nejstarší předměstí Prahy. Praha 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]