Praha-Vysočany (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Praha-Vysočany
nová odbavovací hala ve stanici
nová odbavovací hala ve stanici
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Vysočany)
Souřadnice
Praha-Vysočany
Praha-Vysočany
Praha-Vysočany, Praha
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice573162[1]
TratěPraha–Turnov, Praha – Lysá nad Labem
Nadmořská výška211 m n. m.
V provozu od1872
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11[1]
Dopravní koleje6[1]
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)[1]
Počet cestujících1 519 000 (2019)[2]
Vypravené vlaky64 035 (2019)[2]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravametro B, tramvaj, autobus
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCRestauraceBufet nebo rychlé občerstveníVeřejné parkovištěObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Vysočany je železniční stanice na tratích Praha–Turnov a Praha – Lysá nad Labem – Kolín, která k roku 2022 prochází komplexní přestavbou. Nádraží se nachází na území pražské čtvrti Vysočany v městské části Praha 9, poblíž stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici.

V roce 2022 stanice prochází komplexní přestavbou. Původní staniční budova stála do roku dubna 2021 v ostrovní poloze mezi kolejemi. Nově jsou na nádraží postupně zřizovány dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště, příchod a odchod na ně budou zajišťovat dva nové podchody, nová odbavovací budovou je umístěna na úrovni vstupu do podchodu z jižní strany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať z Neratovic do Prahy, vedoucí k dnešnímu hlavnímu nádraží vítkovskou tratí, byla uvedena do provozu roku 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.

Historické česko-německé nápisy na svém původním místě ve východní hale staré budovy

V roce 1873 byl zahájen provoz na trati Hradec KrálovéNymburk – Praha, součásti Rakouské severozápadní dráhy, která z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na pozdější nádraží Praha-Těšnov. V úseku Praha-Vysočany – Praha-Těšnov byla 1. července 1972 ukončena osobní doprava a roku 1984 na ní byl zastaven i nákladní provoz. Vítkovská trať byla zrušena v roce 2008 kvůli zahájení provozu na Novém spojení, na významné části jejího tělesa byla zřízena cyklostezka.

Dříve samostatné město Vysočany bylo k Praze připojeno v roce 1922, ale nádraží bylo na současný název Praha-Vysočany přejmenováno až roku 1941. Na území Vysočan se ovšem nachází i osobní část nádraží Praha-Libeň.

V letech 2003–2021[3] byl ve stanici nainstalován informační systém HIS-VOICE vyvíjený společností mikroVOX, který cestujícím poskytuje informace o vlacích, a to hlášením staničního rozhlasu a vypisováním informací na informační tabule.[4] V rámci rekonstrukce došlo v březnu 2021 k jeho nahrazení informačním systémem INISS.

Rekonstrukce celé stanice[editovat | editovat zdroj]

V letech 2020–2024 probíhá celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany – Mstětice, která se týká i celého nádraží a jeho uspořádání. V dubnu 2021 došlo k demolici původní nádražní budovy, staré téměř 150 let, jelikož se s ní vzhledem k jejímu zanedbanému stavu a pozici mezi kolejemi v novém návrhu stanice nepočítalo.[5]

Na nádraží ve Vysočanech jsou nově postupně zřizována dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně budou zajišťovat dva zcela nové podchody, z nichž jeden bude bezbariérový.[6] Nové odbavovací prostory pro cestující, jako náhrada za původní budovu mezi kolejemi, byly vybudovány[7] v místě původního vstupu do podchodu z Podnádražní ulice.[8]

Tratě[editovat | editovat zdroj]

Na nádraží se od roku 1873 setkávají dvě železniční tratě:

Původní staniční budova[editovat | editovat zdroj]

Stará nádražní budova byla umístěná ostrovně, mezi kolejišti obou tratí. Jednalo se o jediný takový případ v celé Praze.[9] Budova byla přístupná pouze podchodem, z něhož část mezi budoucím 2. a 3. nástupištěm zůstane zachována.[10] Dlažba v této (severní) části je označována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy. Objekt tvořily dvě samostatné haly, které nebyly nijak spojeny, a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. V západní, odjezdové hale se nacházela osobní pokladna pro prodej jízdenek, tabule s aktuálními odjezdy vlaků a lavičky pro cestující. Ve východní, příjezdové hale se nacházely jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule. Dne 10. dubna 2021 byla budova uzavřena[11][12] a v průběhu dubna srovnána se zemí.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Praha-Vysočany (železničná stanica) na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d Plánek stanice Praha-Vysočany. Portál Provozování dráhy. SŽDC, 2018-09. 
  2. a b TSK Praha. Ročenka dopravy Praha 2019. Praha: [s.n.], 2020. 84 s. Dostupné online. 
  3. Praha-Vysočany – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  4. Dodavatelé – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  5. a b SŮRA, Jan. Budova nádraží ve Vysočanech po 150 letech zmizela. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  6. veef. Hororový tunel u nádraží Vysočany měl být zasypán. Místní ho zachránili, bude z něj galerie. Blesk.cz [online]. Czech News Center, 2021-03-30 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  7. Diskuse K-report: Archiv diskuse Železniční uzel Praha (ŽUP) do 19. 7. 2022. www.k-report.net [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné online. 
  8. Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně) [online]. Správa železnic, rev. 2020-05 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  9. I. severozápadní stezka [online]. Městská část Praha 9 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  10. Správa železnic. www.instagram.com [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  11. SŮRA, Jan. Proměna vysočanského nádraží pokročila. Stará budova pro cestující skončila, čeká ji demolice. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  12. SOUKUP, Jaroslav. FOTO: Demolice vysočanského nádraží. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-04-15 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]