Praha-Vysočany (nádraží)
| Praha-Vysočany | |
|---|---|
.jpg) Výstavba nového nádraží (stav v červenci 2022) | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha (část Vysočany) |
| Souřadnice | 50°6′44,44″ s. š., 14°29′51,18″ v. d. |
  Praha-Vysočany Praha-Vysočany, Praha | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 573162[1] |
| Tratě | 070, 231 |
| Nadmořská výška | 211 m n. m. |
| V provozu od | 1872 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] |
| Dopravních kolejí | 6[1] |
| Nástupišť (hran) | 4 (4)[1] |
| Počet cestujících | 1 519 000 (2019)[2] |
| Vypravené vlaky | 64 035 (2019)[2] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | metro B, tramvaj, autobus |
| Služby ve stanici |        |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Praha-Vysočany je železniční stanice na tratích Praha–Turnov a Praha – Lysá nad Labem – Kolín, která k roku 2022 prochází komplexní přestavbou. Nádraží se nachází na území pražské čtvrti Vysočany v městské části Praha 9, poblíž stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici.
K roku 2022 stanice prochází komplexní přestavbou. Původní staniční budova stála do roku dubna 2021 v ostrovní poloze mezi kolejemi. Nově jsou na nádraží postupně zřizovány dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště, příchod a odchod na ně budou zajišťovat dva nové podchody, nová odbavovací budovou je umístěna na úrovni vstupu do podchodu z jižní strany.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Trať z Neratovic do Prahy, vedoucí k dnešnímu hlavnímu nádraží vítkovskou tratí, byla uvedena do provozu roku 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.
V roce 1873 byl zahájen provoz na trati Hradec Králové – Nymburk – Praha, součásti Rakouské severozápadní dráhy, která z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na pozdější nádraží Praha-Těšnov. V úseku Praha-Vysočany – Praha-Těšnov byla 1. července 1972 ukončena osobní přeprava a roku 1984 na ní byl zastaven i nákladní provoz. Vítkovská trať byla zrušena v roce 2008 kvůli zahájení provozu na Novém spojení, dnes je na jejím tělese z velké části cyklostezka.
Dříve samostatné město Vysočany bylo k Praze připojeno v roce 1922, ale nádraží bylo na současný název Praha-Vysočany přejmenováno až roku 1941. Na území Vysočan se ovšem nachází i osobní část nádraží Praha-Libeň.
V letech 2003–2021[3] byl ve stanici nainstalován informační systém HIS-VOICE vyvíjený společností mikroVOX, který cestujícím poskytuje informace o vlacích, a to hlášením staničního rozhlasu a vypisováním informací na informační tabule.[4] V rámci rekonstrukce došlo v březnu 2021 k jeho nahrazení informačním systémem INISS.
Rekonstrukce celé stanice[editovat | editovat zdroj]
V letech 2020–2024 probíhá celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany – Mstětice, která se týká i celého nádraží a jeho uspořádání. V dubnu 2021 došlo k demolici původní nádražní budovy, staré téměř 150 let, jelikož se s ní vzhledem k jejímu zanedbanému stavu a pozici mezi kolejemi v novém návrhu stanice nepočítalo.[5]
Na nádraží ve Vysočanech jsou nově postupně zřizována dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně budou zajišťovat dva zcela nové podchody, z nichž jeden bude bezbariérový.[6] Nové odbavovací prostory pro cestující, jako náhrada za původní budovu mezi kolejemi, byly vybudovány[7] v místě původního vstupu do podchodu z Podnádražní ulice.[8]
Tratě[editovat | editovat zdroj]
Na nádraží se od roku 1873 setkávají dvě železniční tratě:
- turnovská – jednokolejná neelektrifikovaná trať vedoucí z pražského hlavního nádraží přes Neratovice, Všetaty, Mladou Boleslav do Turnova
- nymburská – dvoukolejná elektrifikovaná trať Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad Labem – Nymburk – Poděbrady – Kolín, která původně vedla na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov
Původní staniční budova[editovat | editovat zdroj]
Stará nádražní budova byla umístěná ostrovně, mezi kolejišti obou tratí. Jednalo se o jediný takový případ v celé Praze.[9] Budova byla přístupná pouze podchodem, z něhož část mezi budoucím 2. a 3. nástupištěm zůstane zachována.[10] Dlažba v této (severní) části je označována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy. Objekt tvořily dvě samostatné haly, které nebyly nijak spojeny, a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. V západní, odjezdové hale se nacházela osobní pokladna pro prodej jízdenek, tabule s aktuálními odjezdy vlaků a lavičky pro cestující. Ve východní, příjezdové hale se nacházely jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule. Dne 10. dubna 2021 byla budova uzavřena[11][12] a v průběhu dubna srovnána se zemí.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Pohled na původní nádražní budovu (2015)
Pohled na nádraží před rekonstrukcí ve směru od Vysočan
Původní staniční budova a kolejiště turnovské tratě z Vysočanské ulice
Původní vstup do podchodu ze směru od Vysočan, na jehož místě vznikne nová odbavovací hala
Starý podchod pod nádražím a kolejištěm, dříve spojující ulice U Vinných sklepů a Podnádražní
Stavba na počátku srpna 2021
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Praha-Vysočany (železničná stanica) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d Plánek stanice Praha-Vysočany. Portál Provozování dráhy. SŽDC, 2018-09.
- ↑ a b TSK Praha. Ročenka dopravy Praha 2019. Praha: [s.n.], 2020. 84 s. Dostupné online.
- ↑ Praha-Vysočany – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Dodavatelé – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b SŮRA, Jan. Budova nádraží ve Vysočanech po 150 letech zmizela. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ veef. Hororový tunel u nádraží Vysočany měl být zasypán. Místní ho zachránili, bude z něj galerie. Blesk.cz [online]. Czech News Center, 2021-03-30 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Diskuse K-report: Archiv diskuse Železniční uzel Praha (ŽUP) do 19. 7. 2022. www.k-report.net [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně) [online]. Správa železnic, rev. 2020-05 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ I. severozápadní stezka [online]. Městská část Praha 9 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic. www.instagram.com [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Proměna vysočanského nádraží pokročila. Stará budova pro cestující skončila, čeká ji demolice. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Jaroslav. FOTO: Demolice vysočanského nádraží. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-04-15 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Vysočany na Wikimedia Commons - Stanice na webu Českých drah
- Stanice na webu společnosti pro veřejnou dopravu
- Stanice na Atlasu Drah
- Železniční stanice v Praze
- Železniční stanice otevřené v roce 1872
- Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
- Železniční trať Praha–Turnov
- Železniční trať Praha-Těšnov – Praha-Vysočany
- Doprava ve Vysočanech (Praha 9)
- Stavby ve Vysočanech (Praha 9)
- Rakouská severozápadní dráha
- Turnovsko-kralupsko-pražská dráha