Přeskočit na obsah

Poděbrady (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poděbrady
Pohled na nádražní budovu od parku
Pohled na nádražní budovu od parku
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoPoděbrady
Ulicenám. T.G.Masaryka
Souřadnice
Poděbrady
Poděbrady
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice532341
TraťPraha – Lysá nad Labem – Kolín
Nadmořská výška190 m n. m.
V provozu od1870
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravameziměstské autobusy
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechSměnárnaÚschovna zavazadelBezbariérové WCRestauraceBankomatVnitrostátní pokladní přepážkaBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Kód památky104147 (PkMISSezObrWD)
Webhttps://www.cd.cz/stanice/podebrady/5453234
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poděbrady jsou železniční stanice v Poděbradech na adrese náměstí T. G. Masaryka 210/17, doplňuje ji ještě zastávka v městské části Velké Zboží.

Výpravní budova stanice byla postavena v roce 1931 ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha. Jedná se o první skutečně funkcionalistickou stavbu na českých železnicích, která byla dlouho považována za nejhezčí nádražní budovu v Československu.[1] Soubor nádražních budov je od prosince 2010 chráněn jako kulturní památka.[2]

Dopravní obsluhu Poděbrad zpočátku zajišťovala železniční stanice v 9 kilometrů vzdálených Pečkách. V roce 1870 byla na okraji města zprovozněna významná železniční trať z Kolína do Nymburka, která byla součástí Rakouské severozápadní dráhy. Původní nádražní budova pocházela také z roku 1870, ale v době rychlého rozvoje města po objevení minerálních pramenů v roce 1905, už kapacita staré budovy nedostačovala a proto bylo rozhodnuto vystavět nádraží nové. První návrhy nové budovy z roku 1924 byly ředitelstvím železnic odmítnuty. Definitivní projekt vypracoval v roce 1928 architekt Vojtěch Krch.

Stavební povolení ke stavbě nové nádražní budovy bylo vydáno dne 16. srpna roku 1929, přičemž stavbu v hodnotě 6 207 204 Kč realizovala pardubická firma A. Kratochvíl a Ing. J. Veselý. Provoz nové nádražní budovy byl slavnostně zahájen 29. července 1931 za přítomnosti přednosty odboru ministerstva železnic Ing. Ladislava Otty, starosty města Josefa Caňkáře a předsedy správní rady lázní profesora dr. Hráského.[3]

Budova se nachází v centru města při severním okraji lázeňského parku a její tvar je inspirován tvarem parní lokomotivy. Konstrukci budovy tvoří cihly a železobeton. Hlavní vchod i východ kryje železobetonový přístřešek. Hlavní hala má rozměry 28 x 10 m a výšku 13 m. Dolní části stěn jsou obloženy modrými obkladačkami. Z hlavního prostoru vede spojovací chodba do nádražní restaurace. Východní křídlo budovy obsahuje služební byty. První nástupiště kryje ocelová konstrukce s dřevěným stropem (druhé nástupiště je moderní). Střechy jsou ploché.

Budova jako taková postrádá jakékoliv dekorace či ornamenty. Mezi vstupy je umístěn žulový reliéf státního znaku od prof. Karla Štipla. Okna v hlavní hale zdobí sklomalby od R. Gajdoše přibližně z roku 1960. Naproti pokladnám je umístěn rozměrný ciferník a v hale je umístěna také socha Elektrifikace železnic od Jana Kodeta.

Na konci 90. let byl v prostoru stanice vybudován podchod, který slouží ke spojení centra města a městské části Žižkov, stejně jako ke vstupu cestujících na druhé nástupiště. Spolu s podchodem sem byl nainstalován automatický vizuální a rozhlasový systém HIS voice společnosti mikroVOX. Tomuto systému propůjčil svůj hlas herec a režisér Václav Knop.

Budoucnost

[editovat | editovat zdroj]

V rámci modernizace trati mezi Kolínem a Nymburkem jsou plánovány stavební úpravy také v Poděbradech. K aktuálním dvěma nástupištím by přibylo jedno další přibližně v místech druhé koleje, nově by tak stanice disponovala třemi mimoúrovňovými nástupišti, přičemž jedno má být vnější, další ostrovní jednostranné a poslední ostrovní oboustranné. Nové prostřední nástupiště má být přístupné ostrovní rampou vedoucí z podchodu, u ostatních budou přístupové cesty zachovány beze změny.[4] Po úpravách by nádražím vlaky mohly projíždět rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. V rámci modernizace je také plánována demolice skladiště a rampy východně od nádraží, kde má vzniknout nová kusá kolej.[5] Zahájení prací je momentálně odhadováno na rok 2028.[6]

  1. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. S. 45. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-19]. Identifikátor záznamu 226654370 : železniční stanice Poděbrady. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. SCHREIER, Pavel. Letitá kvalita v Poděbradech [online]. Týdeník Českých drah - Železničář [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04. 
  4. Modernizace traťového úseku Kolín (mimo) - odb. Babín (mimo), vč. Libické spojky [online]. Správa železnic, 2020-03 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  5. JILEMNICKÝ, Miroslav. Na poděbradském nádraží má vyrůst další nástupiště. Nymburský deník [online]. Vltava Labe Media, 2018-11-11 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  6. Modernizace železnice nabírá zpoždění [online]. Hlas Poděbrad, 2019-12-23 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KREJČIŘÍK, Mojmír, kolektiv autorů pod vedením hlavní editorky Hany Hlušičkové. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., P-S. Příprava vydání Hana Hlušičková. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-045-4. Kapitola Výpravní budova železniční stanice, s. 170–171. 
  • HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. S. 45. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]