Mladá Boleslav hlavní nádraží
| Mladá Boleslav hlavní nádraží | |
|---|---|
 Staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Mladá Boleslav |
| Souřadnice | 50°24′26,28″ s. š., 14°53′13,92″ v. d. |
  Mladá Boleslav hlavní nádraží | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 544510 |
| Tratě | 064, 070, 071, 076 |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| V provozu od | 15. října 1865 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo[1] |
| Dopravní koleje | 7 + 1 kusá[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 8 (8)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi (autobus) |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mladá Boleslav hlavní nádraží je centrální železniční stanice v statutárním okresním městě Mladá Boleslav ve Středočeském kraji nacházející se městské části Čejetičky oddělené od středu města řekou Jizerou. Leží na neelektrizovaných tratích 064, 070, 071 a 076. Nádraží je vzdáleno přibližně tři kilometry od městského centra.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vystavěna dle typizovaného předpisu společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, pravidelný provoz zde byl zahájen 15. října 1865. Následně zde vznikla po východní straně nádraží nová staniční budova postavená společností Rakouská severozápadní dráha jako nádraží II. třídy B (uzlová stanice) jakožto konečnou stanici své odbočné trati z Nymburka. Autorem typizovaného vzhledu byl architekt Carl Schlimp. Trať byla oficiálně otevřena 29. října 1870. K dobudování železničního spojení s Mšenem přes již dokončenou trať ve Skalsku došlo 19. února 1904 společností Místní dráha Sudoměř - Skalsko - Stará Paka, trať dále pokračovala do Sobotky a Staré Paky.
Současný provoz osobní dopravy[editovat | editovat zdroj]
Stanice je integrovaná do Pražské Integrované Dopravy, leží v 7. tarifním pásmu. Stanici obsluhují několikrát denně rychlíky linky R21 (Praha hl.n - Tanvald), rychlíky linky R22 (Kolín - Šluknov), dále osobní vlaky linky S3 (Praha Masarykovo nádraží - Turnov), spěšné vlaky R43 (Praha Masarykovo nádraží - Turnov). Dále pak osobní vlaky do Dolního Bousova a Mladějova v Čechách, z nichž některé pokračují do Lomnice nad Popelkou, a také několikrát denně do Mělníka přes Mšeno.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladá Boleslav hlavní nádraží na Wikimedia Commons - Obecné informace a mapa
- Informační stránka na webu Českých drah Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine.
- Tabule odjezdů online
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Historie úseku Mladá Boleslav-Mělník
- Zmínka o historii stanice
