Bedřich Münzberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bedřich Münzberger
Bedřich Münzberger (1891)
Bedřich Münzberger (1891)
Narození 20. října 1846
Praha-Karlín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. července 1928 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Střešovický hřbitov
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Münzberger (20. října 1846 Praha-Karlín[1]23. července 1928 Praha) byl český architekt, známý tvorbou tří stylových období, od historismu přes secesi (Průmyslového paláce na pražském Výstavišti) až ke konstruktivismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší z pěti dětí Josefa Münzbergera (1803-kolem 1858), jehož německá rodina pocházela z dnes již zaniklé vsi Habichstein (Jestřebí Hora) na Českolipsku. Matka Gabriela byla rozená Barvitiová (1825-1897), sestra architekta Antonína Barvitia a malíře Viktora Barvitia.

Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém. Roku 1885 se v Dlouhé Lhotě u Dobříše oženil s Karolínou Havlíkovou (* 1858), s níž vychoval čtyři děti: Leopold (* 1886) se stal stavebním inženýrem, Bedřich (*1888) zemřel jako dítě, Jarmila (* 1888) a Jaroslav (* 1891) se stal bankovním úředníkem[2].

Po studiu vykonával praxi ve stavební kanceláři svého strýce Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Od roku 1866 byl zapsán k mimořádnému studiu a působil také jako asistent na pražské Akademii výtvarných umění (1866-68). Roku 1874 si s Antonínem Baumem založil projekční kancelář. Zprvu realizoval stavby Ullmannovy a Baumovy. Je znám především jako projektant secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, jehož ocelovou konstrukci navrhl J.Reiter. Podílel se také na projektech historizujících a funkcionalistických budov v českých zemích.

V letech 1897 a 1898 byl předsedou Komise pro soupis památek města Prahy[3][4] a spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

  • spolupráce na realizaci Ullmannova projektu budovy České techniky v Praze na Karlově náměstí
  • silniční most Františka Palackého přes Vltavu, 18761878
  • Novorenesanční činžovní domy[5]:
    • čp. 358/II, dům U Srpů nebo U přívozu Palackého nám. 2, 1873-1876 s architektem Ignácem Ullmannem, zde Münzberger bydlel, také jeho syn Jaroslav.
    • čp. 763/II nárožní dům na Jungmannově náměstí 3/ Ul. 28. října, 1878-79 s architektem Antonínem Baumem
  • úpravy kostela sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
  • Průmyslový palác, 18901891, Praha 7
  • Strojovna na Výstavišti
  • Karlínská radnice
  • Obřadní síň na Novém židovském hřbitově, Praha 3
  • památková obnova:
    • Kaple sv. Martina na Vyšehradě (s Antonínem Baumem)
    • kostel Stětí sv. Jana Křtitele a kaple Panny Marie Šancovské na Vyšehradě (s Antonínem Baumem)[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Pobytová přihláška pražského magistrátu http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=F925377DD72811E184AB40618600A674&scan=1#scan1
  3. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 254. (česky) 
  4. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46 - 57. (česky) 
  5. BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 309-309, 436-437
  6. BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 728-729

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Heslo Münzberger, Bedřich v Ottově slovníku naučném
  • Vojtěch Lahoda, Rostislav Švácha a kolektivː Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938, IV/1ː I. Počátky secese a symbolismu, počátky modernosti; II. Úsilí o moderní výraz), Academia Praha 1898

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]