Bedřich Münzberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bedřich Münzberger
Bedřich Münzberger (1891)
Bedřich Münzberger (1891)
Narození20. října 1846
Karlín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. července 1928 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStřešovický hřbitov
NárodnostČeši
Povoláníarchitekt a stavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Münzberger (20. října 1846 Karlín[1]23. července 1928 Praha), také Friedrich Münzberger, byl český architekt, známý tvorbou tří stylových období, od historismu přes secesi (Průmyslového paláce na pražském Výstavišti) až ke konstruktivismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší z pěti dětí účetního Josefa Münzbergera (1803 – kolem 1860), jehož německá rodina pocházela z Jestřebí na Českolipsku. Matka Gabriela byla rozená Barvitiová (1825–1897), sestra architekta Antonína Barvitia a malíře Viktora Barvitia.

Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém. Roku 1885 se v Dlouhé Lhotě u Dobříše oženil s Karolínou Havlíkovou (* 1858), s níž vychoval čtyři děti: Leopold (* 1886) se stal stavebním inženýrem, Bedřich (* 1888) zemřel jako dítě, Jarmila (* 1888) a Jaroslav (* 1891) se stal bankovním úředníkem[2].

Po studiu vykonával praxi ve stavební kanceláři svého strýce Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Od roku 1866 byl zapsán k mimořádnému studiu a působil také jako asistent na pražské Akademii výtvarných umění (1866–68). Roku 1874 si s Antonínem Baumem založil projekční kancelář. Zprvu realizoval stavby Ullmannovy a Baumovy.

Je znám především jako projektant secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, jehož ocelovou konstrukci navrhl J. Reiter. Podílel se také na projektech historizujících a funkcionalistických budov v českých zemích.

V letech 1897 a 1898 byl předsedou Komise pro soupis památek města Prahy[3][4] a spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.

Zemřel roku 1928 v Praze. Pohřben byl na Střešovickém hřbitově.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

  • spolupráce na realizaci Ullmannova projektu budovy České techniky v Praze na Karlově náměstí
  • Palackého most v Praze, 18761878
  • Novorenesanční činžovní domy v Praze:[5]
    • č.p. 358/II, dům U Srpů nebo U přívozu, Palackého nám. 2, 1873-1876 s architektem Ignácem Ullmannem; zde také Münzberger i jeho syn Jaroslav bydleli
    • č.p. 763/II nárožní dům na Jungmannově náměstí 3/ Ul. 28. října, 1878-1879 s architektem Antonínem Baumem
  • úpravy kostela sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
  • Průmyslový palác, 18901891, Praha 7
  • Strojovna na Výstavišti
  • Karlínská radnice
  • Obřadní síň na Novém židovském hřbitově na Olšanech, Praha 3
  • památková obnova:
    • Kaple sv. Martina na Vyšehradě (s Antonínem Baumem)
    • kostel Stětí sv. Jana Křtitele a kaple Panny Marie Šancovské na Vyšehradě (s Antonínem Baumem)[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Pobytová přihláška pražského magistrátu http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=F925377DD72811E184AB40618600A674&scan=1#scan1
  3. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 254. (česky)  Archivováno 10. 6. 2016 na Wayback Machine
  4. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46–57. (česky) 
  5. BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 309-309, 436-437
  6. BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 728-729

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Heslo Münzberger, Bedřich v Ottově slovníku naučném
  • Vojtěch Lahoda, Rostislav Švácha a kolektiv: Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938, IV/1: I. Počátky secese a symbolismu, počátky modernosti; II. Úsilí o moderní výraz, Academia Praha 1898

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]