Na Poříčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na Poříčí
Východní část od hotelu Imperial k Bílé labuti
Východní část od hotelu Imperial k Bílé labuti
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťNové Město
Poloha
Začíná naNáměstí Republiky
Končí naulice Ke Štvanici
Historie
Starší názvyPoříč
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice458902
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na Poříčí (německy Poritsch) je ulice na Novém Městě v Praze, která začíná na Náměstí Republiky a končí na ulici Ke Štvanici. Z jihu do ní ústí ulice Havlíčkova a Na Florenci a ze severu ulice Zlatnická, Biskupská a Těšnov. Po ulici vede obousměrná tramvajová trať.

Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]

Ulice patří k nejstarším komunikacím, spojujícím Prahu s východními předměstími, silnice k Vysočanům a Hloubětínu. Její název je pomístní, je odvozen od pobřeží Vltavy a na něm situované středověké osady Poříčí,[1] o které je první písemný záznam z roku 993.

Ve 14. století tvořily dnešní ulici Na Poříčí dvě části – u Náměstí Republiky to byla ulice Slaměná a druhá část se nazývala Šilinkova podle rodiny novoměstského rychtáře Františka Šilinka. Od 2. poloviny 19. století se ulice nazývala "Poříčská" a od roku 1894 má současný název Na Poříčí, hovorově se nazývala Poříč.[2]

Významné budovy a místa[editovat | editovat zdroj]

Štít domu U zlatého slunce, Na Poříčí 22
  • Kapucínský hospic u sv. Josefa čp. 1077/II – Na Poříčí 1 / Nám. Republiky 2, barokní budova (součást bývalého kapucínského kláštera) přestavěná v klasicistním stylu roku 1795 a 1833
  • Dům čp. 1078/II – Na Poříčí 3, bývalé stáje kasáren, tudorovská gotika, kolem 1861; nyní součást obchodního domu Palladium
  • Dělnická úrazová pojišťovna pro Království české čp. 1075/II – Na Poříčí 7, novorenesanční dům s kupolí, z roku 1894, architekt Alfons Wertmüller, počátkem 20. století zde byl zaměstnán Franz Kafka
  • Hotel Atlantik čp. 1074/II – Na Poříčí 9, klasicistní budovu s novorokokovými detaily navrhl Johann Heinrich Frenzel roku 1844
  • Palác YMCA čp. 1041/II – Na Poříčí 12, dílo ve stylu purismu z 20. let 20. století navrhl architekt Eduard Hnilička, součást Pražské památkové rezervace[3]
  • Hotel Imperial čp.1072/II – Na Poříčí 15, pětihvězdičkový hotel postavený podle plánů Jaroslava Benedikta v letech 1913–1914,[4] plastiky v interiéru Josef Drahoňovský
  • Rohový nájemní dům čp. 1682 – Na Poříčí 18 a Havlíčkova 15, nárožní dům postavený v letech 1885–1886 podle plánů architekta Antonína Wiehla a Karla Gemperleho
  • Nárožní dům U Volavků (U Žežulů) čp. 1044/II – Na Poříčí 20/ Havlíčkova 8, na místě 3 gotických domů postaven barokní objekt, v klasicismu upravil fasády Josef Maličký
  • Dům U Zlatého slunce čp. 1045/II – Na Poříčí 22, zčásti barokní a v průčelí klasicistní dům na místě dvou domů gotických[5]
  • Obchodní dům Bílá labuť čp. 1068/II – Na Poříčí 23, funkcionalistická budova z let 1937–1939, architekti Josef Kittrich a Josef Hrubý, při otevření v roce 1939 označen jako největší a nejmodernější obchodní dům ve střední Evropě[6]
  • Pivovar a restaurace U Rozvařilů čp. 1047– Na Poříčí 26, funkcionalistický průchodní dům z let 1937–1939, architekt František Marek, v přízemí a suterénu divadelní sál U Rozvařilů, kde dříve sídlilo studio D 34 a Divadlo E. F. Buriana,[7] nyní zde sídlí Divadlo Archa, divadelní kavárna, Starbucks Coffee a prodejna hodinek HTC
  • Legiobanka čp. 1046/II – Na Poříčí 24, nyní Palác Archa, budova postavena v letech 1937–1939, projektant Josef Gočár, nyní zde sídlí Československá obchodní banka a Bohemia Energy
  • Hotel Harmony čp. 1064 – Na Poříčí 31, postaven na místě nedokončeného obchodního domu zříceného 9. října 1928.
  • Biskupský dvůr čp.1062/II – Na Poříčí 35, nejstarší lokalita této ulice:[zdroj?] středověký Špitálský dvůr křižovníků s červenou hvězdou, původně opevněné středověké hradiště ze 2. čtvrtiny 13. století, stávající klasicistní nájemní dům je novostavba z roku 1846, architekt Josef Brenn.
  • Dvojdům rodiny Bohumila Bondyho čp. 1933/II a 1934/II – Na Poříčí 36–38, novorenesanční stavba, projekt firma František Heberle a syn z let 1893–1894; železnými vraty a mřížemi domy vybavila Bondyho firma,[8] v průjezdu štukové emblémy s monogramem stavebníka
  • Hotel Axa čp. 1051/II – Na Poříčí 40, funkcionalistická budova hotelu s kavárnou a bazénem od Václava Pilce z let 1930–1932
  • Kindlův dům čp. 1059/II – Na Poříčí 43, novorenesanční nárožní dům s bustami architektů a kupolí, architekt František Kindl (vlastní dům), na fasádě ve 4. patře 15 bust osobností stavitelství a architektury (Bohuslav Schnirch); 1891–1892[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. historie Praha Petrská čtvrť. www.starapraha.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  3. https://www.palacymca.cz/o-nas
  4. Archivovaná kopie. www.hotel-imperial.cz [online]. [cit. 2018-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-09. 
  5. dům U Zlatého slunce - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  6. Archivovaná kopie. www.bilalabut.cz [online]. [cit. 2018-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-24. 
  7. Baťková a kolektiv, Umělecké památky Praha 2, 1998, s. 555
  8. Baťková (1998), s. 686–687
  9. https://www.petrskactvrt.cz/upload/peterslist/8_Petrske-listy-07_2017-01_e-verze.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Poříčí, s. 862–868. 
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 515–516. 
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 549–567, 670, 686–687.
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 43–47. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]