Náměstí Republiky (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Josefa a kapucínský klášter
Obecní dům
Budova České národní banky
Obchodní dům Kotva
Obchodní a živnostenská komora a hotel Paříž
Rekonstrukce náměstí, září 2006

Náměstí Republiky (dříve náměstí Františka Josefa I., či Hybernské, Kapucínské a Josefské) je náměstíměstské části Praze 1 ležící na rozhraní StaréhoNového Města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Náměstí leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem, jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12.13. století však byla zdejší plocha zastavěna, existoval zde románský kostel sv. Benedikta.

V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 13831484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstvo. Dvůr nechal vybudovat Václavem IV., po něm zde sídlili také králové Zikmund Lucemburský, Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, dále Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a nakonec Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se ze starého Královského dvora zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská.

19. a 20. století[editovat | editovat zdroj]

Velký prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům či kasárna Jiřího z Poděbrad.

Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské podle kostela sv. Josefa stojícího na východní straně náměstí na rohu s ulicí Na Poříčíkapucínským klášterem, podle kterého se náměstí jmenovalo Kapucínské. Poté bylo přejmenováno na náměstí Františka Josefa I., vzhledem k vyhlášení nezávislého Československa byl ale roku 1919 název změněn, a to na současný. Ten vydržel až do roku 1940, v té době totiž docházelo v protektorátní Praze k přejmenovávání mnohých míst, toto náměstí nevyjímaje. Do roku 1945 tak existovalo náměstí Hybernské.

Náměstí bylo dlouhá léta rušnou silniční a tramvajovou křižovatkou; na konci 70. let zde byl otevřen tehdy největší obchodní dům v ČSSR Kotva. Roku 1984, kdy byla v ulici Na příkopě, ústící na náměstí z jihu, zrušena tramvajová trať a zřízena pěší zóna. V téže době bylo celé náměstí uzavřeno z důvodu stavby stanice metra, doplněno podchodem a jeho velká část byla zpřístupněna rovněž pro pěší.

Po roce 2000[editovat | editovat zdroj]

V letech 20032004 proběhl v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad rozsáhlý archeologický výzkum předcházející výstavbě obchodního centra Palladium (otevřeno na podzim 2007) a s ní souběžně probíhající rekonstrukci. Rozšířen byl podchod pod náměstím, který byl rovněž napojen na obchodní dům.

V rámci této rekonstrukce zde v létě 2006 vznikla pěší zóna po celé ploše náměstí a nové dláždění, které nahradilo původní z rozdílně velkých žulových bloků z roku 1985 (postavené v souvislosti s metrem). Tramvajová trať však zůstala zachována, není oddělena od prostoru pro pěší.

Původní ambiciózní plán na zapuštění velkých pískovcových bloků nicméně realizován nebyl.

Významné objekty[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:

Místní ulice[editovat | editovat zdroj]

  • Na příkopě
  • Revoluční
  • Truhlářská
  • U obecního domu
  • V Celnici
  • Na Poříčí
  • Králodvorská

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°5′18″ s. š., 14°25′43″ v. d.