Přeskočit na obsah

Náměstí Republiky (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
náměstí Republiky
Pohled od Divadla Hybernia k Revoluční ulici
Pohled od Divadla Hybernia k Revoluční ulici
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceStaré Město
Poloha
Historie
Pojmenováno porepublika
Starší názvyFrantiška Josefa I.
Hybernské
Kapucínské
Josefské
Další údaje
Kód ulice467570
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Portál Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí Republiky (dříve náměstí Františka Josefa I., Hybernské, Kapucínské či Josefské) je náměstíměstské části Praze 1 ležící na rozhraní StaréhoNového Města.

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

Náměstí leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem, jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12.13. století však byla zdejší plocha zastavěna, existoval zde románský kostel sv. Benedikta.

V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 13831484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstvo. Dvůr nechal vybudovat Václav IV., po něm zde sídlili také králové Zikmund Lucemburský, Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, dále Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a nakonec Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se ze starého Královského dvora zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská.

V místě funkcionalistického paláce Kotva v dnešním čp. 655/1 stával premonstrátský seminář s kostelem sv. Norberta - Norbertinum.

Křižovatka u Prašné brány roku 1792

19. a 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Velký prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům či kasárna Jiřího z Poděbrad.

Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské podle kostela sv. Josefa stojícího na východní straně náměstí na rohu s ulicí Na Poříčíkapucínským klášterem, podle kterého se náměstí jmenovalo Kapucínské. Poté bylo přejmenováno na náměstí Františka Josefa I., vzhledem k vyhlášení nezávislého Československa byl ale roku 1919 název změněn, a to na současný. Ten vydržel až do roku 1940, v té době totiž docházelo v protektorátní Praze k přejmenovávání mnohých míst, toto náměstí nevyjímaje. Do roku 1945 tak existovalo náměstí Hybernské.

Náměstí bylo dlouhá léta rušnou silniční a tramvajovou křižovatkou; v polovině 70. let zde byl otevřen tehdy největší obchodní dům v ČSSR Kotva. Roku 1984 byla v ulici Na příkopě, ústící na náměstí z jihu, zrušena tramvajová trať a zřízena pěší zóna. V téže době bylo celé náměstí uzavřeno z důvodu stavby stanice metra, doplněno podchodem a jeho velká část byla zpřístupněna rovněž pro pěší.

Po roce 2000

[editovat | editovat zdroj]
Rekonstrukce náměstí, září 2006

V letech 20032004 proběhl v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad rozsáhlý archeologický výzkum předcházející výstavbě obchodního centra Palladium (otevřeno na podzim 2007) a s ní souběžně probíhající rekonstrukci. Rozšířen byl podchod pod náměstím, který byl rovněž napojen na obchodní dům.

V rámci této rekonstrukce zde v létě 2006 vznikla pěší zóna po celé ploše náměstí a nové dláždění, které nahradilo původní z rozdílně velkých žulových bloků z roku 1985 (postavené v souvislosti s metrem). Tramvajová trať však zůstala zachována, není oddělena od prostoru pro pěší.

Původní ambiciózní plán na zapuštění velkých pískovcových bloků nicméně realizován nebyl.

Významné objekty

[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:

Zaniklé stavby

[editovat | editovat zdroj]
  • První benzínová pumpa v Československu stála od roku 1922 přímo před Josefskými kasárnami a patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol.[1]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Místní ulice

[editovat | editovat zdroj]
  1. Jakub Potůček, Magdaléna Medková. Zlatá éra benzinek. Fotky z doby, kdy se benzin pumpoval ručně jako ze studny. Aktualne.cz. 27. 5. 2021. 1999 – 2023 © Economia, a.s. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 577, 578. 
  • LIBIC, Karel. Náměstí Republiky v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 172–186.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Josefské náměstí, s. 429–432. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]