Králův dvůr (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Králův dvůr (též Královský dvůr, Královský palác)
Deska na místě bývalého Králova dvora. 17 let v domě pobýval Jiří z Poděbrad a zde také 22. března 1471 zemřel.
Deska na místě bývalého Králova dvora. 17 let v domě pobýval Jiří z Poděbrad a zde také 22. března 1471 zemřel.
Účel stavby

původně měšťanský dům, později dočasné sídlo českých králů

Základní informace
Výstavba kolem 1380
Přestavba po vyhoření 1689
Zánik 1903
Stavebník Václav IV.
Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Králův dvůr (také Královský dvůr, Královský palác) bylo v letech 13831484 sídlo (rezidence) českých králů na místě dnešního Obecního domu na Starém Městě pražském.

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Palác později označený čp. 1090/I stával u Brány Mikuláše od věže (zvané též Horská brána, dnešní Prašná brána) na místě dnešního Obecního domu. Komplex, který kromě paláce zahrnoval také domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu, nechal vybudovat kolem roku 1380 král Václav IV.

Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, dále Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, po něm Ladislav Pohrobek, který zde zemřel, stejně jako Jiří z Poděbrad, a krátce Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad na odtud do Budína. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a archeologicky ujištěné základy zdiva.

Z Královského paláce vycházely po tzv. Královské cestě korunovační průvody českých králů na Pražský hrad. Také odtud vedla cesta z Prahy do Kutné Hory.

Roku 1515 byl palác zčásti dán do zástavy a zčásti jej využívali Lobkovicové. Roku 1631 kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu obě části vykoupil a dal zde roku 1636 zřídit arcibiskupský seminář pro vzdělávání kněží. V roce 1689 Králův dvůr do základů vyhořel, byl však ihned obnoven a k semináři podle projektu Jeana Baptisty Matheye přistavěn barokní kostel sv. Vojtěcha, vysvěcený roku 1705.[1]. Situaci barokního komplexu staveb dobře zachytil Langweilův model Prahy[2]. Seminář se po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přestěhoval do Klementina, následně byl za josefinských reforem zrušen i kostel a v letech 1869–1900 je využíval vojenský erár, který sem umístil Kadetní školu, tzv. Kadetku.

V letech 1902-1903 byly stavby definitivně zbourány.[3]

Text pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

Na Obecním domě čp. 1090 (na boční stěně v ulici U Obecního domu) je bronzová pamětní deska s textem:

Zde, ve dvoře králově, od r. 1454 po 17 požehnaných let žil a působil představitel české myšlénky národní ve smyslu náboženském i státním Jiří z Poděbrad, zprvu správce zemský a od 2. března 1458 zvolený král český. Tehdy zde bylo rušné středisko, kde se scházela poselstva z cizích zemí a kde se konaly sjezdy a sněmy zemské. Odtud vyšlo heslo spolku knížecího, zvoucí Evropu již v 15. století jménem obecného řádu a pokoje k úpravě vztahů mezinárodních a k odcírkevnění života politického. Zde 12. srpna 1462 Jiří prohlásil, že je hotov za kalich položiti trůn i život, zde 14. dubna 1467 odvolal se k obecnému koncilu proti papeži Pavlovi II., jenž jej proklel za kacíře a zbavil trůnu. A zde uprostřed velikého zápasu mezi českým národem a církví římskou, ne vítěz, než ani přemožený, zemřel 22. března 1471 husitský král předčasně sobě i všem věrným Čechům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie Obecního domu. www.obecnidum.cz [online]. [cit. 2018-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-04. 
  2. [1]
  3. Králův dvůr - rezidence českých králů

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlček, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy I. – Staré Město a Josefov. Praha : Academia 1996, s. 537-538; ISBN 80-200-0563-3
  • Ledvinka, Václav: Králův dvůr a královský dvůr v Praze 1436-1490: poznámka k tématu dvora a dvorské kultury v pohusitském království. In: Dvory a rezidence ve středověku II. Historický ústav AV ČR, 2008 s. 245-256.
  • Mayer, Josef: Králův dvůr a Mincovna na Starém Městě. in: Staletá Praha, sv. 21, 1991, s. 137-161.