Lukáš M. Vytlačil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mgr. Lukáš M. Vytlačil
Narození 23. dubna 1985 (34 let)
Kladno
Povolání

hudebník, historik, muzikolog, dirigent

Akademie věd ČR
Konzervatoř Jana Deyla
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění

Cena Nadace Leoše Janáčka (2007)

Křesadlo 2018 (2019)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lukáš Michael Vytlačil (* 23. dubna 1985, Kladno) je český flétnista, historik, hudební vědec, dirigent a pedagog.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Hráč na barokní příčnou flétnu, zobcovou flétnu, dirigent a vokalista, zabývá se tzv. historicky poučenou interpretací staré hudby. Po studiu na Konzervatoři v Teplicích (příčná a zobcová flétna, později též dirigování u prof. Jana Valty), za které obdržel v r. 2007 cenu Nadace Leoše Janáčka, absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze obor Historická hudební praxe - barokní příčná flétna u Jany Semerádové (2011) a Hudební vědu na FF (2017). Pod vedením Rebeccy Stewart studoval také zpěv vokální polyfonie.

Věnuje se koncertní i pedagogické činnosti. Je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Mathesius a vystupuje též s dalšími soubory, např. Ensemble Inégal, s nímž se podílel na několika nahrávkách, Musica Florea, Capella Regia ad.[2] Mezi l. 2006–2008 byl sbormistrem dětského pěveckého sboru Fontána v Teplicích a jako dirigent spolupracoval též se Severočeskou filharmonií či Orchestrem Fóra mladých. V l. 2005–2009 učil na Konzervatoři v Teplicích, od r. 2014 vede třídu zobcové flétny na Konzervatoři Jana Deyla v Praze.[3]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Badatelsky se zaměřuje především na dějiny pozdního středověku a raného novověku, hudební historii a ediční činnost. Od r. 2013 pracuje na Akademii věd České republiky (2013–2018 Kabinet hudební historie Etnologického ústavu, od 2018 je odborným pracovníkem Ústavu pro českou literaturu AV ČR).[4]

Jeho publikační činnost zahrnuje několik monografií a edic, studie, stati či slovníková hesla.[5]

Charita a další[editovat | editovat zdroj]

Aktivně se podílí na různých charitativních projektech. Za svoji činnost ve Vojenském a špitálním řádu svatého Lazara Jeruzalémského, jehož je členem, obdržel od primátora Hl. města Prahy Zdeňka Hřiba cenu Křesadlo za rok 2018 udělovanou dobrovolníkům Nadací Hestia.[6]

Věnuje se též duchovní poezii a tvorbě textů duchovních písní.[7]

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Monografie a edice[editovat | editovat zdroj]

  • Kronika obce Kačice 1932–1939. Togga, Praha 2019. ISBN 978-80-7476-146-1
  • Antonín Reichenauer: Concerto in G per oboe, due violini, viola e basso. [Kritická edice]. Fontes Musicae Bohemiae 1. Togga, Praha 2016. ISBN 978-80-7476-108-9
  • Jan Olejník: Etudy a písničky pro příčnou flétnu. Amos Editio, Praha 2015
  • Jacques Martin Hotteterre: Zásady hry na příčnou flétnu, zobcovou flétnu a hoboj. [Překlad, úvod a poznámky]. Vyšehrad, Praha 2013. ISBN 978-80-7429-391-7
  • Čtyři tvrziště na Slánsku. Hradečno, Humniště, Ostrov a Řisuty. Nakl. Petr Mikota, Plzeň 2006. ISBN 80-86596-70-2

Studie a stati[editovat | editovat zdroj]

  • Bibliografické soupisy českých muzikologických prací v časopise Hudební věda v letech 1964 až 2016. In: Práce z dějin Akademie věd 9 (2017), č. 2, s. 41–62 (pdf)
  • Příběh renesančního Jáchymova. In: Evangelicus 2017. Praha 2016, s. 42–45 (pdf)
  • The Jan Deyl Conservatory and 105 years since the opening of the Deyl Institute for the blind. In: Czech Music Quarterly 15 (2015), No. 4, pp. 18–20 (pdf)
  • Slánský malíř, fotograf a etnograf Ferdinand Velc. In: Posel z Budče 31 (2014) Kladno 2014, s. 71–72. (pdf)
  • Sporckovská výzdoba zámku Bon Repos. In: Hláska 25 (2014), č. 3, s. 45 (pdf)
  • Jaroslav Bořita z Martinic. In: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7–23 (pdf)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Profil v databázi Národních autorit ČR [cit. 1. 9. 2019]
  2. Internetové stránky souboru Ensemble Mathesius. [cit. 1. 9. 2019]
  3. Profil na stránkách Konzervatoře a střední školy Jana Deyla. [cit. 1. 9. 2019]
  4. Internetové stránky Ústavu pro českou literaturu AV ČR. [1. 9. 2019]
  5. Seznam hesel v Českém hudebním slovníku.
  6. Křesadlo za rok 2018. Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Informační bulletin, Hestia, Praha 2019. [cit. 1. 9. 2019]
  7. Viz např. Hrad přepevný. Kancionál Evangelické církve augsburského vyznání. ECAV v ČR a Togga. Praha 2018; dále též Communio 2019/1, s. 3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]