Budova České národní banky (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ústředí České národní banky v Praze
Ústředí České národní banky v Praze, Na Příkopě 28
Ústředí České národní banky v Praze, Na Příkopě 28
Základní informace
Sloh Funkcionalismus
Architekt František Roith
Výstavba 19351942
Poloha
Adresa Praha 1, Nové Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Na příkopě a Senovážná
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova České národní banky v Praze byla postavena v letech 1935–1942 ve funkcionalistickém stylu podle projektu Františka Roitha jako účelový objekt určený původně pro Živnostenskou banku. V roce 1950 se budova stala sídlem ústředí Státní banky československé a v roce 1993 České národní banky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešní budovy byla dříve původní budova Živnostenské banky, která tu vznikla v roce 1900. Byla postavena podle projektu Osvalda Polívky v novorenesančním slohu s prvky secese. Její ozdobou byly zejména dvě sochy: Génius se lvem od Antonína Poppa a Merkur od Bohuslava Schnircha.

Od poloviny dvacátých let uvažovalo vedení Živnostenské banky o vybudování ještě rozsáhlejšího bankovního paláce, který by lépe vyhovoval tehdejším potřebám moderního peněžního ústavu a zároveň demonstroval význam banky v československé bankovní soustavě. K tomu účelu byly vykoupeny i sousední pozemky s hotely „Modrá hvězda“ a „Černý kůň“, jejichž budovy měly být zbourány. V anonymní soutěži na projekt novostavby zvítězil Josef Gočár, ale bance se návrh jevil jako příliš nákladný a navíc k němu měl výhrady i Magistrát hl. města Prahy. Zadání novostavby bylo proto svěřeno Františku Roithovi, který se umístil se svým levnějším projektem na druhém místě.

Práce začaly v roce 1935, nový palác byl dostavěn v roce 1942 a stál něco přes 100 milionů korun.

V roce 1993 se budova stala ústředím České národní banky, ale již neodpovídala požadavkům na moderní bankovní budovu a bylo rozhodnuto o její rekonstrukci, která proběhla v letech 1997–2000.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stavba je pětipatrová se světle šedou fasádou. Její monumentálně působící průčelí zaobluje nároží ulic Na Příkopě a Hybernské a je funkcionalistickým protějškem k pozdně gotické Prašné bráně a empírovému domu U Hybernů. Nad střed průčelí byla z původního paláce přenesena socha Génia (Světlonoše) se lvem.

V přízemí bankovní budovy je velká dvorana – hala služeb s bankovními přepážkami. V prvním patře jsou reprezentační místnosti banky a v suterénu archivy, trezory a pancéřové schránky. Zastavěná plocha je zhruba 9 600 metrů čtverečních, vnitřní prostor je rozdělený na čtyři vnitrobloky podle středové křížové osy.

Českou národní banku vlastně tvoří dvě budovy, na novější bankovní (tzv. Roithovu) budovu ještě navazuje na jižní straně ve směru podél Senovážné ulice budova bývalé Plodinové burzy. V ní se nachází kongresové centrum a banka prostory využívá na pořádání konferencí, interních školení i kulturních akcí. Je tu i odborná knihovna, učebny a stravovací komplex.

Mezi ulicí Na Příkopě a Senovážným náměstím je průchozí pasáž, která byla v roce 2016 upravena a dostala i nový název „Pasáž českého designu“.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČNB. www.historie.cnb.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. Česká národní banka. Oprava za pět miliard udělala z trosky skvost. iDNES.cz [online]. 2016-05-09 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]