Palác YMCA

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o paláci v Praze. O zaniklém paláci v Českých Budějovicích pojednává článek Palác YMCA (České Budějovice).
Palác YMCA
Palác YMCA v Praze, Na Poříčí 1041/12
Palác YMCA v Praze, Na Poříčí 1041/12
Základní informace
Výstavba1928
Poloha
AdresaPraha 1, Nové Město, ČeskoČesko Česko
UliceNa Poříčí
Souřadnice50°5′20,77″ s. š., 14°25′52,11″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky41523/1-2158 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác YMCA je stavbou ve stylu moderního klasicismu od českého architekta Eduarda Hniličky z dvacátých let dvacátého století. Při realizaci stavby byly použity na tehdejší dobu nové materiály (železobeton, asfalt, sklobeton a korek). Budova byla koncipována jako ubytovací zařízení. Slavnostně byla otevřena dne 28. dubna 1928. Budova je z železobetonu. Na technologické přípravě stavby se podílel i prof. Ing. Stanislav Bechyně (viz palác Lucerna). Stavbu realizovaly kromě jiných firem i firmy Václava Nekvasila, J. Weignera a J. Štengla. V celé budově byla rozvedena teplá voda a topení; také byla vyřešena výměna vzduchu jak ve společenských prostorách (viz dále) tak i ve sportovních zařízeních (viz dále). Oběžný výtah (paternoster) zajišťuje spojení z přízemí až do vyšších pater budovy.[1]

Popis tehdejších vnitřních prostor budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Budova měla sloužit především jako ubytovací zařízení s kapacitou 300 lůžek ve 170 ložnicích, které byly rozmístěny v rozmezí prvního až pátého patra. [1]
  • V suterénu se nacházela velká jídelna s kuchyní, plovárna s bazénem 25 x 7 metrů, sprchové lázně, parní lázeň a pracoviště pro masáže. [1]
  • V pasáži paláce YMCA bylo místo pro obchody a služby. V přízemí se nacházely šatny, dále pak kavárna, bar, knihovna a čítárna. [1]
  • Ve zvýšeném přízemí bylo místo pro kanceláře, kavárny, klubovny, dílny a učebny. Také se tu nachází tělocvična 30 x 13 metrů s klopenou (unikát) běžeckou dráhou na galerii a s šatnou. [1]
  • V podkroví budovy byly umístěny klubovny pro mládež. [1]
  • Na terase střechy se nacházelo hřiště. [1]

Historie užívání paláce YMCA[editovat | editovat zdroj]

  • Do začátku druhé světové války v budově sídlilo ústředí YMCA v Československu, pražská YMCA a tzv. Akademická YMCA. [2] Byla zde ubytovna pro svobodné muže a centrum aktivit pro tělesný a duševní rozvoj mládeže. [1]
  • Po 15. březnu 1939 se z řad Akademické YMCA rekrutovalo mnoho odbojářů. Budova byla od počátku okupace místem ilegálních (konspiračních) schůzek. Nějaký čas byl v budově tištěn ilegální časopis Český kurýr a také několik čísel nelegálního časopisu V boj. Kromě toho se tu tiskla i řada dalších nelegálních letáků. Na této činnosti se podíleli Jaroslav Valenta, Jaroslav Šimsa, zřízenec Josef Ungr (rozmnožoval texty), Vojtěška Ječmenová (úřednice, která přepisovala texty na rozmnožovací blány určené pro Cyklostyl) a sekretář Akademické YMCA Rudolf Mareš (distribuce výtisků). [2]
  • Po zastavení vydávání "Křesťanské revue" (v říjnu 1939) se v budově rozmnožovaly "Zelené listy", které YMCA vydávala. [2] [p 1]
  • Ještě během roku 1940 se v budově stále konaly kroužky pro mládež se čtenářskou nebo biblickou tematikou. [2]
  • Definitivně musela YMCA budovu opustit a vyklidit k datu 15. října 1941 a budova byla následně (od prosince 1941) obsazena Němci.[1] Od té doby využívaly budovu různé tehdejší nacistické organizace (např. Kinderlandverschickung (KLV) [p 2], která v paláci YMCA zřídila tzv. KLV-Gästehaus I) [p 3]. Budova byla využívána především jako ubytovna pro zaměstnance Úřadu říšského protektora a dalších německých institucí. [2]
  • Činnost Akademické YMCA byla definitivně a oficiálně ukončena k datu 31. prosince 1943.
  • Během květnového povstání v roce 1945 a s tím spojených bojů byl palác YMCA obsazen německými jednotkami [2] a v závěru Pražského povstání značně poničen. [2] Na opravu budovy tehdy přispěla americká YMCA finančními dary, takže činnost tuzemské organizace YMCA se podařilo znovu obnovit a fungovala až do roku 1951. [1]
  • V roce 1991 byl Palác (v nepříliš dobrém technickém stavu) vrácen obnovené YMCA v České republice. [1]

Pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

Ve vestibulu paláce YMCA se nachází busta T. G. Masaryka a dvě pamětní desky.

YMCA[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska "YMCA" připomíná jména předsedů organizace YMCA z let 1919 až 1938; významné zahraniční návštěvy jakož i organizaci "Americký klub", která v paláci YMCA sídlila.

Obětem 2. světové války[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska "Obětem 2. světové války" připomíná tři sekretáře organizace YMCA (Rudolf Mareš (* 1909 - † 1944), Jaroslav Šimsa (* 1900 - † 1945) a Jaroslav Valenta (* 1911 - † 1942)), kteří zemřeli v letech nesvobody (1939 až 1945) a kteří se účastnili protinacistického odboje. [4]

  • Pamětní desky ve vestibulu paláce YMCA
  • Pamětní deska YMCA ve vestibulu budovy
    Pamětní deska YMCA ve vestibulu budovy
  • Pamětní deska sekretářům YMCA ve vestibulu budovy
    Pamětní deska sekretářům YMCA ve vestibulu budovy

Zařazení v seznamu památek[editovat | editovat zdroj]

Dům je od roku 1991 zapsanou kulturní památkou [5]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Palác YMCA

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Počínaje 8. listopadem 1939 se pro organizaci YMCA oficiálně používal název "Křesťanské sdružení mladých lidí". [2]
  2. ↑ Kinderlandverschickung (KLV) zajišťovala ubytování pro děti z Německa v oblastech, kde se nebombardovalo. [2]
  3. ↑ Některé děti po příjezdu do Prahy čekala další cesta autobusem, proto byly vybudovány domy pro hosty (Gästehaus), kde děti nocovaly a domovy plnily funkci tzv. průchozích táborů (Durchgangslager). V Praze zřídila úřadovna KLV tři domy pro hosty: tzv. KLV-Gästehaus I umístěný v bývalém sídle sdružení YMCA (v paláci YMCA), druhý na Střeleckém ostrově jako KLV-Gästehaus II a třetí KLV-Gästehaus III v hotelu Zlatá husa na Václavském náměstí. Domy pro hosty sloužily také pro výpravy a výlety jednotlivých táborů při exkurzích do Prahy.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Historie Paláce YMCA v Praze [online]. Praha 1, Na poříčí 1041/12: www.palacymca.cz [cit. 2015-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (věcný rejstřík: YMCA). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 46, 172, 230, 235, 351, 430, 438, 452, 492, 494, 529, 660, 706. 
  3. ↑ CZ Wikipedie, Heslo KVL, odstavec "Praha"
  4. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-20]. Identifikátor záznamu 153636 : Společenský dům - spolkový dům (palác YMCA). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Budova Y.M.C.A.. In: Růžena Baťková a kol. Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 550.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palác_YMCA&oldid=22980065“