František Marek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Marek
Narození 26. listopadu 1899
Borovnice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. července 1971 (ve věku 71 let)
Praha, Československo
Národnost česká
Vzdělání Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání architekt
Znám jako architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Marek (26. listopadu 1899 v Borovnici18. července 1971 v Praze) byl český architekt.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se sice zednictví, avšak poté absolvoval střední průmyslovou školu stavební a v letech 19221926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho vedl český architekt Josef Gočár. Aktivně působil též ve Spolku výtvarných umělců Mánes.[1]

V roce 1948 se účastnil uměleckých soutěží v kategorii architektonický návrh na Olympijských hrách v Londýně, kde za pražskou sokolovnu získal čestné uznání.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

realizace[3][4]
  • radnice v Horažďovicích (1925 - 1927)
  • továrna a obytný dům, Střížkovská čp. 50, Praha - Střížkov[5] (1931 – 1932)
  • Šretrova restaurace v Riegrových sadech na Vinohradech v Praze[6] Riegrovy sady čp. 28/XII., Praha – Vinohrady (1931 – 1933)
  • Dům „U staré paní“ (spoluautor F. Dittrich), Michalská čp. 441/I., Praha – Staré Město (1933 – 1934)
  • nájemní dům Na Bašce, U Vodárny, Vinohradská čp. 878/XII., Praha – Vinohrady (1934)
  • rodinný dům, Pivoňková čp. 1950, Praha – Záběhlice (1936 – 1938)[7]
  • Vinohradská sokolovna, (spoluator V. Vejrych), Polská čp. 2400/XII., Praha – Vinohrady (1936 – 1941)
  • divadlo Archa v Praze[8], (spoluautor V. Starec), Na Poříčí čp. 1047/II., Praha – Nové Město (1937 – 1939)
  • činžovní trojdům, Karafiátová čp. 2310 - 2312, Praha – Záběhlice Zahradní Město[7] (1939 – 1940)
  • kancelářská budova, Řásnovka čp. 770/I., Praha – Staré Město[9] (1941 – 1950)
  • poválečná obnova Lidic[10] - centrum s radnicí, kulturním domem a obchody, škola, rodinné domy (spoluautoři Václav Hilský, Richard Podzemný, Antonín Tenzer), Lidice (1946)
  • sídliště (spoluautorství), Horňátecká, Praha 8 – Kobylisy (1948)
  • Základní škola (SUPRO), Jakutská 2, Praha 10 – Vršovice (1955 – 1956)
  • pavilon slonů, ZOO Praha, projekt 1960 (otevřeno 1971)
návrhy[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spolek výtvarných umělců Mánes: Historický seznam všech členů. [cit. 2017-05-13] Dostupné online Archivováno 19. 4. 2015 na Wayback Machine.
  2. The Official Report of the Organising Committee for the XIV Olympiad. Příprava vydání Lord Burghley. London: Organising Committee for the XIV Olympiad, 1948. Dostupné online. S. 535. (anglicky) PDF. 
  3. a b Arch-pavouk: Marek, František. Patrik Líbal, Jiří Žid. 2012. [cit. 2017-05-13] Dostupné online.
  4. SVOBODA, Jan E. a NOLL, Jindřich. Praha 1945-2003: kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006
  5. Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. S. 533.
  6. Riegrovy sady [online]. Praha: Neznámá Praha [cit. 2012-04-24]. Dostupné online. 
  7. a b Činžovní trojdům [online]. Praha: Umělecká agentura FOIBOS, 2012-01-27 [cit. 2012-04-24]. Dostupné online. 
  8. Divadlo Archa [online]. Praha: Vizus.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné online. 
  9. VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy – Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. Kapitola čp. 770/I. 
  10. Lidická galerie [online]. Lidice: Památník Lidice [cit. 2012-04-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich a Havlová, Ester. Praha 1919-1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN 80-7277-019-5.
  • SVOBODA, Jan E. a NOLL, Jindřich. Praha 1945-2003: kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN 80-7277-304-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]