Československá obchodní banka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo ČSOB. Další významy jsou uvedeny na stránce ČSOB (rozcestník).
Československá obchodní banka
Logo
Logo
Ústředí ČSOB v pražských Radlicích
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 21. prosince 1964
Adresa sídla Radlická 333/150, Praha, 150 00, Česko
Klíčoví lidé John Arthur Hollows
Charakteristika firmy
Oblast činnosti banka
Obrat 37,2 mld. Kč (2017)
34 mld. Kč (2016)[1]
Výsledek hospodaření 17,5 mld. Kč (2017)
15,1 mld. Kč (2016)[1]
Celková aktiva 1,3 bil. Kč (2017)[2]
1,1 bil. Kč (2016)[1]
Vlastní kapitál 93,7 mld. Kč (2017)
Zaměstnanci 8 299 (2017)
Mateřská společnost KBC Group
Majitel KBC Bank (100 %)
Dceřiné společnosti Hypoteční banka (100 %)
Českomoravská stavební spořitelna (55 %)
ČSOB Advisory (100 %)
ČSOB Leasing (100 %)
Patria Finance (100 %)
Top-Pojištění.cz (100 %)
Identifikátory
Oficiální web www.csob.cz
IČO 00001350
LEI Q5BP2UEQ48R75BOTCB92
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Československá obchodní banka, a. s., známá pod zkratkou ČSOB, je bankovní institucí působící na českémslovenském trhu finančních služeb. Specializuje se na bankovní služby pro fyzické osoby a podnikatelské subjekty. Má centrálu v Radlicích na Praze 5, její budova je největší kancelářskou budovou v zemi.[3] Banka je dnes vlastněna belgickou bankou KBC spadající do finanční skupiny KBC Group N.V. Belgické bance patří 100 % akcií ČSOB.

Banka obsluhuje přibližně 3,1 milionu[4] klientů (v České republice je zhruba 800 tisíc z nich obsluhováno pod „modrou“ značkou ČSOB, asi 2,2 milionu pod „červenou“ značkou Poštovní spořitelna; ve Slovenské republice banka obsluhuje asi 200 tisíc klientů).[zdroj?] Banka provozuje 210 poboček v Česku a 78 na Slovensku.[kdy?] Na pobočkách banky je možné získat i produkty dalších společností skupiny ČSOB, například hypotéky Hypoteční banky nebo stavební spoření Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS).

Banka za poskytování služeb zákazníkům obdržela několik ocenění.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Banka byla založena státem již v roce 1964 jako specializovaná součást tzv. monobankovního systému Státní banky československé a měla v tehdejším Československu zajišťovat financování zahraničního obchodu pod přímým dohledem státu a půjčky v zahraničních měnách z mezinárodních kapitálových trhů pro komunistický stát. Po Sametové revoluci v roce 1989 rozšířila banka své služby z tehdejších podniků zahraničního obchodu („PZO“) i pro nově vzniklé podnikatelské subjekty a fyzické osoby. Také dramaticky rozšířila svou pobočkovou síť. V 90. letech 20. stol. byl minimální vklad pro fyzické osoby 100 000 Kč.

Jedna z 210 poboček ČSOB provozovaných na území Česka (konkrétně z Písku)

V prosinci 1997 rozhodla tehdejší vláda o privatizaci významných bankovních domů v Česku, v prvním tendru v bankovním sektoru vyhlásila prodej ČSOB. Po tendru v červnu 1999 stát prodal svůj akciový podíl vítězné belgické bance KBC Bank za téměř 40 mld. Kč (dle tiskové zprávy ČSOB).

Převzetí IPB[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Investiční a poštovní banka.

V červnu roku 2000 došlo k převzetí předlužené Investiční a Poštovní banky, a. s. po dohodě s nuceným správcem ČNB.

Pobočka v Nové Pace

Většinový akcionář IPB, japonská Nomura, podala následně žádost o arbitráž proti českému státu, na kterém se domáhala kompenzace za poškození investice podle česko-nizozemské smlouvy o ochraně investic (Nomura ovládala IPB prostřednictvím firmy Saluka registrované v Nizozemsku). Arbitráž nezpochybnila převzetí IPB Československou obchodní bankou, dala však Nomuře možnost prokázat skutečnou výši eventuálních škod v druhém kole arbitráže. Na druhé kolo však nedošlo. Do konce nedoběhla ani arbitráž českého státu proti Nomuře ohledně porušení podmínek smlouvy mezi Nomurou a Fondem národního majetku ČR. Vzájemné vztahy Nomury a českého státu skončily dohodou o narovnání (smírem), kterou inicioval ministr financí Vlastimil Tlustý a následně byl přijat Topolánkovou vládou v listopadu 2006. K uzavření celé záležitosti však dosud chybí narovnání mezi Nomurou a ČSOB a také mezi českým státem a ČSOB. O tom jednání probíhají. Smlouvy mezi Nomurou a ČR měly být odtajněny do konce března 2007, ale již bylo ohlášeno prodloužení tohoto slibu. Dne 26. dubna 2007 informoval předseda vlády Mirek Topolánek, že smlouvy zatím ještě odtajněny nebudou. K tomu došlo až v roce 2010 rozhodnutím ministra financí.

Nové sídlo[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ústředí ČSOB.

V letech 2006 až 2007 se sídlo ČSOB přesunulo z historických budov v centru Prahy do nového ústředí v Radlicích na Praze 5. Nachází se u metra B, stanice Radlická a u zdejší tramvajové smyčky. V komplexu pracuje 2500 lidí, návrh vytvořil český architekt Josef Pleskot a jeho ateliér AP atelier. Budova je šetrná k životními prostředí a disponuje 2. stupněm certifikátu LEED.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. a b Kontroverzní pražské stavby: podívejte se na banku s parkem na střeše. iDNES.cz [online]. 2011-11-26 [cit. 2017-09-19]. Dostupné online. 
  4. http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx
  5. Obdržená ocenění, csob.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]