Česká pošta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká pošta, s.p.
Logo
Právní forma Státní podnik
IČO 47114983
Zakladatel Česká republika - Ministerstvo financí České republiky
Sídlo Praha, Česko Česko
Klíčoví lidé Martin Elkán, generální ředitel
Vyráběné produkty provozování poštovních služeb, provozování zahraničních poštovních služeb, poskytování služeb centrálního nákupního místa pro orgány státní (veřejné) správy
Počet zaměstnanců 31.887 (2013)
Oficiální web www.ceskaposta.cz

Česká pošta, s.p., je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky a se zhruba 33 tisíci zaměstnanců největší českou firmou podle počtu zaměstnanců.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér sídla České pošty v Jindřišské ulici v Praze.
Vnitřní výzdoba hlavní pošty v Praze v Jindřišské ulici.
Poštovní vůz z roku 1994.

Státní podnik Česká pošta vznikl současně s osamostatněním České republiky 1. ledna 1993, zároveň byla z původní Československé pošty vyčleněna Slovenská pošta a česká správa telekomunikací.

  • 13. listopadu 1918 – vznik ministerstva pošt a telegramů, kterému podléhal poštovní, telegrafní, telefonní i radiokomunikační provoz.
  • 1. ledna 1925 – vyčlenění státního podniku Československá pošta. Ten se řídil podobnými pravidly, která platila pro soukromé firmy. Podnik proto záhy vykazoval příznivé hospodářské výsledky.
  • 13. října 1938 - přešla působnost ministerstva pošt a telegrafů ve věcech slovenských na ministra dopravy pro Slovensko v Bratislavě.
  • 4. listopadu 1938 – bylo zrušeno samostatné československé ministerstvo pošt a telegrafů a spolu s ministerstvem železnic sloučeno v ministerstvo dopravy.
  • 1. ledna 1939 - v rámci ministerstva dopravy se sloučily podniky Československé státní dráhy a Československá pošta pro zemi Českou a Moravskoslezskou v jeden podnik s názvem Československé dráhy a pošty v zemích českých.
  • 15. března 1939 – po okupaci republiky došlo podřízení pošty německým zájmům. Poštovní záležitosti zůstaly v agendě protektorátního ministerstva dopravy až do listopadu 1942, kdy přešly pod nově zřízené ministerstvo dopravy a techniky.
  • 1. července 1949 - došlo ke znárodnění státního podniku Československá pošta a následně byla provedena i reorganizace ministerstva pošt.
  • 1. května 1952 - přistoupil Ústřední výbor KSČ ke zrušení národního podniku Československá pošta. Z dosavadního podnikatelského subjektu se stal státní úřad řízený podle sovětského vzoru se všemi negativními důsledky, které z toho plynuly.
  • Rok 1960 - uskutečnila se centralizace nejvyšších orgánů pošt, telekomunikací a dopravy. Ze dvou doposud samostatných ministerstev vzniklo jediné ministerstvo dopravy a spojů.
  • Rok 1963 – osamostatnění rezortu spojů pod hlavičkou Ústřední správy spojů, která byla k 1. lednu 1969 nahrazena Federálním výborem pro pošty a telekomunikace. Na republikové úrovni došlo ke zřízení Ministerstva pošt a telekomunikací ČSR v Praze a Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SSR v Bratislavě.
  • 1. ledna 1971 – vznik Federálního ministerstva spojů ČSSR.
  • Rok 1988 – došlo k opětovnému sloučení spojů s odvětvím dopravy ve Federálním ministerstvu dopravy a spojů.
  • Červenec 1989 - zřízení státního podniku Správa pošt a telekomunikací Praha.
  • Červenec 1990 – na území České republiky přechází odvětví spojů do kompetence nově zřízeného ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj.
  • Říjen 1992 - odvětví spojů je převedeno z působnosti zrušeného ministerstva spojů pod Ministerstvo hospodářství ČSFR a Ministerstvo hospodářství ČR.
  • 31. prosince 1992 - z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. prosince 1992 odstavce II, byla Správa pošt a telekomunikací, s. p., (SPT, s. p.) Praha rozdělena na dva samostatné podniky (Česká pošta, s. p., a SPT Telecom, s. p.).
  • 1. ledna 1993 - vznik České pošty, s. p.
  • Rok 1993 - zahájeno zavádění APOSTu (automatického poštovního systému)[2]
  • 29. května 1999 - zrušen ambulantní způsob třídění zásilek (t. j. způsob, kdy byly zásilky pracovníky České pošty zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhá pouze v SPU (Sběrné přepravní uzly) či na poštách.
  • 1. dubna 2005 - dohledem nad Českou poštou pověřen Český telekomunikační úřad
  • 1. září 2005 - zavedena akreditace k poskytování certifikátů elektronických podpisů.
  • 24. listopadu 2005 - rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu byla České poště udělena na období 1. ledna 2006 – 31. prosince 2008 poštovní licence.
  • 1. září 2006 - bylo na základě požadavku Českého telekomunikačního úřadu přejmenováno 593 pošt tak, aby název pošty obsahoval důsledně neupravený název obce (bez upřesňujících přívlastků), s výjimkou obcí s názvem složeným z názvů dvou částí obce, kdy název pošty má obsahovat pouze název jedné z částí.[3][4]
  • 1. října 2006 - z rozhodnutí generálního ředitele České pošty, s.p., byl zrušen odštěpný závod Mezinárodní provoz, OZ Dodavatelské a obchodní služby a OZ VAKUS (zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů).
  • 22. listopadu 2006 - Dozorčí rada projednala návrh projektu přeměny České pošty na akciovou společnost a pověřila generálního ředitele Karla Kratinu dalším rozpracováním projektu.
  • 1. dubna 2007 - Vstoupilo v platnost rozhodnutí generálního ředitele České pošty, s. p., kterým se k 31. 3. 2007 ruší Poštovní přepravy a Sběrné přepravní uzly v působnosti Odštěpných závodů a k 1. dubnu 2007 se v rámci Generálního ředitelství zřizuje sekce poštovní přepravy, v jejíž působnosti jsou nově zřízeny Sběrné přepravní uzly.
  • 1. května 2007 - Byla ukončena činnost SPU Břeclav a SPU Jihlava, území v jejich působnosti bylo zahrnuto do působnosti SPU Brno[5][6][7]
  • Srpen 2007 – vláda schválila záměr přeměny České pošty na akciovou společnost.
  • 9. března 2009 - Ministr vnitra a generální ředitel České pošty, s. p., podepsali smlouvu o provozování informačního systému datových schránek. Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra, provozovatelem systému Česká pošta. Podpis smlouvy souvisí se zákonem 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který vstoupil v platnost 1. července 2009
  • Říjen 2009 - Ministerstvo vnitra požádalo Ministerstvo financí o zastavení příprav na privatizaci části majetku České pošty, s. p., mimo jiné z důvodu nutnosti zajistit klíčové projekty elektronizace veřejné správy (např. datové schránky, Národní informační systém IZS), které byly realizovány Ministerstvem vnitra v úzké součinnosti s Českou poštou, s. p.
  • Listopad 2009 - zákazníci České pošty mohou využívat ochránce svých práv - ombutsmana. Historicky prvním poštovním ombudsmanem se stala JUDr. Zuzana Kvášová.
  • Prosinec 2009 - Česká pošta zahájila pilotní projekt s názvem Pošta PARTNER. Boží Dar se stal prvním městem, kde se Pošta PARTNER objevila. Jde o pobočku, kterou na základě smlouvy, jasně vymezující povinnosti a také finanční odměnu, provozuje smluvní partner České pošty. V tomto případě se jedná o Městský úřad Boží Dar.
  • 1. dubna 2010 - Česká pošta přestala poskytovat telegrafní službu z důvodu nezájmu veřejnosti.
  • Leden 2013 - Česká pošta zavedla po úspěšném pilotním provozu novou službu DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva). Pilotní provoz probíhal od května 2012.
  • 27. února 2015 - Česká pošta spustila pilotní fázi nové mobilní aplikace PohledniceOnline.
  • 25. května 2015 - Vláda schválila novelu zákona o poštovních službách. Návrh zákona garantuje České poště, s. p., že bude mít uhrazeny náklady na poskytování univerzální služby přímo ze státního rozpočtu. Dosud měl financování řešit kompenzační fond, který ovšem nikdy nefungoval. Novela zákona stanoví maximální hranici úhrady, na kterou může Česká pošta, s. p., v jednotlivých letech dosáhnout. Částka se v průběhu času snižuje z maximálních 700 milionů korun za rok 2015 až na 500 milionů za rok 2017.

Sídlo a organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Poštovní schránky na budově hlavní pražské pošty.

Zřizovatelem je Ministerstvo vnitra České republiky. Identifikační číslo České pošty je 47114983. Odštěpné závody se až do výmazu začátkem roku 2008 označovaly číslem odštěpného závodu v závorce za IČ.[8]

Sídlo měla Česká pošta v Praze 3 v Olšanské ulici 38, od ledna 2008 přesídlila na Nové Město do Prahy 1, ulice Politických vězňů.

Podnik Česká pošta, s. p., je řízený generálním ředitelstvím, v jehož čele stojí generální ředitel.

  • Generální ředitel - jako statutární orgán České pošty, s.p., řídí jeho činnost a jedná jeho jménem. Rozhoduje o všech záležitostech České pošty, s. p., pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (podle § 12 zákona o státním podniku a zakládací listiny České pošty, s. p.).
  • Dozorčí rada - má dvanáct členů a dohlíží na činnost generálního ředitele a uskutečňování podnikatelských záměrů České pošty, s. p. V souladu se zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění je osm členů dozorčí rady jmenováno a odvoláváno zakladatelem a čtyři členové jsou voleni a odvoláváni zaměstnanci podniku. K 31. prosinci 2014 měla dozorčí rada dvanáct členů.
  • Výbory dozorčí rady - dozorčí rada zřizuje výbory dozorčí rady jako své pracovní orgány. Jednání výborů slouží zejména k předběžnému a podrobnějšímu projednání materiálů, kterými se následně zabývá rada. Členové výborů jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou.

Pod působnost Generálního ředitelství spadá v současnosti 7 Regionů (původně odštěpných závodů) a 11 Sběrných přepravních uzlů (SPU):

Seznam Regionů, v závorce původní číslo odštěpného závodu:

  • Praha (01)
  • Jižní Čechy (02)
  • Západní Čechy (03)
  • Severní Čechy (04)
  • Východní Čechy (05)
  • Jižní Morava (06)
  • Severní Morava (07)

Odštěpné závody Mezinárodní provoz (08), Dodavatelské a obchodní služby (09) a OZ VAKUS (10, zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů) byly zrušeny k 1. říjnu 2006.

Odštěpné závody se dále člení na „poštovní provozy“ a „dopravní závody“. Třídění a poštovní přeprava byly od 1. dubna 2007 vyčleněny z odštěpných závodů a zařazeny do nové Sekce poštovní přepravy, pod niž nyní spadají sběrné přepravní uzly (SPU).

Uvedené členění na odštěpné závody odpovídá aktuálnímu zápisu v Obchodním rejstříku a prezentaci České pošty, s. p., na jejím webu. Faktické fungování je však ovlivněno probíhající reorganizací.

Ředitelé[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2004 rezignoval ředitel Jan Přibyl (ředitelem od roku 1992), jemuž podle deníku Právo ministr Vladimír Mlynář vytýkal střet zájmů spočívající v členství v dozorčí radě eBanky. Časopis Týden napsal, že Přibyl podepisoval smlouvy bez vědomí dozorčí rady České pošty.

17. září 2008 rezignoval generální ředitel JUDr. Karel Kratina poté, co podle svých slov dokončil přípravu podniku k privatizaci.[9] Od 1. října 2008 byl generálním ředitelem Ing. Petr Sedláček,[9] 18. prosince 2009 však kvůli malé politické podpoře pro transformaci podniku rezignoval s účinností ke konci roku 2009.[10]

Od ledna 2010 je ředitelkou České pošty Marcela Hrdá, která dosud působila jako členka představenstva a ředitelka divize ve státním podniku Letiště Praha. Jejím hlavním úkolem má být připravit podnik na vstup konkurence na trh. Transformace ani privatizace podniku již mezi jejími úkoly jmenovány nejsou, přípravu na privatizaci zastavilo ministerstvo vnitra v listopadu 2009.[11][12]

Marcela Hrdá byla odvolána k 28. 2. 2011 a na její místo byl jmenován Petr Zatloukal, který rezignoval k 31. 3. 2014.

Od 1. dubna 2014 Českou poštu vede Martin Elkán, nejdříve jako dočasný ředitel a od 13. června 2014 jako generální ředitel.

Transformace[editovat | editovat zdroj]

Vláda Miloše Zemana návrh transformace pošty na akciovou společnost neschválila. Ministr informatiky Vladimír Mlynář v roce 2003 v souladu s programovým prohlášením vlády Vladimíra Špidly vyjádřil záměr předložit na přelomu června a července 2004 vládě záměr transformačního zákona, jímž by Česká pošta byla přeměněna na akciovou společnost. Účelem mělo být rozdělení řídicích kompetencí též na představenstvo a dozorčí radu a otevřená možnost případné částečné privatizace některých činností a kapitálové propojení s jinými subjekty. Některá ministerstva, například Ministerstvo financí (ministr Bohuslav Sobotka), s návrhem vyjádřila nesouhlas. Ministerstvo informatiky vydalo k 16. červenci 2004, v době pádu Špidlovy vlády, dokument s názvem Rok a půl existence ministerstva informatiky, v němž se uvádí: „Ministerstvo informatiky práce na návrhu zákona pozdrželo a s jeho dokončením čeká na ustavení nové vlády a případnou změnu jejich priorit.“[13][14]

Postoje k transformaci České pošty a její postavení na trhu byly předmětem programů některých politických stran.[15]

Deregulace poštovních služeb a transformace České pošty se chystala využít například nadnárodní logistická skupina DHL.[16]

Vláda ČR na svém jednání dne 12. listopadu 2014 rozhodla o zastavení transformačního procesu České pošty na akciovou společnost. Ještě v říjnu 2014 se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil. Ukončení transformačního procesu uvítal také ředitel České pošty Martin Elkán.[17]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Poštovní doručovatelka při tzv. motorizovaném doručování zásilek

Poštovní síť[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta měla v roce 2013 na území Česka: [18]

  • 3 408 organizačních jednotek celkem (včetně Pošt Partnerů, Výdejních míst a Poštoven),
  • 3 249 (3385 pošt v roce 2010) pošt,
  • 14 poštoven,
  • 79 výdejních míst,
  • 16 dislokovaných přepážek,
  • 8 108 doručovacích okrsků listovních (z toho 3 511 motorizovaných doručovacích okrsků),
  • 22 106 poštovních schránek,
  • 33 Pošt Partner.
  • Na konci roku 2013 připadalo na jedno obslužné místo 2 983 obyvatel (v roce 2012 to bylo 3 071),
  • Počet obyvatel na jednu schránku se v roce 2013 oproti roku 2012 snížil ze 471 na 462.

Právní úprava činností[editovat | editovat zdroj]

Činnost České pošty se řídí řadou právních předpisů.[19]

Podnik je držitelem poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění. Rozsah služeb, k nimž je třeba poštovní licence, stanoví nařízení vlády.[20] Vyhláška stanoví držitelům poštovní licence podmínky poskytování základních služeb a požadavky na jejich kvalitu.[21] K provozování základních služeb je třeba prokazovat finanční způsobilost.[22]

Jakožto provozovatel poštovních služeb jsou Česká pošta s. p. a její pracovníci vázáni mlčenlivostí, tzv. poštovním tajemstvím.[23]

V mezinárodním poštovním styku se Česká pošta řídí úmluvami a ujednáními uzavřenými na kongresech Světové poštovní unie, které je členem, a též dvoustrannými dohodami mezi Českou poštou a zahraničními poštovními správami.

Ekonomika a monopolní výhrada[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta s. p. působí na poštovním trhu, který je plně deregulován (tzn. působí na něm i další subjekty poskytující služby v oblasti přepravy zásilek), Česká pošta byla (do 1. 1. 2013 mimo) držitelem tzv. poštovní výhrady (monopolu). Výhrada se vztahovala na poštovní zásilky ve vnitrostátním styku mající jako obsah písemnosti. O vyhrazenou zásilku se dle nařízení vlády č. 512/2005 Sb. jedná, jestliže je hmotnost poštovní zásilky nižší než 50 g a zároveň cena nižší než 18 Kč. Monopol se tedy nevztahoval na poštovní zásilky s hmotností od 50 g výše (včetně) nebo na služby s cenou od 18 Kč výše (včetně) s obsahem písemnosti. Poštovní zásilky do zahraničí nebo ze zahraničí nejsou monopolizovány a poštovní výhrada se na ně nevztahuje. Podmínkou pro udělení výhrady bylo povinnost poskytovat základní poštovní služby na celém území za srovnatelných podmínek a v předepsané kvalitě.

Liberalizace poštovního trhu má být v Evropské unii dokončena k začátku roku 2011, v ostrovních státech, státech s nízkou hustotou obyvatelstva a konečně ve státech do EU později přistoupivších může být odsunuta až k roku 2013.

Rozsah a oprávněnost monopolu České pošty byly předmětem politických diskusí a politického boje i ekonomických jednání.[24]

V roce 2003 pocházelo 60 % obratu České pošty z jiných jejích činností než z doručování dopisů a balíků.

Novelou zákona č. 29/2000 Sb. byl k 1. lednu 2013 zrušen institut poštovní výhrady a jakýkoliv držitel poštovní licence může nabízet celý rozsah služeb. Ještě na konci roku 2014 však o tento segment nemají ostatní firmy zájem a pokud ano, tak pouze v rámci hromadných podání, nebo jen ve velkých městech. Pro doručení do menších sídel často zásilky předávají České poště.

Vznikl institut základní (univerzální) služby, kterou na základě výběrového řízení (kam se nikdo jiný nepřihlásil) realizuje právě Česká pošta. Za tuto (velmi ztrátovou) základní službu dostává od ostatních poštovních operátorů finanční příspěvky.

Velké diskuse v letech 2008, 2013 i 2014 vyvolala (z ekonomického pohledu logická) snaha České pošty omezit pobočkovou síť a uzavřít nejztrátovější pobočky - většinou na vesnicích, obsazené jediným pracovníkem (v poštovním slangu "jednokoňky"). V dotčených obcích byl tento plán přijat velmi negativně a téma dokonce zasáhlo i do volební kampaně při volbách roce 2013. V nepravidelných intervalech se téma objevuje stále.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Balíkomat

Kromě přijímání, přepravy a doručování poštovních a neadresných zásilek Česká pošta zajišťuje smluvní služby pro jiné podnikatelské subjekty či úřady jako ČSSZ (výplata starobních důchodů), Poštovní spořitelna a ČSOB (pronájem místa pro bankovní služby),[25] Sazka (příjem tiketů, vyplácení výher, prodej losů), Česká pojišťovna (uzavírání smluv)[26], platby prostřednictvím SIPO[27] atd.). Dále Česká pošta hradí náklady na vydávání poštovních známek a uvádí poštovní známky do oběhu[28] (včetně emisního plánu a služeb filatelistům a podobně).

Ministerstvo vnitra připravuje tzv. e-government. Kromě jiných míst (např. samosprávných úřadů) by také pošty sloužily občanům jako přístupová místa elektronické veřejné správy. Notáři a držitel poštovní licence (Česká pošta) by měli na požádání vydávat ověřené výstupy z centrálních státních registrů. Od roku 2007 tak Česká pošta vydává výpisy z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku. Na 74 tzv. kontaktních místech České pošty je vydává na počkání, na všech poštách je lze objednat k dodání do vlastních rukou.[29]

Česká pošta provozuje tzv. hybridní poštu; klienti dodávají České poště písemnosti i adresy v datové formě, Česká pošta zajistí tisk písemností, zkompletuje je se správnými obálkami a doručí. Službu využívají zejména velké firmy, které často posílají velké objemy korespondence, např. výpisy z účtů.[30] V roce 2006 začala hybridní pošta sloužit i drobným klientům: zákazník zašle poště e-mail s obrázkem či MMS a ona doručí klasický pohled.

Česká pošta poskytuje také službu Registrovaná elektronická pošta, což je elektronická obdoba doporučených listovních zásilek. Česká pošta jako důvěryhodná třetí strana garantuje průkaznost komunikace (vydává odesilateli elektronickou doručenku podepsanou adresátem).[31]

Czech POINT[editovat | editovat zdroj]

Czech Point je zkratkou pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, který je asistovaným místem výkonu veřejné zprávy. Česká pošta nabízí tuto službu na téměř 1000 pobočkách, na kterých mohou klienti získat ověřené výstupy z rejstříku trestů, katastru nemovitostí, mohou si požádat o nové přístupové údaje k datové schránce nebo ohlásit živnost. Na pobočkách označených logem Czech POINT je také možné provádět ověřování listin – vidimaci a ověřování podpisů – legalizaci .

Pošta Partner[editovat | editovat zdroj]

Pošta Partner v obci Boží Dar.

Česká pošta začala připravovat projekt Pošta Partner v roce 2008. V prosinci 2009 byla otevřena první pobočka Pošty Partner na Božím Daru. Smyslem celého projektu je převést část poboček na pošty provozované třetí osobou podobně jako je tomu v zahraničí.

Třídění a přeprava zásilek[editovat | editovat zdroj]

Automobily České pošty.

Zásilky, od podacích pošt a z výběrů poštovních schránek, se třídí na sběrných přepravních uzlech (SPU). Tříděním se rozumí, že je jim určen nejvhodnější směr (dle adresy) a optimální způsob dopravy (dle typu zásilky a odesílatelem zvolené služby). Česká pošta v současné době používá v rámci své přepravní sítě dva druhy přepravy poštovních zásilek:

  • silniční
  • železniční

Do sousedních států jsou poštovní zásilky přepravovány pozemní cestou (silniční a železniční). Pro poštovní spojení se zbytkem světa využívá Česká pošta dopravní letecké linky.

Silniční přeprava[editovat | editovat zdroj]

Kamionová přeprava České pošty.

Přepravu zásilek po silničních komunikacích používá Česká pošta pro poštovní spojení mezi jednotlivými SPU po celém území Česka a dále pro spojení mezi jednotlivými SPU a do jejich působnosti spadajícími poštovními provozovnami. V současné době používá Česká pošta prakticky všechny druhy silničních vozidel; osobními počínaje a kamionovými tahači konče.

Od poloviny padesátých let až do 29. května 1999 byly v silniční přepravě vedeny ambulantní pošty (tzv.autopošty[32], které zpracovávaly zásilky za jízdy ve speciálně upravených autobsech[33] stejně jako vlakové pošty.[34]

Vlaková pošta a železniční přeprava[editovat | editovat zdroj]

Poštovní vagon

Někdejší československá pošta fungovala tak, že na poštovních úřadovnách byly zásilky předběžně roztříděny do hlavních směrů a během přepravy vlakem byly přesněji dotřiďovány. Intervaly poštovních vlaků nebo vozů v hlavních směrech byly kolem 2 hodin. Pracovníci vlakových třídíren (tzv. ambulancí) byli považováni za elitu a měli vysoké platy.[35]

V polovině roku 1994 byly zrušeny vlakové třídírny a hlavní objem poštovní přepravy byl převeden na silniční dopravu. Později byly poštovní vozy užívány již jen k přepravě zásilek v omezeném počtu přepravních relací. Česká vlaková pošta, známá poštovními vagóny řazenými zejména ve významných rychlících, definitivně ukončila provoz 29. května 1999 (po německé poště, která skončila 30. května 1997). Jedním z důvodů omezování a zrušení české vlakové pošty, kromě vyšší efektivnosti velkých automatizovaných třídicích linek ve sběrných uzlech, byla několikadenní stávka železničářů v roce 1993, kdy se při náhradním způsobu přepravy zjistilo, že není výrazně dražší.[35]

29. května 1999 byl úplně zrušen ambulantní způsob třídění zásilek[36] (tj. způsob, kdy byly zásilky pracovníky České pošty zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhá pouze ve sběrných přepravních uzlech (SPU) či na poštách.

Přepravu zásilek po železnici používá dnes Česká pošta pro poštovní spojení mezi jednotlivými sběrnými přepravními uzly po celém území Česka. Zásilky jsou přepravovány v uzavřených poštovních vagonech označených logem České pošty a kódem VKM POSTA.[37] Vykládku a nakládku provádějí zaměstnanci jednotlivých sběrných přepravních uzlů. Samotnou přepravu mezi sběrnými přepravními uzly pro Českou poštu zajišťuje smluvní dopravce ČD Cargo. Přeprava probíhá buď v jednotlivých vozech přivěšovaných na vlacích kategorie Nex nebo Rn, nebo ucelenými poštovními vlaky. V jízdním řádu 2009/2010 je pro potřeby České pošty vedeny tři páry ucelených poštovních vlaků:[38]

  • Nex 50550/55051 Poštovní expres Ostrava hl. n. 20:08 - Praha-Malešice 00:08 / Praha-Malešice 21:13 - Ostrava hl. n. 01:50
  • Nex 50552/55053 Poštmistr Ostrava hl. n. 21:02 - Praha-Malešice 01:40 / Praha-Malešice 22:44 - Ostrava hl. n. 02:47
  • Nex 50554/55055 Poštovský panáček Ostrava hl. n. 22:22 - Praha-Malešice 04:03 / Praha-Malešice 01:22 - Ostrava hl. n. 06:57

Letecká přeprava[editovat | editovat zdroj]

V současné době nepoužívá Česká pošta žádný letecký kurz. Linka na trase Ostrava - Praha - Ostrava s označením úpl 3737[39], zavedená 7. listopadu 1994, ukončila svůj provoz 30.září 2010.

Sběrné přepravní uzly[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta nyní provozuje 11 sběrných přepravních uzlů (SPU). Velké automatizované sběrné přepravní uzly jsou v Praze, Brně, Plzni, Olomouci, budován je v Ústí nad Labem. V roce 1997 bylo přepravních uzlů 70, celkem po dokončení centralizace třídění jich výhledově má být v republice 8 (zrušena má být ještě Česká Třebová).[7]

Přeprava cestujících[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2013 Česká pošta oznámila, že na přelomu února a března 2013 na Znojemsku zahájí pilotní projekt přepravy cestujících v poštovních mikrobusech. Nechce konkurovat běžné linkové dopravě a projekt být plně podřízen potřebám poštovního provozu. Česká pošta si od toho slibuje úsporu nákladů, očekává na tuto činnost i příspěvek od oslovených obcí. Pro pilotní projekt Post bus jsou vyčleněna dvě vozidla, v nichž je prostor pro 8 cestujících a 7 metrů čtverečních pro přepravu zásilek. Pošta vytipovala 7 vesnic (například Strachotice, Hrádek, Dyjákovice či Hodonice).[42] V září 2013 Česká televize oznámila, že se pilotní projekt již testuje (provozem upravených minibusů zatím bez cestujících) a cestující mají být přepravováni na Třebičsku od října 2013, vydání licence pro přepravu na Znojemsku je zatím nejisté. Jízdné pro cestující má být 1 Kč/km.[43][44]

Kvalita a dohled[editovat | editovat zdroj]

Dohled nad činností České pošty v oblasti poskytování základních služeb do 31. března 2005 příslušel Ministerstvu informatiky, od 1. dubna 2005 Českému telekomunikačnímu úřadu.

Otakar Hölzl, odborník v oblasti spojů na pražské ČVUT, České poště v roce 2003 vytýkal, že nevychází vstříc potřebám zákazníkům a není schopná zavádět nové služby,[16] například zabalit balík, oskenovat text určený k odeslání atd.

Zpráva dohledového orgánu (ČTÚ) z roku 2006 je k České poště velmi kritická a uvádí mnoho desítek typů zjištěných nedostatků. Zároveň konstatuje, že nebyla zjednána náprava v řadě nedostatků, které byly vytýkány již dříve. Podle závěrů zprávy je dostupnost základních služeb v zásadě zajištěna, ale jejich kvalita je na nízké úrovni. Zpráva konstatuje, že nešvar nedodržování otevírací doby pošt je zřejmě velmi rozšířen. Dále vytýká České poště dlouhé čekací doby a polední přestávky v době, kdy je o služby největší zájem, nedostatečnou kvalitu informací podávaných zákazníkům, neoprávněné odmítnutí dodávat poštu do některých míst atd. Přestože bylo České poště uloženo zajistit ve velkých městech výdej uložených zásilek i v nedělích a o svátcích, v Praze byla tato povinnost splněna jen částečně. Hlavními příčinami stavu jsou podle zprávy ČTÚ malý zájem o potřeby zákazníků, špatná organizace práce a snaha řešit interní problémy podniku na úkor zákazníků.[45][46][47]

Podle měření objednaného ČTÚ, při němž se podle metodiky dané normou EN 13850 zjišťuje rychlost dodání cca 30 000 zkušebních zásilek ročně, bylo v roce 2005 96 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání, 3,65 % druhý pracovní den následující po podání, 0,35 % zásilek za delší dobu a 0,06 % zásilek se ztratilo. Oproti roku 2004 se zvýšil počet zásilek dodaných nejbližší pracovní den na úkor počtu zásilek dodaných druhý nejbližší pracovní den (v roce 2004 94,86 % : 4,73 %). Rychlost dodání se však počítá od nejbližšího plánovaného času vybírání schránky, nikoliv od vhození, a Česká pošta výsledky měření ovlivňuje tím, že vybírání schránek přesunuje do časných ranních hodin. Proto ČTÚ od roku 2006 mění metodiku měření a souběžně měří i čas doručení od vhození zásilky v 16 hodin.

Podle zprávy za rok 2006[48][49] bylo 91,98 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání (resp. po vybrání ze schránky), 2,08 % v den podání, 5,33 % druhý nejbližší pracovní den, 0,61 % za delší dobu. Při měření od vhození zásilky (v 16 hodin) bylo 54,6 % zásilek doručeno následující pracovní den po vhození, 42,0 % druhý následující pracovní den po vhození, 2,89 % třetí pracovní den po vhození a 0,5 % později. Podíl ztracených zásilek není ve zprávě uveden.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká pošta: Výroční zpráva 2011 - strana 54
  2. Pavel Janík: Česká pošta s. p. na Linuxu, prezentace systému APOST, automatizace pošt, 2004
  3. Download datových souborů, seznam pošt, poštovních schránek, poštovních směrovacích čísel, poštovní podmínky, tiskopisy atd.
  4. Z nařízení ČTÚ mění Česká pošta názvy 593 pošt, změny od 1. 9. 2006, včetně excelového souboru se seznamem změn
  5. Česká pošta zahájila výstavbu sběrného přepravního uzlu v Brně (Pressportal.cz, 21. 9. 2005)
  6. Česká pošta chce "stáhnout" třídění pošty z okresů do Brna, Moderní Brno, článek Pošta bude propouštět, Mladá fronta DNES, 3. 5. 2006
  7. a b Sběrný přepravní uzel v Brně: nové srdce jihomoravské pošty, tisková zpráva České pošty s. p., 30. 4. 2007
  8. Základní informace o České poště s. p., web České pošty, stav k roku 2007
  9. a b Novým ředitelem České pošty je Petr Sedláček, iDnes.cz, 26. 9. 2008, fih (Filip Horáček)
  10. Ředitel České pošty odchází kvůli malé politické podpoře, Český rozhlas, 18. 12. 2009, Květa Moravcová (kvm), Lenka Rafaelová
  11. Českou poštu od ledna povede Hrdá, přichází z Letiště Praha, České noviny, 29. 12. 2009, ČTK
  12. Vizitka nové generální ředitelky České pošty Marcely Hrdé, České noviny, 29. 12. 2009, ČTK
  13. Rozhovor Václava Moravce s Vladimírem Mlynářem (BBCczech, 26. 7. 2004)
  14. Ministerstvo informatiky ČR: Rok a půl Ministerstva informatiky, 16. 7. 2004
  15. KDU-ČSL: Návrh programu ICT (informačních a komunikačních technologií, 29. dubna 2005
  16. a b Jiří Kučera: Poštovský panáček zatroubí německy (Ekonom, 30. 10. 2003)
  17. Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci (Česká televize, 12. 11. 2014)
  18. Česká pošta: Výroční zpráva 2013.
  19. Zákonné normy upravující činnost České pošty s. p., na webu České pošty s. p.
  20. Nařízení vlády č. 305/2003 Sb., kterým se stanoví částka určující, kdy je provozování poštovní služby, jejímž účelem je dodání písemné zprávy, vyhrazeno držitelům poštovní licence a zvláštní poštovní licence
  21. Vyhláška č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence
  22. Vyhláška č. 226/2000 Sb., kterou se stanoví způsob prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování základních služeb držitelem poštovní licence
  23. § 16 zákona č. 29/2000 Sb., kterým se stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, která je uložena provozovateli poštovních služeb (tzv. poštovní tajemství)
  24. Miroslav Zajíček: Za monopol až na věky (Respekt plus, 22. 11. 2004)
  25. Poštovní spořitelna, web České pošty s. p.
  26. Česká pojišťovna, web České pošty s. p.
  27. SIPO – Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva, web České pošty s. p.
  28. §35 29/2000 Sb.
  29. Výpisy z veřejné správy, Czech Point, na webu České pošty s. p.
  30. Tisk a kompletace zásilek, web České pošty s. p.
  31. REP – registrovaná elektronická pošta
  32. Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online.  
  33. Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online.  
  34. Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online.  
  35. a b Proč byla v ČR zrušena vlaková pošta II., Britské listy, Jan Čulík + autor dopisu, 28. 8. 2003
  36. Petr Študent: Pracoval jsem ve vlakové poště, blog.idnes.cz, 30. 9. 2010
  37. Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2010-05-05, [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Plán řadění nákladních vlaků ND (platí od 13. prosince 2009). Praha : ČD Cargo, 2009-listopad.  
  39. Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online.  
  40. Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online.  
  41. Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné online.  
  42. Ilona Pergrová: Poštovní autobusy povezou balíky i cestující, Znojemský deník, 22. 1. 2013
  43. BUSmonitor: Česká pošta chce v nejbližší době začít přepravovat kromě dopisů, BUSportál.cz, 11. 9. 2013, dabra
  44. Události 10. 9. 2013, Česká televize, 25:37–27:49 min
  45. Zpráva o plnění povinností České pošty s. p. v oblasti základních služeb za roky 2004 a 2005, 12. 4. 2006, sdělení č. 22, Poštovní věstník 5/2006
  46. Česká pošta podruhé, ABC Linuxu, miblog, 28. 5. 2006, shrnutí zprávy ČTÚ za roky 2004 a 2005
  47. Stanovisko České pošty, s. p., ke „Zprávě o plnění povinností České pošty, s. p., v oblasti základních služeb za roky 2004 a 2005“, 13. 4. 2006
  48. Zpráva o plnění povinností České pošty s. p. v oblasti základních služeb za rok 2006, 30. 7. 2007
  49. Zpráva ČTÚ o plnění povinností České pošty doznala zásadních změn, Tisková zpráva České pošty, 30. 7. 2007

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRATOCHVÍL, Jiří. Pražské pošty: historie a současnost. 1. vyd. Praha : Libri, 2009. 478 s. ISBN 978-80-7277-405-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]