Přeskočit na obsah

Česká pošta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká pošta, s.p.
Logo
Logo
Hlavní pošta v Praze
Základní údaje
Právní formastátní podnik
Datum založení1993
PředchůdceČeskoslovenská pošta
ZakladatelČeská republika - Ministerstvo vnitra České republiky
SídloPraha, ČeskoČesko Česko
Adresa sídlaPolitických vězňů 909/4, Praha, 110 00, Česko (Hlavní pošta v Praze)
Klíčoví lidéRichard Hodul
Charakteristika firmy
Oblast činnostipoštovnictví a IT služby
Produktyprovozování poštovních služeb, provozování zahraničních poštovních služeb, poskytování služeb centrálního nákupního místa pro orgány státní (veřejné) správy
Obrat16,6 mld. Kč (2023)[1]
16 mld. Kč (2022)[2]
Provozní zisk−7,9 mld. Kč (2023)[1]
−1,6 mld. Kč (2022)[2]
Výsledek hospodaření−747 mil. Kč (2023)[1]
−1,7 mld. Kč (2022)[2]
Celková aktiva16,1 mld. Kč (2023)[1]
15,7 mld. Kč (2022)[2]
Vlastní kapitál4,2 mld. Kč (2023)[1]
5,1 mld. Kč (2022)[2]
Zaměstnanci23 432 (2022)
MajitelČesko
Dceřiná společnostČeská Pošta Security
Identifikátory
Oficiální webwww.ceskaposta.cz
IČO47114983
LEI3157008QV41DG6VBIM91
OpenCorporates IDcz/47114983
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká pošta, s.p. je český státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky. Společnost zaměstnává zhruba 20 000 zaměstnanců (stav k roku 2025)[3] a patří mezi největší zaměstnavatele v Česku.

V dubnu 2026 byl ředitelem České pošty jmenován Richard Hodul.[4]

Dne 1. ledna 2025 byla založena akciová společnost Balíkovna, která převezme od České pošty doručování balíků a veškerou logistickou činnost. Česká pošta chce v budoucnu Balíkovnu prodat.[5]

V roce 2024 skončila Česká pošta se ztrátou 1,5 miliardy korun. Ekonomická situace není dobrá dlouhodobě.[6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Interiér sídla České pošty v Jindřišské ulici v Praze
Vnitřní výzdoba hlavní pošty v Praze v Jindřišské ulici
Poštovní vůz Škoda 105 z poloviny 80. ⁠let

Státní podnik Česká pošta vznikl současně s osamostatněním České republiky 1. ledna 1993, zároveň byla z původní Československé pošty vyčleněna Slovenská pošta a česká správa telekomunikací.

Historie Československé pošty

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu.

13. listopadu 1918 vzniklo Ministerstva pošt a telegrafů, kterému podléhal poštovní, telegrafní, telefonní i radiokomunikační provoz. Československá pošta vznikla 25. září 1924 a vládním nařízením byla prohlášena podnikem, který byl spravován podle zásad obchodního hospodaření. Po provedení administrativních opatření (vytvoření organizačního řádu) se řízení podniku ujal v dubnu 1925 šestičlenný správní sbor.[7]

13. října 1938 přešla působnost ministerstva pošt a telegrafů ve věcech slovenských na ministra dopravy pro Slovensko v Bratislavě a 4. listopadu 1938 bylo zrušeno samostatné československé ministerstvo pošt a telegrafů a spolu s ministerstvem železnic sloučeno v ministerstvo dopravy. K 1. lednu 1939 se v rámci ministerstva dopravy sloučily podniky Československé státní dráhy a Československá pošta pro zemi Českou a Moravskoslezskou v jeden podnik s názvem Československé dráhy a pošty v zemích českých. Od 15. března 1939 byla po okupaci republiky pošta podřízena německým zájmům. Poštovní záležitosti zůstaly v agendě protektorátního ministerstva dopravy až do listopadu 1942, kdy přešly pod nově zřízené ministerstvo dopravy a techniky.[zdroj?]

1. červenec 1949 došlo ke znárodnění státního podniku Československá pošta a následně byla provedena i reorganizace ministerstva pošt. 1. května 1952 Ústřední výbor Komunistické strany Československa zrušil národní podnik Československá pošta a z dosavadního podnikatelského subjektu se stal státní úřad řízený podle sovětského vzoru. V roce 1960 se uskutečnila centralizace nejvyšších orgánů pošt, telekomunikací a dopravy. Ze dvou doposud samostatných ministerstev vzniklo jediné ministerstvo dopravy a spojů. V roce 1963 došlo k osamostatnění rezortu spojů pod hlavičkou Ústřední správy spojů, která byla k 1. lednu 1969 nahrazena Federálním výborem pro pošty a telekomunikace. Na republikové úrovni došlo ke zřízení Ministerstva pošt a telekomunikací ČSR v Praze a Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SSR v Bratislavě. K 1. lednu 1971 vzniklo Federálního ministerstva spojů ČSSR. V roce 1988 došlo k opětovnému sloučení spojů s odvětvím dopravy ve Federálním ministerstvu dopravy a spojů. V červenci 1989 byl zřízen státní podnik Správa pošt a telekomunikací Praha. V červenci 1990 přešlo odvětví spojů na území České republiky do kompetence nově zřízeného ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj, od října 1992 pak bylo převedeno z působnosti zrušeného ministerstva spojů pod Ministerstvo hospodářství ČSFR a Ministerstvo hospodářství ČR.[zdroj?]

Historie České pošty

[editovat | editovat zdroj]

31. prosince 1992 byl státní podnik Správa pošt a telekomunikací (SPT) z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. prosince 1992 odstavce II rozdělena na dva samostatné podniky (Česká pošta, státní podnik a SPT Telecom, státní podnik)., Česká pošta vznikla 1. ledna 1993, zakladatelem bylo Ministerstvo vnitra České republiky. Ještě téhož roku bylo zahájeno zavádění APOSTu (automatického poštovního systému).[8]

V letech 1996 až 1999 byla nákladem 682 milionů Kč provedena rekonstrukce hlavní pošty v Praze.[9] 29. května 1999 byl zrušen ambulantní způsob třídění zásilek (tj. způsob, kdy byly zásilky pracovníky České pošty zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhalo pouze v SPU (Sběrné přepravní uzly) či na poštách.

Od 1. dubna 2005 byl dohledem nad Českou poštou pověřen Český telekomunikační úřad (ČTÚ). 1. září 2005 byla zavedena akreditace k poskytování certifikátů elektronických podpisů a 24. listopadu 2005 byla rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu České poště udělena na období 1. ledna 2006 – 31. prosince 2008 poštovní licence.

1. září 2006 bylo na základě požadavku Českého telekomunikačního úřadu přejmenováno 593 pošt tak, aby název pošty obsahoval důsledně neupravený název obce (bez upřesňujících přívlastků), s výjimkou obcí s názvem složeným z názvů dvou částí obce, kdy název pošty má obsahovat pouze název jedné z částí.[10][11] 1. října téhož roku byl rozhodnutím generálního ředitele zrušen odštěpný závod Mezinárodní provoz (08), OZ Dodavatelské a obchodní služby (09) a OZ VAKUS (10, zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů). 22. listopdu 2006 dozorčí rada projednala návrh projektu přeměny České pošty na akciovou společnost a pověřila generálního ředitele Karla Kratinu dalším rozpracováním projektu.[zdroj?] Téhož roku vydal ČTÚ zprávu, která byla k České poště velmi kritická a uváděla mnoho desítek typů zjištěných nedostatků. Zároveň konstatovala, že nebyla zjednána náprava v řadě nedostatků, které byly vytýkány již dříve. Podle závěrů zprávy byla dostupnost základních služeb v zásadě zajištěna, ale jejich kvalita byla na nízké úrovni. Zpráva konstatovala, že nešvar nedodržování otevírací doby pošt byl zřejmě velmi rozšířen. Dále vytýkala České poště dlouhé čekací doby a polední přestávky v době, kdy je o služby největší zájem, nedostatečnou kvalitu informací podávaných zákazníkům, neoprávněné odmítnutí dodávat poštu do některých míst atd. Přestože bylo České poště uloženo zajistit ve velkých městech výdej uložených zásilek i v nedělích a o svátcích, v Praze byla tato povinnost splněna jen částečně. Hlavními příčinami stavu byl podle zprávy ČTÚ malý zájem o potřeby zákazníků, špatná organizace práce a snaha řešit interní problémy podniku na úkor zákazníků.[12][13][14]

1. dubna 2007 vstoupilo v platnost rozhodnutí generálního ředitele České pošty, kterým se k 31. 3. 2007 zrušily Poštovní přepravy a Sběrné přepravní uzly v působnosti Odštěpných závodů a k 1. dubnu 2007 se v rámci Generálního ředitelství zřiídila sekce poštovní přepravy, v jejíž působnosti byly nově zřízeny Sběrné přepravní uzly.[zdroj?] 1. května 2007 byla ukončena činnost SPU Břeclav a SPU Jihlava, území v jejich působnosti bylo zahrnuto do působnosti SPU Brno.[15][16][17] V srpnu 2007 pak vláda schválila záměr přeměny České pošty na akciovou společnost, což nakonec nebylo realizováno.[zdroj?]

V lednu 2008 přesídlila centrála podniku z Olšanské ulice 38 v Praze 3 do ulice Politických vězňů na Novém Městě v Praze 1. 9. března 2009 podepsali ministr vnitra a generální ředitel České pošty smlouvu o provozování informačního systému datových schránek. Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra, provozovatelem systému Česká pošta. Podpis smlouvy souvisel se zákonem 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který vstoupil v platnost 1. července 2009.[zdroj?] V říjnu 2009 Ministerstvo vnitra požádalo Ministerstvo financí o zastavení příprav na privatizaci části majetku České pošty, mimo jiné z důvodu nutnosti zajistit klíčové projekty elektronizace veřejné správy (např. datové schránky, Národní informační systém IZS), které byly realizovány Ministerstvem vnitra v úzké součinnosti s Českou poštou. Od listopadu 2009 mohli zákazníci České pošty využívat ochránce svých práv – ombudsmana. Historicky prvním poštovním ombudsmanem se stala JUDr. Zuzana Kvášová.[zdroj?] a v prosinci téhož roku Česká pošta zahájila pilotní projekt s názvem Pošta PARTNER. Boží Dar se stal prvním městem, kde se Pošta PARTNER objevila. Jde o pobočku, kterou na základě smlouvy, jasně vymezující povinnosti a také finanční odměnu, provozuje smluvní partner České pošty. V tomto případě se jedná o obecní úřad v Božím Daru.[zdroj?]

Od 1. dubna 2010 Česká pošta přestala poskytovat telegrafní službu z důvodu nezájmu veřejnosti.[zdroj?] V lednu 2013 podnik zavedl po úspěšném pilotním provozu novou službu DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva). Pilotní provoz probíhal od května 2012.[zdroj?] 27. února 2015 byla spuštěna pilotní fáze nové mobilní aplikace PohledniceOnline.[zdroj?] 25. května 2015 vláda schválila novelu zákona o poštovních službách. Návrh zákona garantoval České poště, že bude mít uhrazeny náklady na poskytování univerzální služby přímo ze státního rozpočtu. Dosud měl financování řešit kompenzační fond, který ovšem nikdy nefungoval. Novela zákona stanovila maximální hranici úhrady, na kterou může Česká pošta v jednotlivých letech dosáhnout. Částka se v průběhu času snižovala z maximálních 700 milionů korun za rok 2015 až na 500 milionů za rok 2017.[zdroj?]

V létě 2018 chybělo České poště přes 1 300 zaměstnanců. To vedlo v některých místech až k porušení principu stanoveného zákonem, že zásilky mají být dodávány každý pracovní den, i k jiným problémům v oblasti kvality.[18][19]

Ztráta za rok 2022 dosáhla 1,5 miliardy korun a poště tak bez úspor hrozila insolvence.[20] V červnu 2023 dozorčí rada schválila transformační plán, který počítal s rozdělením České pošty na provozovatele poboček poskytujícího služby objednané státem a na komerční doručovací firmu, Balíkovnu.[21][22] 30. června 2023 Česká pošta zrušila 300 (tj. necelou desetinu z celkového počtu 3 200) svých poboček po celé zemi.[23][24] a propustila 950 zaměstnanců.[25] Za rok 2023 pak dosáhla ztráta České pošty 756 milionů korun.[26]

13. října 2025 Česká pošta uvedla, že budova hlavní pošty v Praze je pro další provoz České pošty zbytná.[27] V témže roce začala v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině o převzetí některých nevyužívaných budov pošty uvažovat armáda.[28] Do roku 2025 bylo součástí České pošty Poštovní muzeum, pak pobočkou Národního technického muzea.[29]

Sídlo a organizační struktura

[editovat | editovat zdroj]
Poštovní schránky na budově hlavní pražské pošty

Odštěpné závody se až do výmazu začátkem roku 2008 označovaly číslem odštěpného závodu v závorce za IČ.[30]

Podnik Česká pošta, s. p., je řízený generálním ředitelstvím, v jehož čele stojí generální ředitel.

  • Generální ředitel – jako statutární orgán České pošty, s. p., řídí jeho činnost a jedná jeho jménem. Rozhoduje o všech záležitostech České pošty, s. p., pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (podle § 12 zákona o státním podniku a zakládací listiny České pošty, s. p.).
  • Dozorčí rada – má dvanáct členů a dohlíží na činnost generálního ředitele a uskutečňování podnikatelských záměrů České pošty, s. p. V souladu se zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění je osm členů dozorčí rady jmenováno a odvoláváno zakladatelem a čtyři členové jsou voleni a odvoláváni zaměstnanci podniku. K 31. prosinci 2014 měla dozorčí rada dvanáct členů.
  • Výbory dozorčí rady – dozorčí rada zřizuje výbory dozorčí rady jako své pracovní orgány. Jednání výborů slouží zejména k předběžnému a podrobnějšímu projednání materiálů, kterými se následně zabývá rada. Členové výborů jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou.

Generální ředitelství má tři divize a osm samostatných Úseků.[31] Pod působnost Generálního ředitelství spadá 7 Regionů (původně odštěpných závodů) a 9 Sběrných přepravních uzlů (SPU):

Seznam Regionů, v závorce původní číslo odštěpného závodu:

Odštěpné závody se dále člení na „poštovní provozy“ a „dopravní závody“. Třídění a poštovní přeprava byly od 1. dubna 2007 vyčleněny z odštěpných závodů a zařazeny do nové Sekce poštovní přepravy, pod niž nyní spadají sběrné přepravní uzly (SPU).

Uvedené členění na odštěpné závody odpovídá aktuálnímu zápisu v Obchodním rejstříku a prezentaci České pošty, s. p., na jejím webu. Faktické fungování je však ovlivněno probíhající reorganizací.

  • Sídlo:
Česká pošta, s.p.
Politických vězňů 909/4
Nové Město
225 99 Praha 1
  • Podatelna pro veřejnost (P.O.BOX):
Česká pošta, s.p.  
P.O. BOX 99   
225 99  PRAHA 025

Generální ředitelé

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2004 rezignoval generální ředitel Jan Přibyl (ředitelem od roku 1992),[32] jemuž podle deníku Právo ministr Vladimír Mlynář vytýkal střet zájmů spočívající v členství v dozorčí radě eBanky. Časopis Týden napsal, že Přibyl podepisoval smlouvy bez vědomí dozorčí rady České pošty.[zdroj?]

17. září 2008 rezignoval generální ředitel JUDr. Karel Kratina poté, co podle svých slov dokončil přípravu podniku k privatizaci.[33] Od 1. října 2008 byl generálním ředitelem Ing. Petr Sedláček,[33] 18. prosince 2009 však kvůli malé politické podpoře pro transformaci podniku rezignoval s účinností ke konci roku 2009.[34]

Od ledna 2010 byla ředitelkou České pošty Marcela Hrdá, která předtím působila jako členka představenstva a ředitelka divize ve státním podniku Letiště Praha. Jejím hlavním úkolem bylo připravit podnik na vstup konkurence na trh. Transformace ani privatizace podniku již mezi jejími úkoly jmenovány nebyly, přípravu na privatizaci zastavilo ministerstvo vnitra v listopadu 2009.[35][36]

Marcela Hrdá byla odvolána k 28. 2. 2011 a na její místo byl jmenován Petr Zatloukal, který rezignoval k 31. 3. 2014.[zdroj?]

Od 1. dubna 2014 Českou poštu vedl Martin Elkán, nejdříve jako dočasný ředitel a od 13. června 2014 do 22. února 2018 jako generální ředitel.[zdroj?]

Od 18. června 2018 do 28. února 2023 byl generálním ředitelem Roman Knap.[37][38]

Od 1. března 2023 Českou poštu vedl Miroslav Štěpán (z pověření).[38][39] Ke dni 15. února 2024 byl jmenován řádným generálním ředitelem.[40]

5. ledna 2026 odvolal ministr vnitra Lubomír Metnar Miroslava Štěpána z pozice generálního ředitele. Českou poštu dočasně vedl ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil.[41] Dne 27. dubna 2026 byl novým ředitelem České pošty jmenován Richard Hodul.[42]

Transformace

[editovat | editovat zdroj]

Vláda Miloše Zemana návrh transformace pošty na akciovou společnost neschválila. Ministr informatiky Vladimír Mlynář v roce 2003 v souladu s programovým prohlášením vlády Vladimíra Špidly vyjádřil záměr předložit na přelomu června a července 2004 vládě záměr transformačního zákona, jímž by Česká pošta byla přeměněna na akciovou společnost. Účelem mělo být rozdělení řídicích kompetencí též na představenstvo a dozorčí radu a otevřená možnost případné částečné privatizace některých činností a kapitálové propojení s jinými subjekty. Některá ministerstva, například Ministerstvo financí (ministr Bohuslav Sobotka), s návrhem vyjádřila nesouhlas. Ministerstvo informatiky vydalo k 16. červenci 2004, v době pádu Špidlovy vlády, dokument s názvem Rok a půl existence ministerstva informatiky, v němž se uvádí: „Ministerstvo informatiky práce na návrhu zákona pozdrželo a s jeho dokončením čeká na ustavení nové vlády a případnou změnu jejich priorit.“[43][44]

Postoje k transformaci České pošty a její postavení na trhu byly předmětem programů některých politických stran.[45]

Deregulace poštovních služeb a transformace České pošty se chystala využít například nadnárodní logistická skupina DHL.[46]

Vláda ČR na svém jednání dne 12. listopadu 2014 rozhodla o zastavení transformačního procesu České pošty na akciovou společnost. Ještě v říjnu 2014 se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil. Ukončení transformačního procesu uvítal také bývalý ředitel České pošty Martin Elkán.[47]

Činnost

[editovat | editovat zdroj]

Poštovní síť

[editovat | editovat zdroj]

Stav v roce 2013

[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta měla v roce 2013 na území Česka:[48]

  • 3 408 organizačních jednotek celkem (včetně Pošt Partnerů, výdejních míst a poštoven),
  • 3 249 pošt (3 385 pošt v roce 2010),
  • 14 poštoven,
  • 79 výdejních míst,
  • 16 dislokovaných přepážek,
  • 8 108 doručovacích okrsků listovních (z toho 3 511 motorizovaných doručovacích okrsků),
  • 22 106 poštovních schránek,
  • 33 Pošt Partner.
  • Na konci roku 2013 připadalo na jedno obslužné místo 2 983 obyvatel (v roce 2012 to bylo 3 071),
  • Počet obyvatel na jednu schránku se v roce 2013 oproti roku 2012 snížil ze 471 na 462.

Stav v roce 2020

[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta měla v roce 2020:

  • 3 297 obslužných míst, z toho:
    • 2 543 vlastních provozoven (zajišťovaných Českou poštou)
    • 754 provozoven zajišťovaných třetí osobou, z toho:
      • 692 pošt Partner,
      • 56 výdejních míst
      • 6 poštoven[49]

Dodejny

[editovat | editovat zdroj]

Dodejna je technická pobočka zajišťující doručování zásilek v dané oblasti. Jiné služby nezajišťuje. V dubnu 2022 bylo dodejen 266.[50] Dodejen dlouhodobě ubývá (centralizují se) kvůli klesajícímu počtu listovních zásilek.

Depa

[editovat | editovat zdroj]

Depo (nebo řídící depo) je technická pobočka zajišťující doručování balíkových (a někdy i listovních) zásilek v dané oblasti a třídění balíkových zásilek pro dodejny příslušící k danému depu. Jiné služby nezajišťuje. Síť dep byla budována v desátých letech 21. století, často v nových objektech[51]. Obvykle je jedno depo v každém okrese. V dubnu 2022 bylo zřízených 66 dep, z toho řídících dep 16.[50][50]

Mobilní pošta

[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta nabízí v rámci ČR i službu mobilní pošty, v lokalitách kde nejsou aktuálně kamenné pobočky České pošty. V roce 2022 se jednalo o 7 vozů, které obsluhovaly tuto službu. Automobily na sobě mají loga a motivy z poštovní historie s nápisem Mobilní pošta. V srpnu 2022 aktuálně obsluhují lokality na Českolipsku a Jíčínsku (obce Kvítkov, Holany, Vrchovany, Skalku u Doks, Zeleneckou Lhotu, Zámostí–Blata a Újezd pod Troskami) Dále na Náchodsku a Pardubicku (obce Zábrodí, Kramolná, Slavoňov, Borová, Černá u Bohdanče, Bukovka, Dolany a Srch) Dále působí na Třebíčsku a Prachaticku (obce Struhařov, Radošovice, Kondrác, Veliš, Trnava, Oslavice, Dolní Heřmanice, Smrk, Slavičky, Mičovice, Hracholusky, Žernovice, Těšnovice a Chlumany)[52]

Czech POINT

[editovat | editovat zdroj]

Czech POINT je zkratkou pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, který je asistovaným místem výkonu veřejné správy. Česká pošta nabízí tuto službu na téměř 1000 pobočkách, na kterých mohou klienti získat ověřené výstupy z rejstříku trestů, katastru nemovitostí, mohou si požádat o nové přístupové údaje k datové schránce nebo ohlásit živnost. Na pobočkách označených logem Czech POINT je také možné provádět ověřování listin – vidimaci a ověřování podpisů – legalizaci.

Pošta Partner

[editovat | editovat zdroj]
Pošta Partner v obci Boží Dar

Česká pošta začala připravovat projekt Pošta Partner v roce 2008. V prosinci 2009 byla otevřena první pobočka Pošty Partner na Božím Daru.[53] Smyslem celého projektu je převést část poboček na pošty provozované třetí osobou[54] podobně, jak funguje např. Zásilkovna, nebo jako je tomu např. v Rakousku, kde funguje na 1 300 poštovních partnerů.[55] Ke konci roku 2017 bylo v ČR celkem 428 pošt Partner.[53]

Právní úprava činností

[editovat | editovat zdroj]

Činnost České pošty se řídí řadou právních předpisů.[56]

Podnik je držitelem poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění. Rozsah služeb, k nimž je třeba poštovní licence, stanoví nařízení vlády.[57] Vyhláška stanoví držitelům poštovní licence podmínky poskytování základních služeb a požadavky na jejich kvalitu.[58] K provozování základních služeb je třeba prokazovat finanční způsobilost.[59]

Podrobnou technickou specifikaci jednotlivých základních služeb stanoví vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, ve znění vyhlášky č. 203/2016 Sb.[60]

Dne 24. 7. 2015 nabylo platnost nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb, které je účinné od 1. 1. 2016. Toto nařízení stanoví, že minimální počet provozoven držitele poštovní licence pro zajištění a poskytování základních služeb činí 3 200.[61]

Jakožto provozovatel poštovních služeb jsou Česká pošta s. p. a její pracovníci vázáni mlčenlivostí, tzv. poštovním tajemstvím.[62]

V mezinárodním poštovním styku se Česká pošta řídí úmluvami a ujednáními uzavřenými na kongresech Světové poštovní unie, které je členem, a též dvoustrannými dohodami mezi Českou poštou a zahraničními poštovními správami.

Ekonomika a monopolní výhrada

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Liberalizace poštovního trhu v České republice.

Česká pošta s. p. působí na poštovním trhu, který je plně deregulován (tzn. působí na něm i další subjekty poskytující služby v oblasti přepravy zásilek), Česká pošta byla (do 1. ledna 2013) držitelem tzv. poštovní výhrady (monopolu). Podmínkou pro udělení výhrady bylo povinnost poskytovat základní poštovní služby na celém území za srovnatelných podmínek a v předepsané kvalitě.

Udělení poštovní licence (2018-2022)

[editovat | editovat zdroj]

České poště, s.p. bylo dne 12. prosince 2017 udělena poštovní licence s platností od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022,[63] s tím, že držitel této licence má povinnost zajistit na celém území České republiky všeobecnou dostupnost základních služeb podle § 3 odst. 1 zákona o poštovních službách,[64] a to:

a) službu dodání poštovních zásilek do 2 kg,

b) službu dodání poštovních balíků do 10 kg,

c) službu dodání peněžní částky poštovním poukazem,

d) službu dodání doporučených zásilek,

e) službu dodání cenných zásilek,

f) službu bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby,

g) služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství České republiky ve Světové poštovní unii.

Udělení poštovní licence (2023-2024)

[editovat | editovat zdroj]

České poště, s.p. bylo dne 27. července 2022 udělena poštovní licence s platností od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2024.[65]

Udělení poštovní licence (2025-2029)

[editovat | editovat zdroj]

České poště, s.p. bylo dne 27. srpna 2024 udělena poštovní licence s platností od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029.[66] Nově bylo upřesněno, že držitel poštovní licence je povinen zajistit na celém území České republiky:

  • službu dodání poštovních zásilek do 2 kg vnitrostátně pro poštovní zásilky, jejichž rozměr nepřesahuje 35,3 x 25 x 2 cm a hmotnost 1 kg, a službu dodání poštovních zásilek do 2 kg do zahraničí,
  • službu dodání poštovních balíků do 10 kg do zahraničí,
  • služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství České republiky ve Světové poštovní unii, s výjimkou služby dodání tiskovinového pytle a základní zahraniční poštovní služby pro tiskovinové pytle.

Služby

[editovat | editovat zdroj]
Balíkomat

Kromě přijímání, přepravy a doručování poštovních a neadresných zásilek Česká pošta zajišťuje smluvní služby pro jiné podnikatelské subjekty či úřady jako ČSSZ (výplata starobních důchodů), ČSOB Poštovní spořitelna a ČSOB (pronájem místa pro bankovní služby),[67] Sazka (příjem tiketů, vyplácení výher, prodej losů), Česká pojišťovna (uzavírání smluv)[67], platby prostřednictvím SIPO[68] atd.). Dále Česká pošta hradí náklady na vydávání poštovních známek a uvádí poštovní známky do oběhu[69] (včetně emisního plánu a služeb filatelistům a podobně).

Česká pošta provozuje tzv. hybridní poštu; klienti dodávají České poště písemnosti i adresy v datové formě, Česká pošta zajistí tisk písemností, zkompletuje je se správnými obálkami a doručí. Službu využívají zejména velké firmy, které často posílají velké objemy korespondence, např. výpisy z účtů.[70] V roce 2006 začala hybridní pošta sloužit i drobným klientům: zákazník zašle poště e-mail s obrázkem či MMS a ona doručí klasický pohled.

Česká pošta poskytuje také službu Registrovaná elektronická pošta, což je elektronická obdoba doporučených listovních zásilek. Česká pošta jako důvěryhodná třetí strana garantuje průkaznost komunikace (vydává odesilateli elektronickou doručenku podepsanou adresátem).[71]

Důchodová služba

[editovat | editovat zdroj]

Česká pošta, s.p., (ČP) provádí hotovostní výplaty důchodů na základě Mandátní smlouvy o výkonu důchodové služby uzavřené s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). ČP výplatu dávek důchodů pro ČSSZ pouze zprostředkovává.[72]

Příjemci důchodu, kteří si nechávají důchod v hotovosti vyplácet poštou, platí za výplatu důchodu stanovenou částku; o tento poplatek je nižší vyplácená částka důchodu; tento poplatek neplatí důchodci, kterým byl důchod přiznán přiznán před 1. lednem 2010.[73]

Třídění a přeprava zásilek

[editovat | editovat zdroj]
Automobily České pošty

Zásilky, od podacích pošt a z výběrů poštovních schránek, se třídí na sběrných přepravních uzlech (SPU). Tříděním se rozumí, že je jim určen nejvhodnější směr (dle adresy) a optimální způsob dopravy (dle typu zásilky a odesílatelem zvolené služby). Česká pošta v současné době[kdy?] používá v rámci své vnitrostátní přepravní sítě dva druhy přepravy poštovních zásilek:

Do a z některých evropských států jsou poštovní zásilky též přepravovány pozemní cestou (silniční). Pro poštovní spojení se zbytkem světa využívá Česká pošta převážně letecké a některých případech i námořní linky.

Silniční přeprava

[editovat | editovat zdroj]
Kamionová přeprava České pošty

Přepravu zásilek po silničních komunikacích používá Česká pošta pro poštovní spojení mezi jednotlivými SPU po celém území Česka a dále pro spojení mezi jednotlivými SPU a do jejich působnosti spadajícími poštovními provozovnami (depy, dodejnami a poštami). V současné době používá Česká pošta prakticky všechny druhy silničních vozidel; osobními počínaje a kamionovými tahači s návěsy konče.

Od roku 1958 až do 29. května 1999 byly jedním z druhů poštovních kursů silničních automobilové pošty, které byly jedním z druhů ambulantních pošt.[74][75][76]

Od roku 2022 bude Česká pošta zajišťovat velkou část silniční přepravy zásilek (tu, kterou zajišťují automobily nad 3,5 tuny) pomocí externích firmy C.S.CARGO.[77]

Železniční přeprava

[editovat | editovat zdroj]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Poštovní vagon

Někdejší československá pošta fungovala tak, že na poštovních úřadovnách byly zásilky předběžně roztříděny do hlavních směrů a během přepravy vlakem byly přesněji dotřiďovány. Intervaly poštovních vlaků nebo vozů v hlavních směrech byly kolem 2 hodin. Pracovníci vlakových pošt (tzv. ambulancí) byli považováni za elitu a měli vysoké platy.[78]

V polovině roku 1994 byly zrušeny vlakové pošty a hlavní objem poštovní přepravy byl převeden na silniční dopravu. Později byly poštovní vozy užívány již jen k přepravě zásilek v omezeném počtu přepravních relací. Vlakové pošty, známé poštovními vagóny řazenými zejména ve významných rychlících, definitivně ukončily provoz 29. května 1999. Jedním z důvodů omezování a zrušení vlakových pošt, kromě vyšší efektivnosti velkých automatizovaných třídicích linek ve sběrných uzlech, byla několikadenní stávka železničářů, kdy se při náhradním způsobu přepravy zjistilo, že není výrazně dražší.[78]

29. května 1999 byl úplně zrušen ambulantní způsob třídění zásilek[79] (tj. způsob, kdy byly zásilky pracovníky České pošty zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhá pouze ve sběrných přepravních uzlech (SPU) či na poštách.

V jízdním řádu 2009/2010 byly pro potřeby České pošty vedeny tři páry ucelených poštovních vlaků:[80]

  • Nex 50550/55051 Poštovní expres Ostrava hl. n. 20:08 – Praha-Malešice 00:08 / Praha-Malešice 21:13 – Ostrava hl. n. 01:50
  • Nex 50552/55053 Poštmistr Ostrava hl. n. 21:02 – Praha-Malešice 01:40 / Praha-Malešice 22:44 – Ostrava hl. n. 02:47
  • Nex 50554/55055 Poštovský panáček Ostrava hl. n. 22:22 – Praha-Malešice 04:03 / Praha-Malešice 01:22 – Ostrava hl. n. 06:57

Zásilky byly přepravovány v uzavřených poštovních vagonech označených logem České pošty a kódem VKM POSTA.[81] Samotnou přepravu mezi sběrnými přepravními uzly pro Českou poštu zajišťoval smluvní dopravce ČD Cargo. Ucelené poštovní expresy mezi Prahou a Ostravou byly zrušeny počínaje květnem 2023.[82]

Letecká přeprava

[editovat | editovat zdroj]

Linka na trase Ostrava – Praha – Ostrava s označením úpl 3737[83], zavedená 7. listopadu 1994, ukončila provoz 30. září 2010.

Třídící uzly

[editovat | editovat zdroj]
Budova sběrného uzlu v Praze-Malešicích

V roce 1997 měla ČP 70 přepravních uzlů. V roce 2022 Česká pošta provozuje 8 třídicích uzlů značených DSPU (před rokem 2022 SPU neboli sběrné přepravní uzly). Část uzlů je automatizovaná, v části se třídí ručně. V září 2022 byl zahájen provoz v novém logistickém centru České pošty v Mošnově,[84] a to v Ostrava Airport Multimodal Parku.[85] V roce 2023 mělo dojít ke zrušení třídicího uzlu Olomouc a mělo zůstat pouze 7 uzlů.[17][86]

Třídicí uzly existující v roce 2022

[editovat | editovat zdroj]

Zrušené třídící uzly

[editovat | editovat zdroj]

Kvalita a dohled

[editovat | editovat zdroj]

Základní kvalitativní požadavky na poskytování základních služeb

[editovat | editovat zdroj]

Základní kvalitativní požadavky na poskytování základních služeb jsou uvedeny ve Vyhlášce č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování.

Metodika měření přepravní doby

[editovat | editovat zdroj]

Metody měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy jsou uvedeny v ČSN EN 13850 "Poštovní služby – Kvalita služby – Měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy", která stanovuje metody pro měření přepravní doby mezi koncovými body vnitrostátních a přeshraničních jednotlivých prioritních zásilek sbíraných, zpracovávaných a dodávaných operátory poštovních služeb. Bere v úvahu metody používající reprezentativní vzorky mezi koncovými body všech typů služeb jednotlivých prioritních zásilek pro adresné zásilky se stanovenými úrovněmi služby přepravní doby, nabízenými zákazníkovi. Normalizovaná metoda měření kvality služby poskytuje jednotný způsob měření přepravní doby mezi koncovými body poštovních zásilek. Použití normalizované metody měření zajistí, že měření se bude provádět objektivně a stejně u všech operátorů s souladu s požadavky směrnice 97/67/ES a jejích změn. Pro pokrytí toků s menšími objemy zásilek obsahuje tato norma oblasti pružnosti pro přizpůsobenou implementaci. Norma obsahuje rovněž specifikace pro řízení kvality a auditování systému měření.[90]

Rychlost základní služby

[editovat | editovat zdroj]

Podle měření objednaného ČTÚ, při němž se podle metodiky dané normou ČSN EN 13850[91] zjišťuje rychlost dodání cca 30 000 zkušebních zásilek ročně, bylo v roce 2005 96 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání, 3,65 % druhý pracovní den následující po podání, 0,35 % zásilek za delší dobu a 0,06 % zásilek se ztratilo. Oproti roku 2004 se zvýšil počet zásilek dodaných nejbližší pracovní den na úkor počtu zásilek dodaných druhý nejbližší pracovní den (v roce 2004 94,86 % : 4,73 %). Rychlost dodání se však počítá od nejbližšího plánovaného času vybírání schránky, nikoliv od vhození, a Česká pošta výsledky měření ovlivňovala tím, že vybírání schránek přesunuje do časných[zdroj?] ranních hodin. Proto ČTÚ od roku 2006 změnil metodiku měření a souběžně měří i čas doručení od vhození zásilky v 16 hodin.

Podle zprávy za rok 2006[92][93] bylo 91,98 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání (resp. po vybrání ze schránky), 2,08 % v den podání, 5,33 % druhý nejbližší pracovní den, 0,61 % za delší dobu. Při měření od vhození zásilky (v 16 hodin) bylo 54,6 % zásilek doručeno následující pracovní den po vhození, 42,0 % druhý následující pracovní den po vhození, 2,89 % třetí pracovní den po vhození a 0,5 % později.

Česká pošta zavedla od 1. února 2020 dvě kategorie listovních zásilek; pouze u prioritních bylo i nadále požadováno, aby byly doručovány v pracovní den následující po dni podání (D+1). Protože se zájem zákazníků přelil do neprioritní (ekonomické) kategorie, snížil se počet zkušebních zásilek o třetinu.[zdroj?]

Jak uváděl Český telekomunikační úřad ve svých výročních zprávách, Česká pošta plnila v letech 2016–2021 povinnost včasného dodání (D+1) nejméně 92 % prioritních poštovních zásilek. Tato skutečnost byla ověřena nezávislými testy a auditem ČTÚ.[94]

Dohled

[editovat | editovat zdroj]

Na činnost generálního ředitele a uskutečňování podnikatelských záměrů České pošty, s. p. dohlíží dozorčí rada. Od 29. 3. 2022 je předsedou dozorčí rady Martin Friedrich Herrmann.[95]

Dohled nad činností České pošty v oblasti poskytování základních služeb do 31. března 2005 příslušel Ministerstvu informatiky, od 1. dubna 2005 přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu.[96]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 výroční zpráva. Dostupné online.
  2. 1 2 3 4 5 výroční zpráva. Dostupné online.
  3. ↑ ČTK; iDNES.cz. Česká pošta navýšila ztrátu. Stále se jí nepodařilo prodat budovu v Jindřišské. iDNES.cz [online]. 2025-03-14 [cit. 2025-03-15]. Dostupné online.
  4. ↑ Novým generálním ředitelem České pošty se stal Richard Hodul. Seznam Zprávy.cz [online]. 2026-04-27 [cit. 2026-04-27]. Dostupné online.
  5. ↑ DAVIDOVÁ, Viktorie. Česká pošta začala s transformací. Chystá prodej Balíkovny i další propouštění. Forbes [online]. 2025-01-06 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online.
  6. ↑ Zastavíme prodej Balíkovny. Hnutí ANO odkrývá povolební plány na změny v České poště. Aktuálně.cz [online]. 2025-09-28 [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
  7. ↑ Pro lid a stát. Praha: Rajmund Cejnek, 1925. Dostupné online. Kapitola Československá pošta - podnikem, s. 74.
  8. ↑ Pavel Janík: Česká pošta s. p. na Linuxu Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine., prezentace systému APOST, automatizace pošt, 2004
  9. ↑ Hlavní pošta (Jindřišská ulice). www.atlasceska.cz [online]. 2009-02-18 [cit. 2025-12-11]. Dostupné online.
  10. ↑ Download datových souborů, seznam pošt, poštovních schránek, poštovních směrovacích čísel, poštovní podmínky, tiskopisy atd.
  11. ↑ Z nařízení ČTÚ mění Česká pošta názvy 593 pošt, změny od 1. 9. 2006, včetně excelového souboru se seznamem změn
  12. ↑ Zpráva o plnění povinností České pošty s. p. v oblasti základních služeb za roky 2004 a 2005 Archivováno 8. 5. 2008 na Wayback Machine., 12. 4. 2006, sdělení č. 22, Poštovní věstník 5/2006
  13. ↑ Česká pošta podruhé. www.abclinuxu.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  14. ↑ Česká pošta s.p. : Sluzby portalu > Archiv zpráv. www.cpost.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-27.
  15. ↑ Česká pošta zahájila výstavbu sběrného přepravního uzlu v Brně Archivováno 2. 11. 2008 na Wayback Machine. (Pressportal.cz, 21. 9. 2005)
  16. ↑ Česká pošta chce "stáhnout" třídění pošty z okresů do Brna. www.modernibrno.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-08.
  17. 1 2 Sběrný přepravní uzel v Brně: nové srdce jihomoravské pošty. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  18. ↑ 29/2000 Sb. Zákon o poštovních službách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  19. ↑ Pošťák přijde příští týden. Nejsou lidi. Lidové noviny. 14. 8. 2017, s. 1 a 4.
  20. ↑ Pošta zveřejnila seznam rušených poboček. www.novinky.cz [online]. 2023-03-31 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  21. ↑ Česká pošta se do dvou let rozdělí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
  22. ↑ Rakušan představil transformaci České pošty, vyčlení se Balíkovna. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-06-29 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
  23. ↑ Česká pošta zruší 300 svých poboček. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  24. ↑ 300 pošt se ruší, u 21 poboček došlo ke změně. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  25. ↑ GRIČOVÁ, Andrea; ton. Česká pošta zruší 950 pracovních míst. Původně jich mělo být přes dva tisíce. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-04-03 [cit. 2025-08-25]. Dostupné online.
  26. ↑ ČTK. Česká pošta loni snížila ztrátu o miliardu na 756 milionů korun. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-04-11]. Dostupné online.
  27. ↑ Informace České pošty k nemovitosti v Jindřišské - Aktuality 2025 - Česká pošta. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2025-12-11]. Dostupné online.
  28. ↑ Armáda plánuje posádky po celé zemi. Od pošty chce nevyužívané budovy. www.novinky.cz [online]. 2025-07-18 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  29. ↑ Usnesení Vlády České republiky č. 837/2025. www.odok.gov.cz [online]. [cit. 2025-11-24]. Dostupné online.
  30. ↑ Česká pošta s.p. : O nás. www.cpost.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-11.
  31. ↑ Organizační struktura - Česká pošta. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  32. ↑ Česká pošta má nového šéfa. iROZHLAS [online]. 2004-06-11 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  33. 1 2 HORÁČEK, Filip. Novým ředitelem České pošty je Petr Sedláček. iDNES.cz [online]. 2008-09-26 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  34. ↑ Ředitel České pošty odchází kvůli malé politické podpoře. iROZHLAS [online]. 2009-12-18 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  35. ↑ Českou poštu od ledna povede Hrdá, přichází z Letiště Praha, České noviny, 29. 12. 2009, ČTK
  36. ↑ Vizitka nové generální ředitelky České pošty Marcely Hrdé, České noviny, 29. 12. 2009, ČTK
  37. ↑ Propouštění i zvyšování platů. Nový ředitel České pošty Knap plánuje změny. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
  38. 1 2 BROŽ, Jan. Pošta zdražuje a mění šéfa. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2023-02-01 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
  39. ↑ Do funkce ředitele České pošty nastoupil Miroslav Štěpán. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
  40. ↑ Jmenování na pozici generálního ředitele České pošty, s. p. [online]. Česká pošta, 2024-02-20 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
  41. ↑ ČTK. Metnar odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-05]. Dostupné online.
  42. ↑ Generálním ředitelem České pošty se stal Richard Hodul. Novinky.cz [online]. 2026-04-27 [cit. 2026-04-27]. Dostupné online.
  43. ↑ Rozhovor Václava Moravce s Vladimírem Mlynářem (BBCczech, 26. 7. 2004)
  44. ↑ Ministerstvo informatiky ČR: Rok a půl Ministerstva informatiky Archivováno 11. 3. 2012 na Wayback Machine., 16. 7. 2004
  45. ↑ KDU-ČSL - Návrh programu ICT. www.kdu.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-05.
  46. ↑ KUČERA, Jiří. Poštovský panáček zatroubí německy. ekonom.cz [online]. 2003-10-30 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  47. ↑ Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  48. ↑ Česká pošta: Výroční zpráva 2013.
  49. ↑ Souhrnná zpráva o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence České poště, s.p. za rok 2020. [s.l.]: Český telekomunikační úřad, červen 2021. Dostupné online. S. 11.
  50. 1 2 3 Vyhledávání poboček - Česká pošta. www.postaonline.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
  51. ↑ Česká pošta otevřela v Náchodě nové depo. Náchodské.info [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
  52. ↑ ČEŘOVSKÝ, Kryštof. Rozšířili jsme flotilu vozů mobilní pošty. Poštoviny. 2022-08-26, čís. 8, s. 15.
  53. 1 2 Shrnující informace k projektu Pošta Partner. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  54. ↑ Pošta Partner [online]. Česká pošta, 2018-05-17. Dostupné online.
  55. ↑ Pošta a telekomunikace [online]. Austria.info [cit. 2025-11-04]. Dostupné online.
  56. ↑ Česká pošta s.p. : Ke stažení. www.cpost.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-07.
  57. ↑ Nařízení vlády č. 305/2003 Sb., kterým se stanoví částka určující, kdy je provozování poštovní služby, jejímž účelem je dodání písemné zprávy, vyhrazeno držitelům poštovní licence a zvláštní poštovní licence
  58. ↑ Vyhláška č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence
  59. ↑ Vyhláška č. 226/2000 Sb., kterou se stanoví způsob prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování základních služeb držitelem poštovní licence
  60. ↑ Vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, ve znění vyhlášky č. 203/2016 Sb.
  61. ↑ Nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb.
  62. ↑ § 16 zákona č. 29/2000 Sb., kterým se stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, která je uložena provozovateli poštovních služeb (tzv. poštovní tajemství)
  63. ↑ Rozhodnutí o udělení poštovní licence [online]. Praha: ČTÚ, 2017-12-12 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online.
  64. ↑ Zákon č. 29/2000 Sb.Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online.
  65. ↑ ČTÚ. rozhodnutí o udělení poštovní licence. [s.l.]: [s.n.], 2022. Dostupné online.
  66. ↑ ČTÚ. rozhodnutí o udělení poštovní licence. [s.l.]: [s.n.], 2024. Dostupné online.
  67. 1 2 Česká pošta s.p. : Produkty. www.cpost.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-16.
  68. ↑ SIPO – Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva, web České pošty s. p.
  69. ↑ §35 29/2000 Sb.
  70. ↑ Tisk a kompletace zásilek, web České pošty s. p.
  71. ↑ REP – registrovaná elektronická pošta. rep.cpost.cz [online]. [cit. 2007-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-11.
  72. ↑ Důchodová služba. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2024-12-17]. Dostupné online.
  73. ↑ Česká pošta od 1. 1. 2026 zvyšuje poplatek za výplaty důchodů v hotovosti na 94 Kč. www.cssz.cz [online]. [cit. 2025-12-11]. Dostupné online.
  74. ↑ Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  75. ↑ Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-27.
  76. ↑ Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-30.
  77. ↑ Česká pošta modernizuje svoji přepravu. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
  78. 1 2 Proč byla v ČR zrušena vlaková pošta II.. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
  79. ↑ Petr Študent: Pracoval jsem ve vlakové poště, blog.idnes.cz, 30. 9. 2010
  80. ↑ Plán řadění nákladních vlaků ND (platí od 13. prosince 2009). Praha: ČD Cargo, listopad 2009.
  81. ↑ Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2010-05-05 [cit. 2010-05-13]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  82. ↑ ŠTEFEK, Petr. Poštovní expresy mezi Ostravou a Prahou končí. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2023 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
  83. ↑ Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-28.
  84. ↑ PAVELEK, Ivan. Třídící terminál v Mošnově, největší investice pošty, už přebírá první zásilky. Moravskoslezský deník. 2022-09-21. Dostupné online [cit. 2022-09-28].
  85. ↑ Česká pošta od srpna nabízí desítkám lidí v ostravském regionu nové pracovní příležitosti - 2022 - Česká pošta. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
  86. 1 2 3 FVZ (Česká pošta)... - FVZ (Česká pošta) odborová organizace. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
  87. ↑ Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-28.
  88. 1 2 Vyhledávání poboček - Česká pošta. www.postaonline.cz [online]. [cit. 2022-04-07]. Dostupné online.
  89. ↑ Československé ambulantní pošty [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-28.
  90. ↑ ČSN EN 13850 "Poštovní služby – Kvalita služby – Měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy"
  91. ↑ ČSN EN 13850 Poštovní služby - Kvalita služby - Měření přepravní doby služeb mezi koncovými body pro jednotlivé prioritní zásilky a zásilky první třídy
  92. ↑ Zpráva o plnění povinností České pošty s. p. v oblasti základních služeb za rok 2006 Archivováno 8. 5. 2008 na Wayback Machine., 30. 7. 2007
  93. ↑ Zpráva ČTÚ o plnění povinností České pošty doznala zásadních změn, Tisková zpráva České pošty, 30. 7. 2007
  94. ↑ Souhrnná zpráva o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence České poště, s.p. za rok 2021, s. 19-20 [online]. Český telekomunikační úřad, 2022-06-22. Dostupné online.
  95. ↑ Dozorčí rada České pošty si zvolila svého předsedu - 2022 - Česká pošta. www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.
  96. ↑ Působnost Českého telekomunikačního úřadu podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KRATOCHVÍL, Jiří. Pražské pošty: historie a současnost. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 478 s. ISBN 978-80-7277-405-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česká_pošta&oldid=25840489“