Úředně ověřený podpis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úředně ověřený podpis je podpis, jehož pravost na listině je ověřena (neboli legalizována) správním orgánem. Legalizací se proto nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině ani jejich soulad s právními předpisy. Úřední orgán ověřuje pravost tak, že se před ním listinu příslušná fyzická osoba vlastnoručně podepíše (případně před tímto orgánem uzná podpis na listině za svůj vlastní) a orgán ověří její totožnost. U úkonů učiněných elektronicky se za úředně ověřený podpis považuje použití státem uznávaného elektronického podpisu nebo jiný právně definovaný postup. Právní předpisy státu nebo jiného správního celku určují, pro které právní úkony a jiné situace je použití úředně ověřeného podpisu povinné a které orgány ověření provádějí.

Pro ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s jejím originálem se používá vidimace. V případě, že je nutné listinu použít v zahraničí, pak se k jejímu ověření využívá superlegalizace.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

V České republice provádějí úřední ověření podpisu na základě zákona o ověřování tyto orgány:[1]

Dále, na základě jiných právních předpisů, ověřování též provádí:

Úřední ověřování podpisu[editovat | editovat zdroj]

Legalizaci lze provést pouze u listin v českém nebo slovenském jazyce (v jiných jazycích jen v případě, že je k dispozici úředně ověřený překlad). Legalizace probíhá tak, že se žádající osoba před ověřující osobou na listinu vlastnoručně podepíše nebo podpis na listině uzná za svůj vlastní. Pokud žadatel nemůže číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků. Legalizace se na listině označí ověřovací doložkou a úředním razítkem. O legalizaci se provede záznam do ověřovací knihy.[1]

Legalizaci může za příslušný orgán provádět pouze osoba, která splňuje kvalifikační podmínky určené zákonem. Těmito kvalifikačními podmínkami jsou zvláštní odborná způsobilost pro výkon správních činností při správě matrik a státního občanství, odborná způsobilost matrikáře nebo složení zkoušky.[1]

Advokát může provést ověření podpisu jen v případě, že podepisující osoba před ním listinu vlastnoručně podepíše a jen v případě, že je úřední ověření podpisu vyžadováno právním předpisem. Ověřování musí advokát provádět osobně, případně tímto úkonem může pověřit koncipienta, který má alespoň dva roky praxe.[5]

Při elektronických úkonech se za ekvivalent úředně ověřeného podpisu považuje použití uznávaného elektronického podpisu.[8] Vůči orgánům veřejné moci lze k témuž účelu použít také datovou schránku, ne však v případě, že se jedná o společný úkon více osob.[9]

Příklady použití úředně ověřeného podpisu[editovat | editovat zdroj]

Zákony stanoví, kdy je použití úředně ověřeného podpisů povinné pro platnost určitého úkonu. Mezi takové úkony patří například:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.  Dostupné online.
  2. Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu.  Dostupné online.
  3. Ověřování listin a podpisů (Vidimace - ověřování listin, Legalizace - ověřování podpisů) [online]. Česká pošta. Dostupné online. 
  4. § 74 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Dostupné online.
  5. a b § 25a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Dostupné online.
  6. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě. Dostupné online.
  7. Legalizace a vidimace v zahraničí [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2013-04-17 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. 
  8. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Dostupné online.
  9. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Dostupné online.
  10. § 22 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dostupné online.
  11. § 6 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dostupné online.
  12. § 757 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dostupné online.
  13. § 3–5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]