Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Známka z první série Hradčany, která se v Československu začala užívat po roce 1918.

Toto je přehled dějin poštovních známek a poštovnictví v Československu.

Československo byl stát ve střední Evropě, který započal svoji existenci v říjnu 1918, kdy byla vyhlášena nezávislost na Rakousko-Uhersku, a který zanikl v roce 1992. Mezi léty 1939 a 1945 však stát kvůli násilnému rozdělení a částečnému začlenění do nacistického Německa de facto neexistoval. V tomto období však stále přetrvávala československá exilová vláda. 1. ledna 1993 došlo k poklidnému rozdělení na Českou a Slovenskou republiku.

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Před vznikem první Československé republiky byly užívány rakousko-uherské známky, které zůstaly v platnosti až do 15. března 1919.[1]

První republika[editovat | editovat zdroj]

Hradčany byly námětem pro první emisi známek.

První známky byly vydány v roce 1918. Na emisi Hradčany je vyobrazen Pražský hrad, za kterým vychází slunce jako symbol zrodu nového státu, přestože ve skutečnosti za Hradem nevychází. Známky navržené secesním malířem Alfonsem Muchou byly vybrány z více jak deseti návrhů.[2] Mucha zvolil motiv hradu, protože:

Každý národ má svůj symbol ztělesňující doby minulé i budoucí. Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu. Nemohl jsem proto zvolit jiného námětu pro můj návrh než Hradčany a okolní středověkou architekturu.[2]
5haléřová známka Hradčany použitá v roce 1919 na maďarském korespondenčním lístku

Byly vydány dvě různé série, kdy každá obsahovala 53 různých známek, které se dají rozčlenit na pět typů. V první sérii je nápis Pošta Česko-Slovenská uspořádán po stranách a na vrcholu, zatímco ve druhé sérii je nápis Česko-Slovenská v jedné řadě pod hlavním vyobrazením Hradu. Různé typy vykazují jemné rozdíly v návrhu, rovněž se vyskytuje několik chyb včetně vad a nedostatků způsobených vadnými nebo rozdílnými tiskovými deskami. V následných emisích již lze nalézt méně variací, neboť se výtvarníci, rytci i tiskárny postupně zlepšovali.[2]

50haléřová známka Osvobozená republika, navrhl Vratislav Hugo Brunner, 1920

Na první z několika známek je vyobrazen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, v roce 1920 následovaly další tři známky s nominální hodnotou 125 h, 500 h a 1000 h navržené Maxem Švabinským. Ve stejném roce byly rovněž vydány dvě alegorické série: jedna s vyobrazením stylizovaného poštovního holuba se šesti nominálními hodnotami označovaná jako Holubice, a druhá označovaná jako Osvobozená republika s deseti nominálními hodnotami, na které je vyobrazena žena přetrhávající řetězy poroby. Obě tyto série existují také v protichůdných dvojicích díky návrhu soukromé společnosti tisknout známkové sešitky – tato společnost chtěla prostor mezi tiskem uprostřed dvojstrany použít k reklamě a nabídla se zaplatit i náklady na tisk. Avšak ačkoli byly známky vytištěny, k sestavení známkových sešitků nikdy nedošlo.[2] Zásadní podíl na kvalitě československých známek měla Státní tiskárna cenin, v níž pracovali rytci Karel Seizinger a Bohumil Heinz. Výuku ocelorytiny zajišťovala hlavně Česká grafická unie. První československou známkovou tvorbu proslavili výtvarníci jako Jakub Obrovský nebo Vratislav Hugo Brunner.

Vojenská pošta[editovat | editovat zdroj]

V letech 1919 a 1920 vydávala československá armáda na Sibiři známky pro vojenské pošty a pro užití na sibiřské železnici.[1]

Východní Slezsko[editovat | editovat zdroj]

Přetištěná československá 3haléřová známka Hradčany používaná ve Východním Slezsku

V roce 1920 byly československé známky přetištěny S O 1920 (Silesia Orientale – Východní Slezsko) pro užití v Českém Slezsku, sporném území na pomezí Československa a Polska. Polské známky byly přetištěny S.O. 1920.[1]

Protektorát Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]

Německý protektorát existoval na území Čech a Moravy mezi 16. březnem 1939 a 8. květnem 1945. V tomto období bylo vydáno více jak 100 známek, včetně výplatních i pamětních známek, dobročinných příplatkových známek, novinových známek nebo známek úředních. Po květnu 1945 bylo vydávání československých známek znovu obnoveno.[1]

Československo 1945-1993[editovat | editovat zdroj]

Toto období patřilo k nejvýznamnějím v dějinách poštovnictví, především díky množství emisí, pestrosti jejich námětů a kráse výzdoby československých známek, které se staly vyhledávaným sběratelským artiklem v celém světě. Mezi výtvarné návrhy se dostala díla předních výtvarníků, jakými byli již od první republiky Max Švabinský a po roce 1945 František Tichý, Antonín Strnadel, Karel Svolinský či Jaroslav Benda. V 60. až 80.letech letech jako návrháři známek vynikli Cyril Bouda, Josef Liesler, Zdeněk Sklenář, Kamil Lhoták, Albín Brunovský, grafici Jaroslav Šváb, Milan Hegar, Ivan Strnad či Oldřich Kulhánek, z žen vynikly Ludmila Jiřincová či Anna Podzemná-Suchardová. Na známkách vycházely reprodukce slavných děl domácího i světového malířství z galerií. Mezi nimi vynikla například Dürerova Růžencová slavnost, Tizianova Toaleta mladé ženy nebo Guernica od Pabla Picassa.

Rytci[editovat | editovat zdroj]

Zárukou úspěchu čsl. známek byla rovněž kvalita rytiny. Tu prováděli vynikající čeští rytci, například Jaroslav Goldschmied, Jindra Schmidt (Jindřich Schmidt), Josef Herčík, Bedřich Housa, Jiří Švengsbír nebo Ladislav Jirka, Jan Mráček a Miloš Ondráček. Od 60.let k atraktivitě přistoupil kvalitní vícebarevný soutisk. K dispozici je kompletní katalog československých známek[3].

Poslední známky[editovat | editovat zdroj]

Poslední československá známka byla vydána 18. prosince 1992 v emisi Den československé známky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Postage stamps and postal history of Czechoslovakia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e (2002) Stanley Gibbons Stamp Catalogue Part 5: Czechoslovakia & Poland, 6th edition. London: Stanley Gibbons, 1–115. ISBN 0-85259-529-8. 
  2. a b c d Freer, Phillips B. (Summer 2010).  "The Philately of Czechoslovakia, Part 1". The Czechoslovak Specialist 72 (621): 12–17. Shippensburg, PA:Society for Czeckoslovak Philately. ISSN 0526-5843. 
  3. https://www.filaso.cz/katalog-csr2.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 30 let československé známky poštovní, umění a reprodukční technika na známkách. Katalog výstavy = umění a reprodukční technika na známkách. Plzeň, Československá pošta, 1950
  • Miroslav Nýdl, Současná známková tvorba, Odeon : Praha 1978

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]