Josef Liesler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Liesler
Narození 19. září 1912
Vidolice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. srpna 2005 (ve věku 92 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání malíř a ilustrátor
Ocenění medaile Za zásluhy
Podpis Josef Liesler signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
kresba od Josefa Lieslera

Josef Liesler (19. září 1912, VidoliceKadaně23. srpna 2005, Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval ČVUT, fakultu architektury a pozemního stavitelství, obor kresba (profesoři Cyril Bouda, Oldřich Blažíček, Josef Sejpka). Mezi lety 19381941 působil jako člen výtvarné skupiny Sedm v říjnu. V letech 19421948 byl členem SVU Mánes, roku 1945 se stal členem SČUG Hollar, roku 1958 zakládal Skupinu 58, později byl také členem výtvarné skupiny Radar. Byl též členem Královské belgické akademie a nositelem světových i našich cen a uznání v oboru umělecké poštovní známky. Za jednu ze svých poštovních známek (Hydrologická dekáda) získal také cenu UNESCO pro nejkrásnější známku roku. Od roku 1969 byl zasloužilým umělcem.[1] Prezident Václav Klaus mu udělil roku 2003 Medaili Za zásluhy druhého stupně. Zemřel ve věku 92 let.

Josef Liesler měl svůj vlastní a osobitý malířský styl. Výtvarní teoretici na jeho díle, vzniklém v průběhu sedmdesáti let, oceňují zejména univerzálnost, lehkost improvizace a výjimečnou pracovitost autora. Tato kombinace mu umožnila zasahovat do rozmanitých výtvarných oborů: malby, volné a užité grafiky, známkové tvorby, plakátu, ilustrace i monumentálního malířství, mozaiky a sgrafita.

Svá nejsilnější díla vytvořil na konci druhé světové války. Kombinoval v nich citace známých děl, například díla Francisca Goyi, Pabla Picassa, El Greca či Salvadora Dalího, s vlastními prožitky, ironickým odstupem a humorem. V celém jeho díle je patrná výrazná inspirace surrealismem. On sám své dílo označoval jako „fantaskní realitu“. Spojoval v něm fantastické představy se vzpomínkami, současnou situaci s historickou pamětí. Maloval apokalyptické obrazy monster a fantomů, strojů a srostlých lidí, bestií a zrůd, které ohrožují člověka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přehled výtvarných umělců: nositelé čestného titulu nár. a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, s. 20.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VALEŠ, Vladimír. Pětipsy, Vidolice a Račetice. Chomutov : Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Vidolice, s. 27–29.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]