Oldřich Blažíček
| Oldřich Blažíček | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. ledna 1887 Slavkovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. května 1953 (ve věku 66 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, kreslíř, učitel, typograf a ilustrátor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřich Blažíček (5. ledna 1887, Slavkovice[1] – 3. května 1953, Praha) byl český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby.
Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z velmi skromných poměrů. Jeho otec Vincenc Blažíček byl venkovský krejčí a podruh.[1] Vyučil se u svého bratra malířem pokojů a poté odešel do Prahy za prací. Tehdejší řemeslo malířů pokojů mělo spíš blíže k umění. Dva roky trvalo, než se s pomocí hraběte Gudenuse z Velkého Meziříčí dostal na vytoužená studia. Nejprve studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Dítěte a Maška, po čtyřech letech přešel na Akademii, kterou absolvoval u Hanuše Schweigera, na jehož popud věnoval svoji pozornost malbě interiérů. Tam se seznámil s řadou kolegů, kteří se později stali symboly českého umění. Byl to například Otto Gutfreund, Jan Štursa, Rudolf Kremlička, Josef Čapek a řada dalších. Byl dlouholetým členem a předsedou JUV.
Nebyl jen svrchovaným malířem-krajinářem své rodné Vysočiny, ale proslavil se také malbou chrámových interiérů. Jeho nesmírná pracovitost přinesla úspěchy. Již na Akademii byl kritikou velmi nadšeně přijat jeho obraz svatovítské katedrály a poté následovaly obrazy dalších kostelních interiérů doma i v cizině. Možná právě pro toto chápání a vidění prostoru se stal profesorem malby na ČVUT, kde působil do roku 1927 do roku 1948. V cizině nejen tvořil, ale i vystavoval. Již v roce 1913 se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarných v Poznani a Lublani, poté následovala řada dalších. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carneggiova institutu ve Spojených státech. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění.
Zemřel 3. května 1953 v Praze. Své vzpomínky sepsal v knize Mládí na Vysočině.
Díla[editovat | editovat zdroj]
- První jarní den – 1928, olej na plátně
- U selského dvora – 1926, olej na plátně
- Na večer v předjaří – 1925, olej na plátně
- Doba velikonoční – 1930, olej na plátně
- Na samotínku – 1928, olej na plátně
- Rybníček ve Slavíkově – 1927, olej na kartonu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 107.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha: Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 559–560.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Blažíček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Blažíček
- Oldřich Blažíček v informačním systému abART
- Artia Blažíček Oldřich - obrazy
