Oldřich Blažíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oldřich Blažíček

Detail pomníku na hrobě
na Šáreckém hřbitově v Praze
Narození 5. ledna 1887
Slavkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. května 1953 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
AVU v Praze, žáci speciálky H.Schwaigra v roce 1911

Oldřich Blažíček (5. ledna 1887, Slavkovice[1]3. května 1953, Praha) byl český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby.

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z velmi skromných poměrů. Jeho otec Vincenc Blažíček byl venkovský krejčí a podruh.[1] Vyučil se u svého bratra malířem pokojů a poté odešel do Prahy za prací. Tehdejší řemeslo malířů pokojů mělo spíš blíže k umění. Dva roky trvalo, než se s pomocí hraběte Gudenuse z Velkého Meziříčí dostal na vytoužená studia. Nejprve studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Dítěte a Maška, po čtyřech letech přešel na Akademii, kterou absolvoval u Hanuše Schweigera, na jehož popud věnoval svoji pozornost malbě interiérů. Tam se seznámil s řadou kolegů, kteří se později stali symboly českého umění. Byl to například Otto Gutfreund, Jan Štursa, Rudolf Kremlička, Josef Čapek a řada dalších. Sám však do žádné výtvarné skupiny nevstoupil.

Nebyl jen svrchovaným malířem-krajinářem své rodné Vysočiny, ale proslavil se také malbou chrámových interiérů. Jeho nesmírná pracovitost přinesla úspěchy. Již na Akademii byl kritikou velmi nadšeně přijat jeho obraz svatovítské katedrály a poté následovaly obrazy dalších kostelních interiérů doma i v cizině. Možná právě pro toto chápání a vidění prostoru se stal profesorem malby na ČVUT, kde působil do roku 1927 do roku 1948. V cizině nejen tvořil, ale i vystavoval. Již v roce 1913 se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarných v Poznani a Lublani, poté následovala řada dalších. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carnegiho institutu ve Spojených státech. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění.

Zemřel 3. května 1953 v Praze. Své vzpomínky sepsal v knize Mládí na Vysočině.

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • První jarní den1928, olej na plátně
  • U selského dvora1926, olej na plátně
  • Na večer v předjaří1925, olej na plátně
  • Doba velikonoční1930, olej na plátně
  • Na samotínku1928, olej na plátně
  • Rybníček ve Slavíkově1927, olej na kartonu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika N, Jámy, 1871-1887, snímek 120, Záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]