Oldřich J. Blažíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. PhDr. DrSc. Oldřich J. Blažíček
Narození 8. listopadu 1914
Praha
Úmrtí 28. června 1985 (ve věku 70 let)
Mnichov
Místo odpočinku Hřbitov Šárka
Povolání kunsthistorik
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Jakub Blažíček (8. listopadu 1914 v Praze25. června 1985 v Mnichově, SRN) byl český historik umění věnující se především baroknímu sochařství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jediný syn malíře Oldřicha Blažíčka a Beatrix, rozené Rajsekové. Maturoval na gymnáziu v Praze (1932) a v letech 1933–1938 vystudoval dějiny umění (prof. A. Matějček, V. Birnbaum, J. Cibulka) a klasickou archeologii (J. Čadík) na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vědecky navazoval na svého učitele Antonína Matějčka.

Roku 1937 nastoupil jako dobrovolník v SPÚ v Praze. Za 2. světové války byl vedoucím knihovny Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a v letech 1945–1947 odborným asistentem dějin umění na FF UK v Praze. Roku 1947 se habilitoval [1] a do roku 1951, kdy z politických důvodů byl nucen univerzitu opustit, přednášel dějiny umění. Pracoval pak jako vědecký pracovník Národní kulturní komise a v letech 1952–1958 jako vedoucí oddělení Státní památkové správy, 1958–1965 jako vedoucí skupiny SÚPPOP. Od roku 1966 pak až do své smrti byl vědeckým pracovníkem Národní galerie v Praze.[2]. Jeho dcerou je historička umění Naděžda Blažíčková-Horová a syn JUDr. Jan Blažíček.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stěžejní jsou Blažíčkovy práce o českém baroku, souborná práce o sochařství z roku 1957 a celková syntéza (česky 1971), kde jsou novátorsky jednotlivé obory umění vykládány souběžně.Je také autorem mezinárodních výstav a výstavních katalogů o barokním umění a řady nejrůznějších menších příspěvků v odborném tisku.

Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Oldřich J. Blažíček, J. Čeřovský, E. Poche, Klášter v Břevnově, V. Poláček Praha 1944
  • Pražská plastika raného baroka, Praha 1946
  • Rokoko a konec baroku v Čechách, Matice česká Praha 1948
  • Obrazárny státních zámků, Praha 1956
  • Ferdinand Maxmilián Brokof, Praha NČSVU 1957, Odeon 1976, Odeon 1986
  • Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha: SNKLHU, 1958
  • Matyáš Braun v Čechách, Praha 1960
  • Oldřich J. Blažíček a kol., Slovník památkové péče. Terminologie. Morfologie. Organizace., Praha 1962
  • Umění baroku v Čechách, Obelisk Praha 1971
  • Oldřich J. Blažíček, Jiří Kropáček: Slovník pojmů z dějin umění, Odeon Praha 1991, ISBN 80-207-0246-6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oldřich Jakub Blažíček, Pražská plastika raného baroka, 1947
  2. Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha: Academia 1995

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 114-116, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 107. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 560-561. 
  • J. Hobzek, Seznam prací Oldřicha Jakuba Blažíčka, in: barokní umění 1991, s. 321-325
  • I. Kořán, Soupis prací Oldřicha Jakuba Blažíčka z let 1935-1979, Umění 27, 1979, s. 534-537

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]