Mozaika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skleněná mozaika Poslední soud na Zlaté bráně katedrály sv. Víta (1372)

Mozaika (opus musivum, "věnované múzám") je plošná výzdoba, ornamentální nebo figurální, sestavená z drobných různobarevných kostek, hranolků nebo kolíčků, kamenných, keramických, později skleněných, upevňovaných do měkké omítky nebo tmelu.

Ve starověkém orientu a v antice (v Řecku od 6. století př. n. l., v Římě zejména ve 2. a 3. století) se užívalo kamenné mozaiky zejména k výzdobě podlah (např. v Pompejích). Monumentální sloh skleněné figurální mozaiky se vyhranil na stěnách a klenbách starokřesťanských bazilik a byzantských chrámů z 5. a 6. století, odkud se dostal i do italské Ravenny.

Skleněné mozaikové kolíčky se vyráběly na benátském ostrově Torcellu už v 7. a 8. století a později se výrazně uplatnily ve výzdobě baziliky sv. Marka. V klimaticky méně příhodných podmínkách se výjimečně uplatnila exteriérová mozaika za Karla IV. na Zlaté bráně pražské katedrály.

Od 19. století se také ve městech objevuje tzv. mozaiková dlažba.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]