Jakub Obrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jakub Obrovský
Brno-Bystrc, Jakub Obrovský
Brno-Bystrc, Jakub Obrovský
Narození 24. prosince 1882
Bystrc u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. března 1949 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař, pedagog a malíř
Příbuzní Jana Obrovská
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plaketa na rodném domě v Brně-Bystrci
Památník selských bouří 1775

Jakub Obrovský (24. prosince 1882 Bystrc u Brna31. března 1949 Praha) byl český sochař, malíř, grafik a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině zemědělce Jana Obrovského jako třetí a nejmladší dítě. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze u Celdy Kloučka, E. K. Lišky,K. V. Maška a Stanislava Suchardy (1897–1901). Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Pirnera (1901–1905), kde se roku 1919 stal profesorem a ve druhé polovině 30. let jejím rektorem. Patřil k dobrým organizátorům výtvarného a společenského života (ve Spolku výtvarných umělců v Hodoníně, Jednota umělců výtvarných, vídeňský Hagenbund, Umělecká beseda, Mánes).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako malíř vyšel z akademicko-symbolistního směru, následoval vzor Jana Preislera. Zaměřoval se na dekorativní nástěnnou malbu (malby v restauraci Obecního domu v Praze, strop na zámku v Libni, dekorativní vlys v budově právnické fakulty Univerzity Karlovy z roku 1922, panneau Narození Páně). Dále si oblíbil ženské figurální motivy a portréty. Sochařství se soustavně začal věnovat nejdříve výzdobou náhrobků (například portrét Svatopluka Čecha na Vyšehradském hřbitově). Ve 20.letech se přiklonil k sochařskému vzoru Antoina Bourdella; kromě soch žen (bapříklad Tanečnice) rád portrétoval významné osobnosti české kultury, dochovaly se vesměs busty v životní velikostiː Vojtěch Hynais (1925), Josef Mánes (1938) nebo Božena Němcová(1941). Dále tvořil sochy sportovců a plastiky inspirované antickými motivy. Je autorem sochy Vrhač oštěpu/Vraždící Odysseus, nebo sochy vzbouřeného sedláka z Památníku selských bouří v Chlumci nad Cidlinou. Podílel se také na ilustracích pohádek, tvorbě prvních československých poštovních známek.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 obdržel prestižní ocenění Cena JUDr. Jiřího Katze za sochu vraždícího oštěpaře Odyssea. Tatáž bronzová socha byla oceněna na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1932 bronzovou medailí.[1]. V současnosti je ve sbírce Galerie hlavního města Prahy.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Vo tem Trósilovým praseti: a hiný věce, příběhe a sne, z péra Ferdynanda Fókala. Praha : Melantrich 1940.
  • Vobrácení Ferdiša Fókala. Praha: Alois Hynek, 1947.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LOS ANGELES 1932, HRY X. OLYMPIÁDY, 30. 7. – 14. 8. 1932, olympic.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, II. díl, ed. Anděla Horová. Praha 1995, s.587.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]