Kostel svatého Václava (Bohnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Václava
Kostel sv. Václava, Praha-Bohnice
Kostel sv. Václava, Praha-Bohnice
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťBohnice
LokalitaPsychiatrická léčebna Bohnice
Souřadnice
Základní informace
Církevkatolická
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
Vikariátčtvrtý pražský
FarnostPraha-Bohnice
Statusfiliální kostel
Datum posvěcení1919, nové vysvěcení 11. února 1993
Světitelpražský arcibiskup
Architektonický popis
ArchitektVáclav Roštlapil
Stavební slohsecese
Další informace
Kód památky40605/1-1570 (PkMISSezObr) (součást památky Psychiatrická nemocnice Bohnice)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava se nachází v areálu bohnické psychiatrické léčebny naproti hlavnímu vchodu. Je to významné dílo architekta a projektanta Václava Roštlapila, mimo jiné autora Strakovy akademie - sídla vlády České republiky. Kostel je postaven v secesním slohu.[1] Stavební práce od roku 1906 prováděla firma Václav Nekvasil, na stavbě se podíleli italští a francouzští váleční zajatci. Hrubá stavba objektu byla dokončena roku 1916 a o tři roky později (1919) byl předán ke službě jak pacientům psychiatrické nemocnice, tak všem obyvatelům Bohnic.[2]

Dějiny kostela[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela

Kostel byl zasvěcen sv. Václavovi a v roce 1919 byl předán do užívání nejen pro věřící léčící se v psychiatrické léčebně, ale i pro všechny obyvatele Bohnic a okolí.

Devastace kostela[editovat | editovat zdroj]

Kopule kostela sv. Václava sloužila ke konci druhé světové války jako orientační bod pro letecké útoky spojeneckých armád. Německé velení mělo v plánu z tohoto důvodu věž zbourat. Ke zbourání věže tehdy nedošlo, skutečná katastrofální devastace čekala kostel sv. Václava v Bohnicích až v letech 1951–1956. Kostel se spolu s dalšími objekty psychiatrické léčebny stal stanovištěm protivzdušné obrany Prahy. Kostel byl odsvěcen, všechen inventář odvezen, co nebylo odvezeno, bylo zcela zničeno. Kupříkladu ze svatých na kostelních oknech si vojáci udělali střelecké terče. Vnitřní zařízení kostela bylo rozvezeno do tří kostelů: socha Madony a hlavní oltář do kostela ve Velkém OsekuKolína. Vzhledem k tomu, že kostel ve Velkém Oseku je zasvěcen Božskému Srdci Páně se tam obraz sv. Václava na koni příliš nehodil. Obraz se ztratil neznámo kam. Obrazy věrozvěstů v kostele ve Velkém Oseku zůstaly a visí na postranních zdech kostela. Obrazy křížové cesty, lavice, zpovědnice a kazatelna byly odvezeny do farního kostela sv. VojtěchaPraze-Libni. Varhany dostal kostel sv. Jana NepomuckéhoPraze-Košířích.

Nové vysvěcení[editovat | editovat zdroj]

Po opuštění kostela armádou sloužil kostel jako skladiště, a poté jako depozitář soch památkové péče. V roce 1990 bylo vyhověno žádosti psychiatrické kliniky o vyklizení kostela. Zároveň byla zahájena jeho rekonstrukce. K jeho obnově a provozu napomohla mimo jiné Nadace Bona. V letech 1991 a 1992 byl kostel opraven a stylově zařízen. Po ukončení rekonstrukce byl 11. února 1993 kostel po dohodě s pražským arcibiskupstvím znovu vysvěcen. Toto datum bylo vybráno záměrně, tento den byl papežem vyhlášen Dnem nemocných (svátek Panny Marie Lurdské).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava v Bohnicích slouží v současnosti nejen bohoslužby, ale i jako prostor pro pořádání koncertů a dalších programů, určených nejen pro pacienty psychiatrické nemocnice, ale i pro širokou veřejnost. Od roku 2008 je rektorem kostela R.D. Jan Kofroň, někdejší sekretář biskupa Václava Malého.

Výzdoba kostela[editovat | editovat zdroj]

Na jeho výzdobě se podílela řada dalších umělců: vstupní portál z pískovce a štukatury jsou od prof. Celdy (Celestina) Kloučka. Sochy patronů lékařského cechu sv. Kosmy a sv. Damiána vytvořil akademický sochař František Hergesel mladší. Akademický malíř Jindřich Hlavín pro kostel vytvořil barevná figurální okna, stejně jako venkovní obrazy z barevných glazurovaných dlaždic. Křížovou cestu namaloval malíř Rudl. Varhany pro tento kostel pocházely z Krnova a patřily prý mezi troje nejlepší varhany v Krnově vyrobené. Pro hlavní oltář namaloval tři obrazy akademický malíř Jakub Obrovský: uprostřed obraz sv. Václava na koni a po stranách slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Sochu Panny Marie bílého carrarského mramoru vytvořil akademický sochař Franta Úprka, bratr slavného malíře moravského Slovácka Joži Úprky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památky Prahy 8. Praha 8: Úřad městské části, odbor kultury, 2010. [www.praha 8.cz Dostupné online]. 
  2. Kostel sv. Václava. Praha: Úřad městské části Praha 8 2 s. S. 2. Záložka. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]