Jindřich Hlavín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Hlavín
Narození 29. září 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. února 1958 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř, restaurátor a grafik
Podpis Jindřich Hlavín signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Hlavín (29. září 1877 Praha[1]8. února 1958 Praha) byl český malíř, restaurátor a grafik.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině poštovního kontrolora Jindřicha Hlavína (1827–1897) a jeho manželky Vilemíny, rozené Maršandové (1833–1910),[1] měl pět sourozenců. Rodina žila na Královských Vinohradech.[3]

Jindřich Hlavín studoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte, Jakuba Schikanedera a Karla V. Maška. V roce 1922 se na Vídeňské akademii školil v oboru restaurátorství u prof. Serafina Maurera. Zajímal se také o techniky fresky a mozaiky a za tímto účelem podnikl několik cest do Itálie.[4]

Vystavoval se spolkem Münchener Secession, v Praze od roku 1920 v Topičově salonu s SČUG Hollar. Od roku 1924 jezdil na letní byt do Svratky, kde malíř Ota Bubeníček založil malířskou kolonii.[5]

Posmrtná pocta[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Svratka, kam jezdil na letní byt, je umístěna pamětní deska.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bohnice, kostel sv. Václava

Jindřich Hlavín se prosadil jako malíř ještě před 1. světovou válkou. V roce 1915 získal výroční cenu České akademie za obraz Podzim z roku 1914.[7] Zabýval se také užitou grafikou a tvorbou plakátů.[8] Je znám např. jeho plakát pro aukční síň Rudolfa Weinerta, zřízenou krátce po dostavbě Veletržního paláce ve 4. patře.[9]

Jeho nejvýznamnějším dílem jsou velké obrazy ze života českých patronů sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Anežky a sv. Norberta, na fasádě ústavního kostela sv. Václava v Bohnicích, vytvořené v letech 1916–1917 z glazovaných dlaždic. Pro stejný kostel navrhl také okenní secesní skleněné vitráže s postavami světců sv. Víta, sv. Zikmunda, blahoslavené Milady a Zdislavy. V 50. letech užívala kostel armáda a všechna okna byla zničena. Zachovala se pouze na dobových fotografiích.[10]

Byl uznávaným restaurátorem starých obrazů.[4][11][12] Ve 20. letech restauroval obrazy z Lobkovických sbírek.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 206, Záznam o narození a křtu
  2. Portrét Jindřicha Hlavína. web.svratka.cz [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13. 
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 184, obraz 25, Hlawin Heinrich
  4. a b Dačevová R a kol., 2012, s. 98
  5. Hlinsko v Čechách/Výtvarné umění. Národní listy. 22. 12. 1926, s. 9. Dostupné online. 
  6. Město Svratka, Umělci Svratecka: Jindřich Hlavín. web.svratka.cz [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13. 
  7. Jindřich Hlavín, Zamyšlená
  8. Jindřich Hlavín, Plakát Severočeská výstava Mladá Boleslav, 1912
  9. Art+: Stálá umělecká aukční síň Veletržní palác
  10. Psychiatrická nemocnice Bohnice, Historie kostela sv. Václava v Bohnicích
  11. Z. Bauerová, Konzervovanie – reštaurovanie umeleckých diel v Československu 1918–1971, Disertační práce, Seminář dějin umění, Filosofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2009, s. 74, 105
  12. Březnické noviny, 2009, s. 6
  13. P. Štěpánek, M. Vlk, Mistrovská díla 12.–19. století ze sbírek Středočeské galerie, Praha 1988, s. 51, č. 34

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 98, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Anna Janištinová Jirková a kol., Mezery v historii 1890–1938: Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, Galerie hlavního města Prahy 1994
  • Tomáš Vlček, Český plakát 1890–1914, Obelisk Praha 1971

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]