Jindřich Hlavín
| Jindřich Hlavín | |
|---|---|
| Narození | 29. září 1877 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. února 1958 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | malíř, restaurátor a grafik |
| Manžel(ka) | Otta Hlavínová-Kostková (od 1917) |
| Děti | Vladimír Hlavín |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich Hlavín (29. září 1877 Praha[1] – 8. února 1958 Praha) byl český malíř, restaurátor a grafik.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině poštovního kontrolora Jindřicha Hlavína (1827–1897) a jeho manželky Vilemíny, rozené Maršandové (1833–1910),[1] měl pět sourozenců. Rodina tehdy bydlela na Novém Městě v Krakovské ulici čp. 1345/II [3]a od 80. let žila na Královských Vinohradech.[4]
Jindřich Hlavín vystudoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte, Jakuba Schikanedera a Karla V. Maška. V roce 1917 se v Bubenči oženil s Otilií Kostkovou. [5]V roce 1922 se na Vídeňské akademii školil v oboru restaurátorství u prof. Serafina Maurera. Zajímal se také o techniky fresky a mozaiky a za tímto účelem podnikl několik cest do Itálie.[6]
Vystavoval se spolkem Münchener Secession, v Praze od roku 1920 v Topičově salonu s SČUG Hollar. Od roku 1924 jezdil na letní byt do Svratky, kde malíř Ota Bubeníček založil malířskou kolonii.[7]
Posmrtná pocta[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Svratka, kam jezdil na letní byt, je umístěna pamětní deska.[8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Hlavín se prosadil jako malíř a grafik pražské secese kolem roku 1900. V prvním decéniu 20. století vytvořil návrhy pro dekoraci fasád a chodeb pražských domů, také sérii plakátů, například pro výroční výstavy Jednoty umělců výtvarných[9], jíž byl členem. V téže době ho zaujal německý expresionismus, v tomto stylu vytvořil například obraz Salomé s hlavou Jana Křtitele.[10] V roce 1915 získal výroční cenu České akademie za obraz Podzim z roku 1914.[11] Zabýval se také užitou grafikou a tvorbou plakátů.[12] Je znám např. jeho plakát pro aukční síň Rudolfa Weinerta, zřízenou krátce po dostavbě Veletržního paláce ve 4. patře.[13]
Jeho nejvýznamnějším dílem jsou velké obrazy ze života českých patronů sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Anežky a sv. Norberta, na fasádě ústavního kostela sv. Václava v Bohnicích, vytvořené v letech 1916–1917 z glazovaných dlaždic. Pro stejný kostel navrhl také okenní secesní skleněné vitráže s postavami světců sv. Víta, sv. Zikmunda, blahoslavené Milady a Zdislavy. V 50. letech užívala kostel armáda a všechna okna byla zničena. Zachovala se pouze na dobových fotografiích.[14]
Byl uznávaným restaurátorem starých obrazů.[6][15][16] Ve 20. letech restauroval obrazy z Lobkovických sbírek.[17]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Hlavín byl též autorem výtvarného řešení kina Minuta, uvedeného do provozu v roce 1913 v zahradě Národního domu na Vinohradech. Jeho dílem byly alegorické figury Tmy a Světla po stranách promítací plochy a secesní výzdoba (ve spolupráci s Josefem Wenigem). Kino, přejmenované v roce 1942 na Elektra, zaniklo po bombardování Prahy 14. února 1945.[18]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Štěpán, 1875-1878, snímek 206, Záznam o narození a křtu
- ↑ Portrét Jindřicha Hlavína. web.svratka.cz [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13.
- ↑ Pobytová přihláškja rodiny u pražského magistrátu, strana 1Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu, strana 2
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 184, obraz 25, Hlawin Heinrich
- ↑ Archiv hl.m. Prahy, Matrika oddaných farního úřadu v Bubenči
- ↑ a b Dačevová R a kol., 2012, s. 98
- ↑ Hlinsko v Čechách/Výtvarné umění. Národní listy. 22. 12. 1926, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Město Svratka, Umělci Svratecka: Jindřich Hlavín. web.svratka.cz [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-13.
- ↑ Aukce Swann Galleries, plakát výstavy JUV z roku 1910
- ↑ Aukce Arthouse Hejtmánek 16, 2016
- ↑ Jindřich Hlavín, Zamyšlená[nedostupný zdroj]
- ↑ Jindřich Hlavín, Plakát Severočeská výstava Mladá Boleslav, 1912
- ↑ Art+: Stálá umělecká aukční síň Veletržní palác
- ↑ Psychiatrická nemocnice Bohnice, Historie kostela sv. Václava v Bohnicích
- ↑ Z. Bauerová, Konzervovanie – reštaurovanie umeleckých diel v Československu 1918–1971, Disertační práce, Seminář dějin umění, Filosofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2009, s. 74, 105
- ↑ Březnické noviny, 2009, s. 6
- ↑ P. Štěpánek, M. Vlk, Mistrovská díla 12.–19. století ze sbírek Středočeské galerie, Praha 1988, s. 51, č. 34
- ↑ ČVANČARA, Miroslav. Zaniklý svět stříbrných pláten. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1969-1. Kapitola Biograf Minuta (Elektra), s. 105–107.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 98, ISBN 978-80-87376-01-0
- Anna Janištinová-Jirková a kol., Mezery v historii 1890–1938: Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, Galerie hlavního města Prahy 1994
- Tomáš Vlček, Český plakát 1890–1914, Obelisk Praha 1971
- Dílo, roč. 21, 1921-1922, reprodukce s. 218
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Hlavín na Wikimedia Commons - Jindřich Hlavín v informačním systému abART
- Město Svratka: Hlavín Jindřich * 29. 9. 1877 Praha † 1958
