Antoine Bourdelle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antoine Bourdelle
Antoine Bourdelle b Meurisse 1925.jpg
Rodné jménoÉmile-Antoine Bordelles
Narození30. října 1861
Montauban
Úmrtí1. října 1929 (ve věku 67 let)
Le Vésinet
Místo pohřbeníMontparnasse
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění (do 1886)
Povolánísochař, malíř a kreslíř
ZaměstnavateléAuguste Rodin (1893–1908)
Académie de la Grande Chaumière (od 1909)
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
rytíř Řádu čestné legie
důstojník Řádu čestné legie
ChoťStéphanie Vanparÿs (1904–1910)[1]
Cléopâtre Bourdelle-Sevastos (1918–1929)
DětiPierre Bourdelle[2]
Rhodia Dufet-Bourdelle
PodpisAntoine Bourdelle – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoine Bourdelle, plným jménem Émile-Antoine Bourdelle (29. října 1861 v Montauban1. října 1929 v Le Vésinet) byl francouzský sochař a malíř. Pracoval v ateliérech A. J. Daloua a Augusta Rodina. Sám ovlivnil několik umělců jako byli Henri Matisse, Aristide Maillol nebo Alberto Giacometti. Je znám především svým monumentálním sochařstvím. Jeho syn Pierre Bourdelle (19011966) byl rovněž sochařem.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bourdelle: Velký bojovník z Montaubanu, Fondation Bemberg, Toulouse

Ve věku 13 let opustil školu, aby mohl pomáhat svému otci v jeho tesařské dílně. Kromě otce ovlivnil mladého Bourdella i strýc – kameník a oba dědové. Zaměřoval se na sochařství a v roce 1876 získal stipendium na Akademii výtvarných umění v Toulouse. Začal studovat i na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži, kde se jeho učitelem stal Alexandre Falguière. V roce 1886 školu opustil a živil se jako kreslíř a své kresby prodával u umělecké firmy Goupil & Cie. Pracoval také u obchodníka Theodora van Gogha, bratra Vincenta van Gogha.

V roce 1893 nastoupil jako praktikant v ateliéru Augusta Rodina a zúčastnil se konkursu na pomník mrtvým z Prusko-francouzské války v jeho rodném Montaubanu. Členové výboru přijali jeho návrh velmi nepříznivě, ale nakonec Bourdelle zakázku v roce 1897 získal na Rodinovu přímluvu. V roce 1908 Bourdelle opustil Rodinův ateliér a odcestoval do Polska, kde získal zakázku na Mickiewiczův pomník v Paříži, na kterém pracoval až do své smrti.

Založil uměleckou výstavu Salon des Tuileries a v roce 1924 získal Řád čestné legie.

V roce 1929 Antoine Bourdelle jako nemocný odjel na zotavenou do venkovského domu svého přítele slévače Eugèna Rudiera v Le Vésinet u Paříže, kde 1. října zemřel. Antoine Bourdelle byl pohřben na hřbitově Montparnasse v Paříži.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dopis Antoina Bourdella Josefu Mařatkovi, 1919
Héraklés - lučištník, Metropolitní muzeum umění, New York

Bourdelle hledal podněty v archaickém umění, ve výzdobě románských bazilik a rané francouzské gotice. Svou uměleckou práci chtěl naplnit velkými ideami a jako umělec devatenáctého století směřoval k monumentálnímu výrazu. Bourdellova socha Hérakles zosobňuje fyzickou sílu a odvahu lidstva.

Pro jeho způsob modelace je charakteristická skladba povrchu z tuhých, ostře řezaných ploch, často stylizovaných až ornamentálně. Bourdelle sám vysvětloval svým žákům, že formu, pokud to uzná za vhodné a prospěšné celku, je možné tvarově měnit až k nadsázce, deformaci a expresi – k vnitřnímu výrazu, který je významnější než bezprostřední zrakový vjem nebo zušlechťující idealizace.[3]

Vliv na české umělce[editovat | editovat zdroj]

Bourdelle ovlivnil řadu českých umělců. Patřili k nim například Otto Gutfreund, Otakar Španiel, Josef Mařatka, Jan Štursa, Jakub Obrovský nebo Jaroslav Horejc. Na jaře roku 1909 se konala v pavilonu Mánesu na úpatí Kinského zahrady pod Petřínem v Praze výstava jeho děl. Bourdelle měl v Praze též přednášku o Augustu Rodinovi a o sochařství obecně.

Československé vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1925 byl Antoine Bourdelle vyznamenán řádem Bílého lva III. třídy.[4]


Významná díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1900 reliéfy na portálu Musée Grévin, Paříž
  • 1902 pomník Aux Morts de Montauban
  • 1909 bronzová socha Herkula jako lučištníka
  • 1910–12 série mramorových vlysů na fasádě, Théâtre des Champs-Élysées
  • 1910–12 vlysy lemující jeviště, Opéra de Marseille
  • 1909, realizováno 1929, pomník Adama Mickiewicze poblíž Pont de l'Alma, Paříž
  • 1922 pomník La France, prostranství před Musée d'art moderne de la Ville de Paris
  • 1920–30 dva andělé v kryptě památníku 1. světové války, Hartmannswillerkopf, (architekt Robert Danis)
  • 1920–30, realizováno 1999, tympanon s Pietou (bronz), Église Notre-Dame du Raincy
  • jezdecká socha generála Carlose María de Alvear, Recoleta, Buenos Aires
  • válečný památník, Capoulet-et-Junac

Sochařská díla[editovat | editovat zdroj]

Antoine Bourdelle, Apollon et sa méditation entourée des 9 muses, Théâtre des Champs Elysées (1910-12)
Antoine Bourdelle, Apollon et sa méditation entourée des 9 muses, Théâtre des Champs Elysées (1910-12)

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoine Bourdelle na francouzské Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Union List of Artist Names. 23. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
  3. Petr Zhoř, Hledání tvaru, nakl. MF, Praha 1967, s. 28
  4. Bílý Lev. Národní politika. 3. 1. 1925, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]