Brno-Žebětín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Žebětín. O přírodní památce u Dolních Kounic pojednává článek Žebětín (přírodní památka).
Brno-Žebětín
Městská část Brno-Žebětín • Vlevo 1: Pohled na Brno-Žebětín od východu • Vlevo 2: Masarykův okruh • Vpravo 1: Ulice s Kostelem svatého Bartoloměje  • Vpravo 2: Křivánkovo náměstí • Dole: Žebětínský rybník

Městská část Brno-Žebětín
• Vlevo 1: Pohled na Brno-Žebětín od východu
• Vlevo 2: Masarykův okruh
• Vpravo 1: Ulice s Kostelem svatého Bartoloměje
• Vpravo 2: Křivánkovo náměstí
• Dole: Žebětínský rybník

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 13,6 km²
obyvatel: 3 577 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 641 00
zákl. sídelních jednotek: 4
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Křivánkovo nám. 35
641 00 Brno
info@zebetin.brno.cz
starosta / starostka: Ing. Vít Beran

Oficiální web: www.zebetin.cz
Ofic. web úřadu: www.zebetin.cz

Brno-Žebětín na mapě

Brno-Žebětín je městská část na západním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Žebětín (německy Schebetein), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 13,60 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3600 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Žebětín zařazeno do volebního obvodu číslo 55.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o vsi Žebětín pochází z roku 1235 (Sebetin). Název pochází pravděpodobně od ženského osobního jména Žabata - Žabatin dvůr, Žabatín, Žebětín. Žebětín byl od středověku do roku 1848 rozdělen na 3 díly pod různými vrchnostmi, které se poté spojily v jednu obec. K Brnu byl Žebětín připojen 26. listopadu 1971. Poté až do roku 1976 tvořil Žebětín s celým svým katastrem samostatnou městskou část s vlastním místním národním výborem, která se nejprve nazývala Brno XVI-Žebětín,[2] ale k 1. květnu 1972[3] byla přejmenována na Brno-Žebětín. Od 15. července 1976[4] do 23. listopadu 1990 pak byl celý žebětínský katastr součástí městského obvodu Brno II. Roku 1979 došlo z důvodu přesahu nově budovaného kohoutovického sídliště na katastr Žebětína, ke změně katastrální hranice mezi Kohoutovicemi a Žebětínem. Žebětín přišel o východní okraj svého katastru, zahrnujícího mimo jiné hájenku, a naopak získal od Kohoutovic parcelu s dnešním číslem 2957. Od 24. listopadu 1990 je Žebětín samostatnou městskou částí Brno-Žebětín. Ke dni 19. února 2015 vstoupila v platnost nová katastrální a správní hranice mezi Žebětínem a Bystrcí v lokalitě Kamechy.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na katastru Žebetína se rozkládá řada lesů, ve kterých se nachází následující maloplošná chráněná území:

Dalším maloplošným chráněným územím na katastru Žebětína je přírodní památka Žebětínský rybník. V lese na východě katastru Žebetína se nachází památný strom dub „Troják“.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Žebětíně.

Hraniční kameny[editovat | editovat zdroj]

V okrajových částech území městské části Brno-Žebětín lze nalézt velké množství starých hraničních kamenů. Nacházejí se v těchto lokalitách:

  • jižní hranice PP Pekárna
  • hranice m. č. Brno-Bosonohy a Brno-Žebětín v lese západně od Kohoutovic - zde však tyto hraniční kameny nevyznačují v současnosti platnou hranici, nýbrž původní hranici obou katastrálních území, která se zde od současné drobně liší.
  • obora Holedná - zde vyznačují hranici Jundrova a Žebětína, respektive panství, k nimž náležely tyto dvě bývalé obce.
  • hranice m. č. Brno-Žebětín a obce Popůvky - opět zde hraniční kameny vyznačují hranice panství, k nímž náležely obce Popůvky a Žebětín[5]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 byla úspěšně dostavěna nová škola ZŠ Brno Otevřená, kterou řídí ředitelka školy Dagmar Šenbergerová. Vše zde do doby výstavby nové školy bylo velmi složité, učilo se ve stísněných prostorech a hlavně ve třech budovách. Stavby školy se plánovaly již půl století zpět, ale až starosta Vít Beran to dokázal zrealizovat.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Spojení s městem Brnem zajišťuje Dopravní podnik města Brna pomocí autobusové linky 52 z Mendlova náměstí, přes Žebětín až do Bystrce a zase zpátky. Okružní jízdu přes sídliště Kamechy zajišťuje linka 54. Katastrem Žebětína prochází část trasy nedostavěné „Hitlerovyexteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, na jejímž tělese zde byla v 80. letech vybudována zčásti čtyřproudová silnice do Bystrce.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším sportovním klubem je fotbalový klub SK Žebětín. Kromě dvou dospělých týmů má také několik mládežnických družstev. Dalším významným představitelem žebětínského sportu je Žebětínský Pétanque Club (ŽEPEC). Ten každoročně pořádá turnaj O žebákovu kouli. Od roku 2009 také zahájil činnost juniorského týmu.

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak městské části[editovat | editovat zdroj]

Zeleně a stříbrně dělený štít, v horním zeleném poli stříbrná radlice a zlatý hrozen, v dolním stříbrném poli červené srdce, z něhož vyrůstají na třech stoncích tři červenožluté květiny se dvěma listy.

Vlajka městské části[editovat | editovat zdroj]

List tvoří dva vodorovné pruhy – zelený-stříbrný – v poměru 1 : 1, v zeleném pruhu stříbrná radlice a zlatý hrozen. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 4, č. 10/1976, str. 127
  5. http://popuvky.webnode.cz/popuvky-historie/hranicni-kameny/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno : Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Žebětínské dvory, s. 164-167.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]