Průmyslový palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Průmyslový palác
na Výstavišti
Prazske-vystaviste-holesovice.jpg
Základní informace
Sloh Secese, někdy historismus
Architekt Bedřich Münzberger
Výstavba 1891
Přestavba 195254
Materiál Zdivo
Poloha
Adresa Výstaviště č.p. 416
Praha 7, Bubeneč
170 00  Praha 7, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 40601/1-1567 (PkMISSezObr) (součást památky Výstaviště Praha)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí, dominanta areálu Výstaviště Praha Holešovice v Bubenči. Byla postavena pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Budovu navrhli architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Jednalo se o první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem v českých zemích.[1] Někdy je palác označován za secesní, jindy je toto stylové vymezení označované za chybné a styl je označován jako historismus.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik a podoba[editovat | editovat zdroj]

Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou.[1]

Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem.[1] Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[2] Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann.[1]

Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava.[1]

Po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[2] K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován), přistavěly se nové klenby[1] a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků.

Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[3][4] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul.

Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy.[1]

Požár 2008[editovat | editovat zdroj]

Požár Průmyslového paláce v říjnu 2008
Trosky levého křídla budovy po požáru

Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé křídlo budovy.[5] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent,[6] jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[7] Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun.[1] Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[8]

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[9] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[10] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[11] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[12]

V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy,[1] v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení.[13]

Vichřice Herwart[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[14] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Průmyslovému paláci v Praze je 130 let. Opravy vyhořelého křídla se stále nedočkal. ČT24.cz [online]. 2021-03-15 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  2. a b LUDVÍK, BEDŘICH, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize 349 s. s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 49. 
  3. Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  4. Pamětní kniha Dohlížecího výboru Jednoty Miličín z let 1976-1979 [online]. Muzeum Českě Sibiře [cit. 2009-01-02]. Kapitola XV. sjezd KSČ, 12. - 16. dubna 1976. Dostupné online. 
  5. Na pražském Výstavišti vypukl požár, shořelo křídlo Průmyslového paláce [online]. iDNES.cz, 2008-10-16 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  6. Kateřina Eliášová, Markéta Chaloupská. Požár na Výstavišti mohl vyvolat výbuch kyslíkové lahve [online]. Aktuálně.cz, 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  7. NĚMCOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Palác mohla zapálit tlaková láhev, ale i horkovzdušný balon. iDNES.cz [online]. 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  8. Průmyslový palác shořel kvůli zapnutému vařiči. Novinky.cz [online]. 2009-02-13 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  9. Praha Průmyslový palác opraví sama [online]. Lidovky, 2009-03-17. Dostupné online. 
  10. U Průmyslového paláce vyroste provizorní hala za stovky milionů [online]. iDNES, 2016-11-01. Dostupné online. 
  11. Průmyslový palác zná svého zhotovitele [online]. Praha TV, 2017-04-05. Dostupné online. 
  12. Sobotka slíbil, že vláda vyčlení peníze na Veletržní palác [online]. Pražský deník, 2017-09-08. Dostupné online. 
  13. ČTK. Praha získala povolení na opravu Průmyslového paláce. Práce by měly začít příští rok. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  14. Vítr trhal střechu na Výstavišti, jako by byla z papíru. Záběry z průmyslové kamery [online]. Seznam zprávy, 2017-09-30. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]