Kupole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řez kupolí s lucernou nad kaplí Cappella del Presepio v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě)

Kupole nebo kopule (z latinsky copa, vypouklina, sud, a italsky cupola, kupole) je zhruba sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním prostorem. Půdorysem vlastní kupole může být kruh, elipsa nebo pravidelný mnohoúhelník. Používána byla především v římské antické architektuře, v architektuře byzantské, islámské, renesanční a barokní.

Typologie[editovat | editovat zdroj]

Výchozím tvarem kupole je polovina kulové plochy. Pokud je vzepětí kupole vyšší, nazýváme ji podle tvaru hrotitá, či elipsovitá, pokud je nižší, tak stlačená. Kupole může být ve vrcholu uzavřená, nebo zde může být okulus. Často na okulus nasedá lucerna, která kupoli prosvětluje. Kupole také může být prolomena a osvětlována dalšími, zpravidla oválnými či kruhovými okénky, případně prostoupena výsečemi. Kupole může nasedat na obvodové zdivo, nebo může být nesena sloupy a pasy. Pokud je kupole umístěna nad čtvercovým či obdélným prostorem, slouží k převedení tvaru zvláštní klenební útvary, tzv. pendentivy. Mezi pendentivy a vlastní kupolí může být umístěn válcovitý tambur, zpravidla členěný okny. Zvláštním typem klenby odvozené z kupole je pak plochá, tzv. placková klenba, která je v podstatě tvořena čtvercovým či obdélným výsekem kupole.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Kupole může být zděná, z kamene nebo z cihel, litá z malty nebo betonu a v moderní době i ocelová, často prosklená. Kupole také bývá zpevněna pasy, umístěnými buď na rubu nebo na líci klenby. Zvlášť velké kupole, které musí odolávat velkým silám větru, se konstruovaly jako dvojité a navzájem provázané (například dóm ve Florencii, bazilika svatého Petra v Římě).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pantheon
Skalní dóm v Jeruzalémě (691)
Kupole florentského dómu

V nejjednodušší podobě se s použitím kupole setkáváme u tradičního inuitského obydlí – iglú. Nejstarší kamenná kupole je doložena z pravěkého sídliště v Kirokhitti na Kypru z doby kolem roku 6000 př. n. l. Kupoli používala též římská antika – kupole nad Pantheonem v Římě byla až do vybudování kupole florentského dómu největší kupolí vůbec. Výrazně se kupole uplatnily v architektuře byzantské, která úspěšně vyřešila problém jejich stavby nad čtvercovým půdorysem pomocí pendentivů. Kupole jsou hojně užívány v islámské architektuře. Hojné se používala v renesanční a především barokní architektuře, ale objevuje se i v dalších stavebních slozích až do současnosti.

Významné stavby zaklenuté kupolí[editovat | editovat zdroj]

rok budova místo stát průměr (m)
125 Pantheon Řím Itálie 43,22
547 San Vitale Ravenna Itálie 16
563 Hagia Sofia Istanbul Turecko 31
1434 Santa Maria del Fiore Florencie Itálie 41,97
1593 Bazilika svatého Petra Řím Vatikán 42,56
1708 Katedrála svatého Pavla Londýn Anglie 34
1737 Kostel sv. Karla Boromejského Vídeň Rakousko 25
1743 Frauenkirche Drážďany Německo 26,15
1781 Dóm svatého Blažeje St. Blasien Švýcarsko 36
1841 Katedrála svatého Izáka Petrohrad Rusko 26
výška 101,5 m
1863 Kapitol Washington USA 29
1871 Rotunda Santa Marija Assunta Mosta Malta 52
1894 Frederiks Kirke Kodaň Dánsko 31
1913 Jahrhunderthalle Vratislav Polsko 65
1926 Planetarium Jena Jena Německo 25
1929 Markthalle Basel Basilej Švýcarsko 60
1929 Großmarkthalle Lipsko Německo 66
1975 Louisiana Superdome New Orleans, Louisiana USA 210
1978 Xewkija Malta Malta 27
1989 Ericsson Globe Stockholm Švédsko 110
2000 Eden Project Cornwall Anglie 125

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUDÁK, Vladislav a kol.: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha 2002, ISBN 80-86223-90-6, S. 531–532.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]