Stanislav Sucharda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stanislav Sucharda
Narození 12. listopadu 1866
Nová Paka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. května 1916 (ve věku 49 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání sochař
Příbuzní Vojtěch Sucharda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
bratr Vojtěch Sucharda

Stanislav Sucharda (12. listopadu 1866, Nová Paka5. května 1916, Praha) byl český sochař, medailér a designér. Vytvářel monumentální sochařská díla jako pomník Františka Palackého v Praze, medaile a plakety.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyšel ze staré řezbářské a sochařské rodiny Suchardů na Novopacku, jejímž zakladatelem byl Jan Sucharda (1770–1820).[1] Stanislavův otec byl Janův vnuk Antonín Sucharda, matka Anna byla rozená Šádková. Stanislav měl tři mladší sourozenceː pozdějšího sochaře Vojtu, malířku Annu (provdaná Boudová) a Marii. Stanislav studoval sochařství na Vídeňské akademii, odkud přešel do Prahy, kde roku 1892 absolvoval jako žák J. V. Myslbeka na Uměleckoprůmyslové škole (1886–1892), na níž o rok později absolvovala také jeho sestra Anna. Na škole hned zůstal jako Myslbekův asistent, roku 1894 se oženil s Annou Grohovou (nar. 1870), s níž měl jediného syna Stanislava (nar. 1896). Dekretem c. a k. ministerstva kultu a vyučování byl 28.2. 1899 na Umprum škole jmenován řádným profesorem[2].

Jeho rané dílo bylo ovlivněno Myslbekovým realismem, dále inspirován Augustem Rodinem již rozvinul vlastní lyrické cítění v secesním stylu a v ideovém souznění se svými vrstevníky a přáteli, jimiž byli malíři František Bílek (malíř) a Jan Preisler, sochař Josef Mařatka a architekt Jan Kotěra, který mu roku 1908 postavil vilu s ateliérem ve Slavíčkově ulici čp. 248/VII v Praze - Bubenči. Byl družným člověkem, činným v řadě spolků, mimo jiné předsedal Spolku výtvarných umělců Mánes a byl členem Jednoty umělců výtvarných.

V letech 1894 - 1915 působil jako profesor sochařství Umělecko-průmyslové školy v Praze, než společně s bratrem Vojtou narukovali jako vojáci na východní frontu do 1. světové války. Na následky válečného zranění zemřel předčasnou smrtí doma, zatímco Vojta upadl do ruského zajetí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pomník Františka Palackého (S. Sucharda autorem centrální části, skupiny po stranách vytvořil J. Mařatka)

Sucharda byl již svými současníky velmi ceněn, nejen jako sochař monumentální plastiky. Věnoval se take komorním formátům, často plaketám,dekorativním reliéfům tepaným z mědi či odlévaným z litiny, medailím a odznakům v nízkém reliéfu. 

Pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

Umělecká pozůstalost je uložena v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, jednotlivá díla jsou v Národní galerii v Praze, v Galerii hlavního města Prahy, v Národním muzeu a v regionálních muzeích v Nové Pace a v Hořicích. Rukopisná pozůstalost zůstala v majetku rodiny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Duchoň - Nová Paka byla kolébkou řady významných osobností, Hradecké noviny.
  2. Archiv hl.m.Prahy, Konskripční přihlášky obyvatel Prahy z let 1830-1920
  3. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha : Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obecní dům v Praze, díly I.-II., Praha 1995.
  • Metamorfózy politiky - pražské pomníky 19. století, kolektiv autorů, editorky Kateřina Kuthanová a Hana Svatošová. Praha 2013.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Mikoláš Aleš
18961899
Stanislav Sucharda
Nástupce:
Karel Ludvík Klusáček
Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Karel Ludvík Klusáček
19001904
Stanislav Sucharda
Nástupce:
Max Švabinský