Karel Ludvík Klusáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Ludvík Klusáček
K. L. Klusáček (1895)
K. L. Klusáček (1895)
Narození 26. října 1865
Polná
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. února 1929 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost Češi
Povolání malíř a ilustrátor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík Klusáček, též známý pod jménem Karel Ladislav Klusáček (26. října 1865, Polná[1]21. února 1929, Praha), byl český malíř, ilustrátor a básník.

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

Karel Ludvík Klusáček se narodil v Polné 26. října 1865. Malířství studoval na Akademii u profesorů A. Lhoty a Pirnera, ale vzorem mu byl Mikoláš Aleš. Ilustrace v jeho stylu zveřejňoval v časopisech Paleček, Ruch, Švanda dudák, Zlatá Praha a Světozor. Ve své době se proslavil obrazem Bouře v Praze po stětí Jana Želivského. Záhy se zařadil mezi významné malíře přelomu 19. a 20. století, v roce 1913 se podílel na výzdobě divadelního sálu slavného náchodského hotelu Beránek. Jeho malby zdobí schodiště bývalé Zemské banky na Příkopech, pro strop Městského muzea v Praze vytvořil alegorickou kompozici Praga caput regni a řadu dalších kompozic. Jako zdatný ilustrátor doprovázel například dílo Královské pohádky. Pro hořovický zámek vytvořil cyklus olejů.

Byl členem SVU Mánes v letech 18961900[2], s neutuchajícím nadšením se stal organizátorem kulturního života, byl redaktorem Volných směrů po první tři ročníky 1897–1899. Později se sblížil s Jednotou umělců výtvarných a do roku 1902 se zařadil k těm, kteří zakládali jejich měsíčník Dílo.

V osmdesátých letech na sebe upozornil vynikajícími kartony, které byly často předlohou pro sgrafitové výzdoby fasád. Dobová kritika ho považovala za všestranného malíře. Ukázal se i jako prozíravý památkář stal se zachráncem starobylého malebného renesančního domu U Vejvodů v Jilské ulici v Praze, který zakoupil. Stal se aktivním členem Klubu Za starou Prahu, v rodné Polné se angažoval při adaptaci hradu na muzeum. Byl činný i literárně.[zdroj?]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. září 1896 se oženil s Mariannou, rozenou Jeráčkovou (1878—??) z Lužan (okr. Jičín).[3] V roce 1901 se jim narodila dcera Marie.[4]

Koncem života jeho aktivity pro záchvatu mozkové mrtvice polevily a 21. února 1929 podlehl zápalu plic. Po zpopelnění byla urna s jeho popelem uložena na polenském hradě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kutná Hora[editovat | editovat zdroj]

Ve velké zasedací síni Vlašského dvora v Kutné Hoře se nacházejí dva obrazy Karla Ladislava Klusáčka provedené na omítce. Vydání Dekretu kutnohorského a Volba Vladislava za krále českého. Klusáčka doporučil místní radě vrchní stavební rada Josef Hlávka, když byl požádán, vedle spolupráce na restauraci Vlašského Dvora, také o spolupráci na tomto úkolu. Hlávkovi se podařilo získat i garanty Klusáčkovy práce, a to jak po stránce umělecké, tak historické. Jména jsou to zvučná: Alois Jirásek, Mikoláš Aleš a Maxmilián Pirner. Všichni včetně Hlávky se vyjádřili při slavnostním otevření zasedací síně roku 1900, že Klusáček zvládl oba obrazy – po umělecké i historické stránce – velmi pečlivě a suverénně. Obdržel odměnu šest tisíc zlatých a něco nádavkem od Josefa Hlávky.

Klatovy[editovat | editovat zdroj]

Hlávka doporučil Klusáčka též na realizaci maleb při restaurování děkanského chrámu Narození Panny Marie v Klatovech. Ten byl restaurován, s několikaletou přestávkou, v letech 1898–1909. Výzdobu podle Klusáčkových návrhů provedl Josef Bosáček.[5]

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

  • Královské pohádky (veršem a kresbou vypravují Bohumil & Karel Klusáček, Praha, Tiskem a nákladem Edvarda Grégra, 1897)
  • Z české kroniky (obrázky zlatých i těžkých chvil národa našeho. Kniha 1, Báječná doba dějin českých / mládeži české vybral Antonín Kamarýt, s 27 obrázky od M. Alše, F. Hetteše, K. Klusáčka a j., V Praze, A. Wiesner, 1899)
  • Píseň o činu (zpívá František Serafinský Procházka, ilustroval K. L. Klusáček, Praha, Otto, 1902)
  • Santa Lucia (román, Vilém Mrštík, ilustroval Karel L. Klusáček, V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1903?)
  • Deset pohádek o svatém Petrovi (napsala Božena Němcová, kreslil Karel L. Klusáček, Praha, Unie, 1917)
  • Deset pohádek o svatém Petrovi (Božena Němcová, ilustroval Karel L. Klusáček, Praha, Toužimský a Moravec, 1996)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  3. Matrika oddaných, sv. Vojtěch, 1895-1905, snímek 43
  4. Policejní přihlášky, Praha, Klusáček Karl
  5. EGERMAIER, Jiří. Zapomenutý Josef Bosáček a jeho galerie pod širým nebem. Písek: IRES & Prácheňské nakladatelství, 2004. ISBN 80-86566-24-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předseda SVU Mánes
Předchůdce:
Stanislav Sucharda
1899-1900
Karel Ludvík Klusáček
Nástupce:
Stanislav Sucharda