Hradčany (poštovní známky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hradčany
Ceskoslovensko1918hradcany100h-typeB.jpg
AutorAlfons Mucha
Rok vzniku1918
Technikaknihtisk
Rozměry22×26 mm

Hradčany je filatelistický název série prvních československých poštovních známek vydaných v letech 1918–1920, jejichž autorem je Alfons Mucha. Jejich motivem je panorama pražských Hradčan. Sběratelé rozdělují Hradčany na pět hlavních typů, z nichž každý má zase mnoho podtypů. Tyto známky platily do dubna 1921[1]. Vydání série Hradčany se od poválečných let slaví v Česku a na Slovensku jako Den poštovní známky.

Známky[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Motivem série známek je panorama centra Prahy, hlavního města nově zrozeného státu, konkrétně Hradčan – Pražského hradu s katedrálou sv. Víta a kostelem sv. Mikuláše[2]. Ten je na známkách zobrazen zrcadlově obráceně.[1] Za těmito budovami vychází slunce jako symbol zrodu nového státu, přestože ve skutečnosti za Hradem nevychází. Známky navržené secesním malířem Alfonsem Muchou byly vybrány z více než deseti návrhů.[3] Mucha zvolil motiv hradu, protože:

Každý národ má svůj symbol ztělesňující doby minulé i budoucí. Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu. Nemohl jsem proto zvolit jiného námětu pro můj návrh než Hradčany a okolní středověkou architekturu.[3]

Panorama lemuje vzorovaná výzdoba v secesním stylu. Podle Alfonse Muchy jsou listy v horních rozích obrazu slovanské symboly kvetení a probuzení, malá srdce symbolizují mír, stylizovaní kohouti v dolních rozích vítají východ slunce a oznamují začátek nového dne.[4] Pozdější typy Hradčan (viz typy D a E) již slunce nezobrazují, jen záři.[2]

Označení[editovat | editovat zdroj]

Nominální hodnota je uvedena ve spodní části návrhu známky ve vodorovném oválu. Protože souběžně s vydáním prvních poštovních známek se v zemi připravovala finanční reforma a v té době ještě nebyl schválen název nových peněžních jednotek Československa, měly známky nominální hodnotu v rakouských haléřích, ale pouze v číslech, bez uvedení názvu.[5]

Měnová reforma byla provedena mezi 25. únorem a 9. březnem 1919, poté byly všechny hodnoty poštovních známek v oběhu uváděny v československých haléřích bez přetisků, tato událost se projevila pouze v účetních knihách pošt.[5]

Autorem první poštovní známky Československa mohl být i další československý výtvarník a rytec Jindřich Jindra Schmidt (1897–1984). Skica poštovní známky na stejné téma „Hradčany“, kterou vytvořil spolu s několika zaměstnanci tiskárny Politika, však byla doručena poštovnímu ministerstvu příliš pozdě a silně připomínala již existující projekt Alfonse Muchy. Podle filatelistického časopisu The Czechoslovak Specialist bylo poštovnímu oddělení doručeno celkem asi deset různých projektů.

Série[editovat | editovat zdroj]

5haléřová známka Hradčany použitá v roce 1919 na maďarském korespondenčním lístku

Byly vydány dvě různé série, které se dají rozčlenit na pět typů. V první sérii (typy A, B) je nápis Pošta Česko-Slovenská uspořádán po stranách a na vrcholu, zatímco ve druhé sérii (typy C, D, E) je nápis Česko-Slovenská v jedné řadě pod hlavním vyobrazením Hradu. Různé typy vykazují jemné rozdíly v návrhu, rovněž se vyskytuje několik chyb včetně vad a nedostatků způsobených vadnými nebo rozdílnými tiskovými deskami. V následných emisích již lze nalézt méně variací, neboť se výtvarníci, rytci i tiskárny postupně zlepšovali.[3]

Od 18. prosince se několik dalších dní se čerstvě vytištěné poštovní známky prodávaly pouze v Praze. Filatelistické okénko na hlavní poště bylo v těchto dnech dokonce nuceno omezit prodej na 10 kusů od každé nominální hodnoty na osobu. Po 20. prosinci byly výtisky Hradčan prodávány také mimo hlavní město.[5]

Hradčany byly první asi měsíc a půl po zahájení jejich vydávání používány k frankování poštovní korespondence poměrně zřídka, protože byly stále v oběhu poštovní známky Rakouska a Maďarska (částečně s různými poloúředními místními a soukromými přetisky názvu nového státu) – a zásoby těchto známek ještě nebyly vyčerpány, takže prosincová a lednová použití Hradčan v zimě 1918/1919 jsou vzácná.[5] Všechny známky Rakousko-Uherska byly staženy z oběhu až 15. března 1919.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Hradčany byly vyrobeny (původně bez perforace) na papíře bez vodoznaku v arších po 100 kusech knihtiskem.[1]

Protože až do prosince 1918 nebyly na československém území nikdy tištěny poštovní známky (příslušné tiskárny Rakouska-Uherska byly ve Vídni a Budapešti), byla to pro Ministerstvo pošty a telegrafu i pro společnost Česká grafická Unie první taková zkušenost.[5]

Chyba tisku: Ofsetový dvojitý válec

V důsledku toho proces probíhal s četnými výrobními režiemi (například s předčasnými opravami a výměnami tiskových desek) a vedl k velkému množství druhů v oběhu – barev, typů perforace, defektů desek apod.[1][4] Některé vzorky typografických vad, místo aby byly zničeny, byly zaměstnanci odcizeny za účelem dalšího prodeje a skončily u prodejců známek.[1]

Zoubkování[editovat | editovat zdroj]

V době zahájení tiskových náběhů tiskárna neměla děrovací stroje (ty začaly být k dispozici tiskařům až po několika měsících a různé modely), a tak bylo rozhodnuto uvést do oběhu poštovní známky bez perforace. Řada velkých soukromých společností s velkým objemem obchodní korespondence (převážně banky) získala od úřadů povolení k samostatnému perforování známek. Některé místní pošty si navíc vyráběly vlastní perforaci a/nebo děrování archů pocházejících z Prahy.[4]

Dohromady to vedlo k široké škále různých, včetně kombinovaných, perforací série Hradčany. Po příchodu příslušných strojů do tiskárny se značková perforace začala dělit na „oficiální“ a „neoficiální“. Specializovaný katalog československých známek Pofis identifikuje sedm oficiálních typů zoubkování a množství neoficiálních.

Teprve v polovině roku 1919 začala pošta vydávat další nominální hodnoty – 10, 20 a 30 haléřů – zpočátku s perforací. Ale i v tomto případě se ukázalo, že část nákladu je v prodeji neperforovaná (ačkoli takové kusy jsou nyní /2020/ vzácné).[4]

Barva[editovat | editovat zdroj]

Celkem existuje 26 základních známek s dvaceti nominálními hodnotami. Všechny existují jak nezoubkované (z nich však tři nebyly oficiálně v oběhu), tak zoubkované. Katalog československých známek[6] uvádí pro základní barvy známek řady Hradčany různých nominálních hodnot následující barvy a typy:

 Nominální hodnota  Barva Typ
1   hnědá C
3   červenofialová A
5   světle zelená (někdy i tmavě) A
5   modrozelená (někdy i tmavě) E
10   červená (někdy i tmavě) A
10   zelená E
15   oranžovočervená (někdy i hnědočervená či červenohnědá) E
20   modrozelená A
20   karmínovočervená E
 Nominální hodnota  Barva Typ
25   modrá (někdy i světle) A
25   fialová (někdy i černofialová) E
30   žlutoolivová A
30   světle červenofialová E
40   hnědooranžová A
50   fialová C
50   modrá E
60   žlutooranžová (někdy červenooranžová) D
75   šedozelená E
 Nominální hodnota  Barva Typ
80   olivovozelená D
100    hnědá B
120    šedá (někdy světle či stříbřitě) E
200   ultramarinová (někdy fialovomodrá) B
300   zelenošeddá D
400   modrofialová B
500   červenohnědá E
1000   červenofialová (někdy modrofialová) D

Při tisku byl problém s nedodržením barevných standardů – v důsledku toho lze téměř každou šarži známek rozlišit okem již podle barvy, i bez ohledu na jiné charakteristiky.[4]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Za krátkou dobu svého vydávánní (asi 2,5 roku) však Hradčany prošly znatelným vývojem. Podle znaků nápisů a středové části návrhu známek rozlišují specialisté obvykle pět základních typů této řady – A, B, C, D a E (případně I, II, III, IV a V). Každý z těchto typů obsahuje variety[1][4]. Chronologicky byly známky série Hradčany vydány nikoli ve vzestupném pořadí nominálních hodnot, ale na přeskáčku. Kvůli tomu například katalog Scott považuje první známku Československa za tříhaléřovou (Sc #1), ačkoliv vyšla až 21. prosince 1918, oproti tomu pětihaléřová (Sc #2) a desetihaléřová (Sc #3) o tři dny dříve, 18. prosince. Nejmladší známka nominální hodnoty 30 haléřů typu E, byla vydána až 12. dubna 1920[7].

Hradčany byly staženy z oběhu 30. dubna 1921[1] (zbytek jejich nákladu s dodatečnými přetisky však platil až do roku 1928, viz níže). Celkový náklad všech oficiálních známek edice byl podle československého katalogu Pofis &0000001060816000.0000001 060 816 000. Tím se Hradčany staly nejrozšířenějším a nejznámějším Muchovým uměleckým dílem na světě.

Přetisky[editovat | editovat zdroj]

V letech 1918–1928 byla série přetištěna pro různé účely, existují čtyři druhy úředních přetisků[4].

  1. Existují téměř všechny hodnoty s přetiskem VZOREC, ktyeré byly určeny pro ústředí Světové poštovní unie (UPU) v Bernu. Jsou však dostupné i mezi filatelisty.
  2. V únoru 1920, aby byla zajištěna normální poštovní komunikace v oblastech plebiscitu o státním vlastnictví oblasti východního (Těšínského) Slezska, sporného mezi Polskem a Československem, byly známky přetištěny SO 1920 (zkratka pro Silesie Orientale). Existují čtyři druhy takových přetisků, včetně červeného[7]. Kvůli narůstajícímu mezietnickému napětí bylo později rozhodnuto opustit myšlenku plebiscitu, v červenci se strany obrátily na velmoci a rozhodnutím konference ve Spa došlo v témže měsíci k rozdělení regionu. mezi ČSR a Polskem v poměru přibližně 60:40[8]. Přetištěné známky byly v oběhu v plebiscitních oblastech až do srpna 1920[7].
  3. V témže roce byly vysoké nominální hodnoty série přetištěny pro leteckou frankaturu a staly se tak prvními leteckými známkami v Československu. Známé jsou tmavě modré, červené a zelené přetisky letadla v hodnotách 14 Kč na známce 200 haléřů, 24 korun na známce 500 a 28 korun na nominální hodnotě 1000 haléřů.
  4. V letech 1920 až 1927 se nepoužité kusy série Hradčany dočkaly „druhého života“: pomocí přetisků nových nominálních hodnot a slova Doplatit byly přeměněny na doplatní známky. Z oběhu byly staženy v srpnu 1928.

Kromě těchto oficiálních je také známo několik místních i soukromých přetisků, zejména dobročinné přítisky ve prospěch Československého červeného kříže[7].

Všechny výše uvedené přetisky existují jak ve dvojité a převrácené podobě, tak i diagonálně[1]. Katalogy varují před kvalitními padělky.

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

Aršík ke 30 letům od vydání Hradčan[9]

Vydání série Hradčany je pravidelně oslavováno jako významná událost a památné datum. V prvních poválečných letech bylo datum uvedení těchto známek do oběhu – 18. prosinec – oficiálně stanoveno jako Den československé poštovní známky.[10]

K tomuto výročí pošta dodnes každoročně vydává příležitostná razítka a známky, které jsou obvykle věnovány historii pošty, různým známkám první série, jejich tvůrcům – umělcům a rytcům.[10][11]

Muchovy Hradčany vyšly v Československu ještě na třech dalších známkách:

  • V roce 1948 vyšel pamětní aršík se zobrazením Hradčan[9]
  • V roce 1978 vyšla známka s Alfonsem Muchou a Hradčanami[12]
  • V roce 1988 vyšel aršík s Alfonsem Muchou a Hradčanami[13]

Kromě toho existuje několik dalších známek s motivem Hradčan.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Градчаны (серия марок) na ruské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Wilson, M. Czechoslovakia’s Hradcany 1918—1920. – Typographic Stamps of Czechoslovakia, 2013. (anglicky)
  2. a b История в марках. — Sachev.ru
  3. a b c FREER, Phillips B. The Philately of Czechoslovakia, Part 1. The Czechoslovak Specialist. Shippensburg, PA: Society for Czeckoslovak Philately, Summer 2010, roč. 72, čís. 621, s. 12–17. ISSN 0526-5843. (anglicky) 
  4. a b c d e f g The Hradcany Issue — Czechoslovakia’s First Stamps. Thestampcollector.net (anglicky)
  5. a b c d e Kunc, L. The early usage of Hradcany issue. The Czechoslovak Specialist, 2001. No. 6. (anglicky)
  6. Katalog : Československo 1918-1992, Slovenská republika 1993-1996, Česká republika 1993-1996. Příprava vydání Martin Trojan. Praha: Print 2000, 1996.  (V knize uvedené ISBN 80-901044-0-5 je chybné.)
  7. a b c d Hoffmann, P. Hradčany. — Peter’s page of Czechoslovakian stamps(anglicky)
  8. Zahradnik, S.; Ryczkowski, M. Korzenie Zaolzia. — Warszawa: Polska Agencja Informacyjna, 1992. — 181 s.(polsky)
  9. a b Stampworld.com
  10. a b Tradice poštovní známky. — Oldřich Oplatek.
  11. Deň poštovej známky a filatelie 2015. — Postoveznamky.sk(slovensky)
  12. Stampworld.com
  13. Stampworld.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]