Velmoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tmavě modře jsou zobrazeny velmoci se členství v Radě bezpečnosti OSN, světle modře velmoci bez veta Rady bezpečnosti

Velmoc je označení státu, který má díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy. Označení velmoc se začalo používat po Vídeňském kongresu z let 1814-1815.

V dnešní době se za velmoci považují především stálí členové Rady bezpečnosti OSN - Čínská lidová republika, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy, jako velmoc bývá označováno také Německo a Japonsko.[1]

Regionální velmoc, supervelmoc a jaderná velmoc[editovat | editovat zdroj]

Vereščaginův obraz "Střílení z děl v Britské Indii", připomínající potlačení indického povstání Brity
Vereščaginův obraz "Ať vejdou!" z roku 1871, připomínající dobytí Chivy ruskými vojsky

Termín velmoc se objevuje i ve spojení regionální velmoc (nejsilnější stát či státy ve vztahu k určitému regionu) a supervelmoc (nejsilnější stát či státy světa, schopny prosazovat své zájmy celoplanetárně). Za regionální velmoc s globálními zájmy je považována např. Čínská lidová republika.[2] Supervelmocí jsou dnes pouze Spojené státy americké[3] (do roku 1991 i Sovětský svaz).

Stát, který disponuje jadernými zbraněmi a je schopen je vyrábět, se označuje jako jaderná velmoc.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Termín velmoc se začal používat po Vídeňském kongresu, původně pro pět evropských státůFrancii, Prusko, Rakouské císařství, Ruské impérium a Spojené království. Zájmy těchto států byly určující pro mezinárodní vztahy v Evropě.

Od roku 1870 se mezi velmoci přiřadilo i Italské království. Na počátku 20. století se staly velmocí Spojené státy americké a po vítězství v rusko-japonské válce i Japonsko.

Po skončení druhé světové války začaly být jako velmoci označovány členské státy Rady bezpečnosti OSN – Čína (do roku 1971 Čínská republika, poté Čínská lidová republika), Francie, Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. Mezi těmito státy vystupovaly jako dva výrazně nejsilnější Sovětský svaz a Spojené státy, které se označovaly termínem supervelmoc.

Rozšíření Rady bezpečnosti OSN[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době se vedou diskuse o rozšíření Rady bezpečnosti OSN o další státy tak, aby věrněji zobrazovala realitu mezinárodních vztahů.[4] Kandidáty na nové členy Rady bezpečnosti OSN (avšak bez práva veta) jsou zejména Brazílie, Indie, Japonsko a Německo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Balance of Power. [s.l.] : State University of New York Press, 2005. ISBN 0791464016. S. 59, 282.  
  2. Článek „CIA o hrozbách světové stabilitě a americkým zájmům“ na Britských listech
  3. These Are the 5 Reasons Why the U.S. Remains the World’s Only Superpower [online]. Time, 2015-05-28. Dostupné online.  
  4. Článek „Existuje lepší model pro OSN?“ na stránkách Informačního centra OSN v Praze

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]