Letectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letiště Londýn Heathrow ze vzlétajícího letadla

Pojem letectví či aviatika zahrnuje létání letadly. V dnešní době, kdy většina letadel je těžších než vzduch, jde o létání letounů a vrtulníků (anglicky se tento obor nazývá aviation).

Na počátku letectví, kdy po prvním vzletu horkovzdušného balónu bratrů Montgolfiérů ve Francii, byla známa jen letadla lehčí vzduchu, tj. balóny a vzducholodě, se používalo v češtině termínu „aeronautika“, „vzduchoplavectví“. V dnešní době se v rámci Chicagské dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě a po vzniku ICAO používají termíny aviation (pro létání letadel těžších vzduchu) a aeronautics (pro veškerá letadla pohybující se v zemské atmosféře, ať už pomocí aerostatických sil – balóny, vzducholodě – nebo pomocí aerodynamických sil – letouny, vrtulníky, padáky, ultralehká letadla.

Český termín „letectví“ zahrnuje také obor aerospace, aerokosmonautiku, který zahrnuje letectví a kosmonautiku, tedy letadla typu raketoplán (v kosmu létá jako kosmická loď, v atmosféře jako letoun), která zčásti nebo zcela létají v kosmickém prostoru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Historie letectví.
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Letectví zahrnuje[editovat | editovat zdroj]

Letecký provoz v číslech[editovat | editovat zdroj]

Letecký provoz zahrnuje dopravu asi 9,5 milionu lidí denně (přibližně tolik jako za celý rok 1947) a má roční spotřebu energie přibližně 56 TWh.[1] Na světě existuje přes 49 000 letišť,[2] zdaleka nejvíce (asi 15 000) leží ve Spojených státech amerických,[3] nad jejichž vzdušným prostorem se každou sekundu pohybují až 4000 letounů, přenášejících 61 000 cestujících.[4] Nejrušnější letiště mají města, jako je Atlanta, Chicago, Londýn, Tokio, Los Angeles, Dubaj nebo třeba Paříž.[2] Letiště, na kterých se vymění nejvíce nákladu, leží na okraji Memphisu a Hong Kongu.[2][kdy?]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Letecká doprava patří mezi nejbezpečnější druhy dopravy; v roce 2008 zemřelo při leteckých nehodách 539 osob, jedno úmrtí připadá tedy na každý 1,3miliontý let.[5] Při leteckých nehodách tedy zemřelo méně lidí než na českých silnicích za daný rok. Jízda autem je 62krát nebezpečnější než přeprava letadlem.[6]

Environmentální dopady[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Environmentální dopady letectví.

K environmentálním dopadům letectví dochází, protože letecké motory emitují teplo, hluk, prachové částice a plyny, které přispívají ke globálnímu oteplování[7][8] a ke globálnímu stmívání.[9] Letadla vypouštějí částice a plyny, jako jsou oxid uhličitý (CO2), vodní pára, uhlovodíky, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, olovo a černý uhlík, které navzájem a s atmosférou reagují.[10] Navzdory snížení emisí z automobilů a úspornějším a méně znečišťujícím dvouproudovým a turbovrtulovým motorům přispívá rychlý růst letecké dopravy v uplynulých letech k nárůstu celkového znečištění způsobeného letectvím. Od roku 1992 do roku 2005 rostly osobokilometry o 5,2 % ročně. V Evropské unii vzrostly emise skleníkových plynů z letectví mezi lety 1990 a 2006 o 87 procent.[11]

Komplexní výzkum ukazuje, že navzdory očekávaným efektivním inovacím letadel, motorů, aerodynamiky a letových operací není v dohledu žádný konec rychlého růstu emisí CO2 ani za mnoho desetiletí z cestování letadlem a letecké nákladní dopravy[12][13] v důsledku předpokládaného neustálého růstu letecké dopravy.[14][15] Je tomu tak i proto, že mezinárodní letecké emise unikly mezinárodní regulaci až do konference Mezinárodní organizace pro civilní letectví v říjnu 2016, na níž se dohodl systém uhlíkových kompenzací. Díky nízké nebo neexistující dani z leteckého paliva má letecká doprava navíc konkurenční výhodu oproti jiným druhům dopravy kvůli nižším sazbám.[16][17] Probíhá debata o možném zdanění letecké dopravy a začlenění letectví do systému obchodování s emisemi, aby se zajistilo zohlednění celkových externích nákladů letecké dopravy.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Počítače mají stejné emise jako letadla. Mohou ubrat | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2008-12-15. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. (česky) 
  2. ↑ a b c The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ http://humour.200ok.com.au/facts.htm
  5. ↑ Letecká doprava stále patří mezi nejbezpečnější. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. (česky) 
  6. ↑ Letecké nehody jsou děsivé, ale jízda autem je 62krát nebezpečnější. iDNES.cz [online]. 2015-03-28 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Aircraft Engine Emissions [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ Environmental efficiency [online]. Air Transport Action Group. Dostupné online. 
  9. ↑ TRAVIS, David J.; Carleton, Andrew M. & Lauritsen, Ryan G. Contrails reduce daily temperature range. Nature. 2002, roč. 418, čís. 6898, s. 601. Dostupné online. DOI:10.1038/418601a. PMID 12167846. (anglicky) 
  10. ↑ BRASSEUR, Guy P.; GUPTA, Mohan; ANDERSON, Bruce E.; BALASUBRAMANIAN, Sathya. Impact of aviation on climate. FAA's Aviation Climate Change Research Initiative (ACCRI) Phase II. Bulletin of the American Meteorological Society. 2016, roč. 97, čís. 4, s. 561–583. DOI:10.1175/BAMS-D-13-00089.1. (anglicky) 
  11. ↑ EU press release: Climate change: Commission proposes bringing air transport into EU Emissions Trading Scheme, tisková zpráva, [cit. 2008-01-02], Dostupné on-line.
  12. ↑ Bows-Larkin A., Mander S., Traut M., Anderson K., Wood P. (2016). [1]. Encyclopedia of aerospace engineering. Viz speciálně obrázek 7.
  13. ↑ TIMMIS, A.; HODZIC, A.; KOH, L.; BONNER, M. Environmental impact assessment of aviation emission reduction through the implementation of composite materials. Int J Life Cycle Assess. 2014, roč. 20, čís. 2, s. 233–243. Dostupné online. DOI:10.1007/s11367-014-0824-0. (anglicky) 
  14. ↑ Boeing (2014). Current Market Outlook, 2014–2033.
  15. ↑ Airbus (2015). Flying by Numbers: Global Market Forecast 2015–2034 January 2013/https://web.archive.org/web/20130115135536/http://www.airbus.com/company/market/forecast/ Archivováno 15. 1. 2013 na Wayback Machine.
  16. ↑ Study: Aviation tax breaks cost EU states €39 billion a year [online]. 25 červenec 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ EU governments miss out on up to €39bn a year due to aviation’s tax breaks – Transport and Environment
  18. ↑ Including Aviation into the EU ETS: Impact on EU allowance prices ICF Consulting for DEFRA February 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GUNSTON, Bill. Člověk a letectví. Praha: Knižní klub ; Ikar, 1997. ISBN 80-7176-534-1 a 80-7202-156-7.
  • ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0733-7.
  • ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví II. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1979-2.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data: GND: 4036557-8 | PSH: 1162 | LCCN: sh85001319 | WorldcatID: lccn-sh85001319
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letectví&oldid=16926262“