Letectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letiště Londýn Heathrow ze vzlétajícího letadla

Pojem letectví či aviatika zahrnuje létání letadly. V dnešní době, kdy většina letadel je těžších než vzduch, jde o létání letounů a vrtulníků (anglicky se tento obor nazývá aviation).

Na počátku letectví, kdy po prvním vzletu horkovzdušného balónu bratrů Montgolfiérů ve Francii byla známa jen letadla lehčí vzduchu, tj. balóny a vzducholodě, se používalo v češtině termínu „aeronautika“, „vzduchoplavectví“. V dnešní době se v rámci Chicagské dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě a po vzniku ICAO používají termíny aviation (pro létání letadel těžších vzduchu) a aeronautics (pro veškerá letadla pohybující se v zemské atmosféře, ať už pomocí aerostatických sil – balóny, vzducholodě – nebo pomocí aerodynamických sil – letouny, vrtulníky, padáky, ultralehká letadla.

Český termín „letectví“ zahrnuje také obor aerospace, aerokosmonautiku, který zahrnuje letectví a kosmonautiku, tedy letadla typu raketoplán (v kosmu létá jako kosmická loď, v atmosféře jako letoun), která zčásti nebo zcela létají v kosmickém prostoru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Historie letectví.

První opravdové pokusy o let se patrně uskutečnily v Číně, a to pomocí draků, především pro vojenské účely. Ve válkách které probíhaly v 5. a 3. století př. n. l. se podle pověsti nechal čínský generál vynést na draku nad nepřátelský tábor, kde zpíval písně z domoviny vojáků, čímž u nich vyvolal stesk po domově a podkopal jejich morálku. Zda se tato pověst zakládá na pravdě, nevíme. [1]

První vážné pokusy létat se konaly v 18. století v Evropě s horkovzdušnými balony - Bratři Montgolfierové roku 1783 vypustili balon o průměru přes 10 m na jehož palubě byla ovce, husa a kohout. Ještě tentýž rok se vznesl i první balon s lidskou posádkou.

První řiditelnou vzducholoď postavil v roce 1852 Francouz Henri Giffard, její parní motor jí však neposkytoval dostatečný výkon v poměru k váze. Později byly stavěny vzducholodě s celokovovou kostrou. O jejich rozvoj se zasloužil především německý hrabě Ferdinand von Zeppelin.

Letouny těžší než vzduch se začaly objevovat až ve druhé polovině 19. století. Před vynálezem motoru s vnitřním spalováním to byly především kluzáky. S vynálezem zážehového motoru na konci 19. století se otevřela cesta pro motorová letadla. Průkopníky v této oblasti byli bratři Wrightové. 14. prosince roku 1903 poprvé vzlétli s motorovým letadlem, které pojmenovali Flyer, let však nebyl úspěšný a letoun se poškodil. O tři dny později byl proveden druhý, úspěšnější pokus, při kterém stroj letěl 12 s.

V první světové válce došlo k rozvoji leteckých technologií, poprvé se také odehrávaly vzdušné souboje. Nejúspěšnějším stíhačem byl Manfred von Richthofen, zvaný Rudý baron. Během druhé světové války byly do sériové výroby zavedeny a v malém množství poprvé bojově nasazeny vrtulníky. Vrtulová letadla už dosáhla hranice svých možností, protože při rychlostech přes 700 km/h ztrácejí vrtule účinnost. Řešením bylo použití proudového motoru. Jako první postavilo proudový letoun Německo v roce 1939, byl to Heinkel He 178. [2]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Letectví zahrnuje[editovat | editovat zdroj]

Letecký provoz v číslech[editovat | editovat zdroj]

Letecký provoz zahrnuje dopravu asi 9,5 milionu lidí denně (přibližně tolik jako za celý rok 1947) a má roční spotřebu energie přibližně 56 TWh.[3] Na světě existuje přes 49 000 letišť,[4] zdaleka nejvíce (asi 15 000) leží ve Spojených státech amerických,[5] nad jejichž vzdušným prostorem se každou sekundu pohybují až 4000 letounů, přenášejících 61 000 cestujících.[6] Nejrušnější letiště mají města, jako je Atlanta, Chicago, Londýn, Tokio, Los Angeles, Dubaj nebo třeba Paříž.[4] Letiště, na kterých se vymění nejvíce nákladu, leží na okraji Memphisu a Hongkongu.[4][kdy?]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Letecká doprava patří mezi nejbezpečnější druhy dopravy; v roce 2008 zemřelo při leteckých nehodách 539 osob, jedno úmrtí připadá tedy na každý 1,3miliontý let.[7] Při leteckých nehodách tedy zemřelo méně lidí než na českých silnicích za daný rok. Jízda autem je 62krát nebezpečnější než přeprava letadlem.[8] Komerční lety jsou stále bezpečnější a riziko se snižuje přibližně dvakrát každých deset let.[9]

Environmentální dopady[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Environmentální dopady letectví.

K environmentálním dopadům letectví dochází, protože letecké motory emitují teplo, hluk, prachové částice a plyny, které přispívají ke globálnímu oteplování[10][11] a ke globálnímu stmívání.[12] Letadla vypouštějí částice a plyny, jako jsou oxid uhličitý (CO2), vodní pára, uhlovodíky, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, olovo a černý uhlík, které navzájem a s atmosférou reagují.[13] Navzdory snížení emisí z automobilů a úspornějším a méně znečišťujícím dvouproudovým a turbovrtulovým motorům přispívá rychlý růst letecké dopravy v uplynulých letech k nárůstu celkového znečištění způsobeného letectvím. Od roku 1992 do roku 2005 rostly osobokilometry o 5,2 % ročně. V Evropské unii vzrostly emise skleníkových plynů z letectví mezi lety 1990 a 2006 o 87 procent.[14]

Komplexní výzkum ukazuje, že navzdory očekávaným efektivním inovacím letadel, motorů, aerodynamiky a letových operací není v dohledu žádný konec rychlého růstu emisí CO2 ani za mnoho desetiletí z cestování letadlem a letecké nákladní dopravy[15][16] v důsledku předpokládaného neustálého růstu letecké dopravy.[17][18] Je tomu tak i proto, že mezinárodní letecké emise unikly mezinárodní regulaci až do konference Mezinárodní organizace pro civilní letectví v říjnu 2016, na níž se dohodl systém uhlíkových kompenzací. Díky nízké nebo neexistující dani z leteckého paliva má letecká doprava navíc konkurenční výhodu oproti jiným druhům dopravy kvůli nižším sazbám.[19][20] Probíhá debata o možném zdanění letecké dopravy a začlenění letectví do systému obchodování s emisemi, aby se zajistilo zohlednění celkových externích nákladů letecké dopravy.[21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BALEJ, Jan. Ion-pairing in aqueous solutions of peroxodisulfates. Acta Chimica Slovaca. 2012-11-01, roč. 5, čís. 2, s. 180–185. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 1337-978X. DOI:10.2478/v10188-012-0028-9. 
  2. ↑ FRIEDRICH, Manuel; KRUŽÍK, Martin; VALDMAN, Jan. Numerical approximation of von Kármán viscoelastic plates. Discrete & Continuous Dynamical Systems - S. 2018, roč. 0, čís. 0, s. 0–0. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. ISSN 1937-1179. DOI:10.3934/dcdss.2020322. 
  3. ↑ Počítače mají stejné emise jako letadla. Mohou ubrat. Aktuálně.cz. 2008-12-15. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. (česky) 
  4. ↑ a b c The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Archivovaná kopie. humour.200ok.com.au [online]. [cit. 2008-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-15. 
  7. ↑ Letecká doprava stále patří mezi nejbezpečnější. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-26]. (česky) 
  8. ↑ Letecké nehody jsou děsivé, ale jízda autem je 62krát nebezpečnější. iDNES.cz [online]. 2015-03-28 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ https://techxplore.com/news/2020-01-commercial-air-safer.html - Commercial air travel is safer than ever, study finds
  10. ↑ Aircraft Engine Emissions [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Environmental efficiency [online]. Air Transport Action Group [cit. 2019-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-30. 
  12. ↑ TRAVIS, David J.; Carleton, Andrew M. & Lauritsen, Ryan G. Contrails reduce daily temperature range. Nature. 2002, roč. 418, čís. 6898, s. 601. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-08. DOI:10.1038/418601a. PMID 12167846. (anglicky) 
  13. ↑ BRASSEUR, Guy P.; GUPTA, Mohan; ANDERSON, Bruce E.; BALASUBRAMANIAN, Sathya. Impact of aviation on climate. FAA's Aviation Climate Change Research Initiative (ACCRI) Phase II. Bulletin of the American Meteorological Society. 2016, roč. 97, čís. 4, s. 561–583. DOI:10.1175/BAMS-D-13-00089.1. (anglicky) 
  14. ↑ EU press release: Climate change: Commission proposes bringing air transport into EU Emissions Trading Scheme, tisková zpráva, [cit. 2008-01-02], Dostupné on-line.
  15. ↑ Bows-Larkin A., Mander S., Traut M., Anderson K., Wood P. (2016). [1]. Encyclopedia of aerospace engineering. Viz speciálně obrázek 7.
  16. ↑ TIMMIS, A.; HODZIC, A.; KOH, L.; BONNER, M. Environmental impact assessment of aviation emission reduction through the implementation of composite materials. Int J Life Cycle Assess. 2014, roč. 20, čís. 2, s. 233–243. Dostupné online. DOI:10.1007/s11367-014-0824-0. (anglicky) 
  17. ↑ Boeing (2014). Current Market Outlook, 2014–2033.
  18. ↑ Airbus (2015). Flying by Numbers: Global Market Forecast 2015–2034 Archivováno 15. 1. 2013 na Wayback Machine.
  19. ↑ Study: Aviation tax breaks cost EU states €39 billion a year [online]. 25 červenec 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ EU governments miss out on up to €39bn a year due to aviation’s tax breaks – Transport and Environment
  21. ↑ Including Aviation into the EU ETS: Impact on EU allowance prices ICF Consulting for DEFRA February 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data: GND: 4036557-8 | PSH: 1162 | LCCN: sh85001319 | WorldcatID: lccn-sh85001319
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letectví&oldid=19133600“