Letadlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Letadlo (rozcestník).
Letoun Boeing 747-400 společnosti Japan Airlines

Letadlo je létající dopravní prostředek. Tomuto pojmu lze přisuzovat různě široké významy:

  • Podle normy ČSN 310001 je letadlo: "Zařízení způsobilé létat v atmosféře nezávisle na zemském povrchu, nést na palubě osoby nebo jiný náklad, je schopné bezpečného vzletu a přistání a je alespoň částečně řiditelné." (O tomto významu pojednává tento článek.)
  • V běžné řeči se slovo letadlo nepřesně chápe v užším významu, jako synonymum pro slovo letoun, tzn. letadlo těžší vzduchu s pevnými křídly.
  • V nejširším významu lze jako letadlo označit i libovolný jiný létající stroj; pokud se pohybuje mimo atmosféru, označuje se jako umělé kosmické těleso. Sem lze zařadit např. raketoplán. Pokud chceme „běžné letadlo“ rozlišit od kosmických, označuje se jako atmosférické letadlo.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Historie letectví.

Významný krok učinil benediktinský mnich Eilmer počátkem 11. století, který letěl 200 metrů kluzákem.[1] Dalším, kdo se aktivně zajímal o konstrukci létajících strojů, byl Leonardo da Vinci, jehož návrhy předběhly ostatní konstruktéry asi o 400 let. Ti se snažili zprvu jen napodobovat let ptáků a jejich obléknutelná křídla žádný úspěch nezaznamenala. Pro aeronautiku byl zlomovým rok 1738, kdy švýcarský matematik Daniel Bernoulli objevil princip vztlaku. V podstatě jde o to, že plyny a kapaliny pohybující se rychle vytváří menší tlak než ty pomalejší. Tento objev dal vzniknout tvaru křídla v takové podobě v níž ho známe dodnes. Prakticky jde o to, že vzduch se rozdělí na hraně křídla na dvě části. Ta část která obtéká horní (vyklenutou) část křídla, musí urazit větší vzdálenost a proto se pohybuje větší rychlostí než vzduch proudící pod spodní plochou stranou křídla. Díky tomu je nad křídlem menší tlak než pod ním. Tento rozdíl se nazývá vztlak.

Wright Flyer, první letadlo na světě

Vztlaku se snažilo v 19. století využít mnoho leteckých průkopníků při konstrukci primitivních kluzáků. Prvním komu se to povedlo byl roku 1853 sir George Cayley, který je často titulován jako "otec létání". Ovšem na skutečné letadlo se muselo počkat až do 90. let 19. století, kdy bratři Wrightové zkonstruovali křídlo umožňující plně kontrolovaný let. To mělo tvar v řezu tvar kapky, tedy široké a zaoblené na náběžné hraně a úzké na hraně odtokové. Poslední překážkou letu strojů těžších než vzduch již byla jen otázka jak dosáhnout potřebný vztlak, tedy rychlost proudění vzduchu kolem křídel. Bratři Wrightové to vyřešili lehkým motorem, který poháněl vrtuli složenou z několika listů tvaru křídel umístěných na letadle ve svislé poloze. Tím vytvářeli "tah", který poháněl letadlo dopředu a tím se dosáhlo dostatečné rychlosti a tím i proudění vzduchu k vzniku vztlaku umožňujícího let.

První let uskutečnili bratři Wrightové s takovýmto strojem pojmenovaným Flyer I (avšak dnes je známý spíš jako Kitty Hawk) 17. prosince 1903 v Severní Karolíně. Let trval 12 sekund za nichž stroj uletěl 36 metrů. Stejný princip, který použili bratři Wrightové se začal používat u všech poté konstruovaných letadel a to až po ta dnešní. Rozdílné je dnes jen použití materiálů a proudových motorů vynalezených ve 40. letech 20. století.[2]

Dělení letadel[editovat | editovat zdroj]

Podle způsobu vzniku vztlaku[editovat | editovat zdroj]

Podle účelu[editovat | editovat zdroj]

Další dělení[editovat | editovat zdroj]

  • Podle klasifikačních tříd
    • Třídy použití
    • Třídy řiditelnosti a namáhání
    • Třídy provozní bezpečnosti
  • Podle konstrukčních znaků
    • Podle polohy nosných ploch
    • Podle počtu nosných ploch
    • Podle tvaru nosných ploch
    • Podle uspořádání trupu
    • Podle druhu pohonu
    • Podle počtu motorů
    • Podle typu podvozku
  • Podle účelových znaků
    • Podle délky vzletu a přistání
    • Podle doletu
    • Podle provozních rychlostí

Konstrukce letadel[editovat | editovat zdroj]

Letadlo se skládá z následujících celků (pozn. Letadlo může být složeno jen z některých z nich, všechny je najdeme například u soudobého stíhacího letounu):

  • drak letadla – Vlastní „konstrukce“ letadla. Patří sem:
    • trup letadla
    • nosná soustava
    • ocasní plochy
    • řízení
    • a přistávací zařízení.
  • pohonná jednotka – Motor s agregáty, které zabezpečují jeho činnost, popřípadě vrtule.
  • letadlové soustavy
    • silové soustavy – Slouží k ovládání některých částí letadla. Patří sem například hydraulická a pneumatická soustava.
    • soustavy vybavení letadla – Např. palivová, klimatizační nebo protipožární soustava
  • vybavení
    • elektrické – Zdroje, sítě.
    • radiové – Radiostanice, radionavigační vybavení.
    • speciální – Přístroje.
  • výzbroj
    • letecká výzbroj
    • vystřelovací sedačka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Ing. Ladislav Beneš, Učebnice pilota. Svět křídel, Severografie Most, 1995. ISBN 80-85280-30-2
  1. Thomas E. Woods, Jr., Jak katolická církev budovala západní civilizaci, Praha : Res Claritatis 2008, s. 34
  2. Telegram from Orville Wright in Kitty Hawk, North Carolina, to His Father Announcing Four Successful Flights, 1903 December 17 [online]. 1903-12-17, [cit. 2013-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu