Rogalo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rogalo

Rogalo, závěsný kluzák je zařízení umožňující klouzavý let bez pomoci motoru. Průlomové konstrukční řešení závěsného kluzáku navrhl v roce 1948 a později v rámci projektu NASA zdokonalil Francis M. Rogallo a jeho žena Gertrude Rogallo. První pokus o konstrukci a let na závěsném kluzáku, se však podle historických pramenů mohl uskutečnit již v 9. století.[1] Závěsné kluzáky se časem zdokonalily natolik, že s nimi lze využívat termické stoupavé proudy a v příhodném počasí uletět desítky až stovky kilometrů. Výškové dostupy se v běžných podmínkách pohybují kolem 2000 - 3000 km. Přelet Mount Everestu, který na závěsném kluzáku v roce 2004 uskutečnil Angelem d’Arrigem, lze pokládat za extrém.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Závěsný kluzák charakterizuje trojúhelníkový tvar křídla, závěs pilota v těžišti soustavy a hrazda, která je pevně spojená lanky a kovovými profily s křídlem.

Způsob letu[editovat | editovat zdroj]

Pilot zavěšen nad hrazdou řídí let vychylováním těžiště. Vpřed-zrychlení, vzad-zpomalení, vlevo-zatáčení doleva, vpravo-zatáčení doprava.

Startuje se většinou během z kopce, alternativou je vlek, aerovlek, naviják či odviják. Přistání probíhá zpět na nohy v rovném terénu.

Rozsah rychlostí moderních kluzáků je 25-130km/h. Hmotnost se pohybuje mezi 15 a 30 kilogramy.

Maximální překonaná vzdálenost ve vzduchu (s pomoci termických proudů) je 700km[2].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]