Konvertoplán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hiller X-18 překlápí své nosné křídlo (koncepce „Tilt Wing“).
Canadair CL-84 (koncepce „Tilt Wing“).
MV-22 Osprey s rotory v šikmé poloze (koncepce „Tilt Rotor“).
Bell XV-15 (koncepce „Tilt Rotor“).
Bell/Agusta BA609 (koncepce „Tilt Rotor“).
Bell X-22 (koncepce „Tilt Duct“).
Doak VZ-4 (koncepce „Tilt Duct“).
EWR VJ 101 s proudovými motory v šikmé poloze (koncepce „Tilt Jet“).
Projekt Bell XF-109 (koncepce „Tilt Jet“).

Konvertoplán je letadlo těžší vzduchu, které mění v průběhu letu metodu dosažení vztlaku a je schopno kolmého startu a přistání (VTOL).[1][2] Nejběžnější koncepcí je pevné nosné křídlo zajišťující vztlak při horizontálním letu a překlopný rotor pro zajištění vztlaku při vzletu a přistání.

Vyřešit konstrukci letadla, které startuje a přistává jako helikoptéra a pak se změní v konvenční letadlo, nebylo snadné. Stroj přechází ze svislého vzletu postupně do pomalého letu a nakonec do rychlého. Tvar křídla pro rychlý a pro pomalý let se totiž výrazně liší (obdobně jako je rozdíl mezi rotorem vrtulníku a leteckou vrtulí).[3]

Jeden z mála funkčních konvertoplánů, který je v současnosti v provozu, je americký vojenský typ Bell Boeing V-22 Osprey. V závěrečné fázi vývoje je malý civilní konvertoplán s překlopnými rotory AgustaWestland AW609 (dříve pod označením Bell/Agusta BA609).[3][4][5]

Koncepce[editovat | editovat zdroj]

Překlopné křídlo[editovat | editovat zdroj]

Koncepce letadla s překlopným křídlem (anglicky „Tilt Wing“[6]) má otočné nosné křídlo s pevně uchyceným rotorem (resp. více rotory), které při dopředném letu vytváří vztlak. Po vzletu se pro dopředný let překlopí celé nosné křídlo i s namontovanými rotory. Lze sem zařadit stroje Vertol VZ-2, Hiller X-18, LTV XC-142 nebo typ Canadair CL-84[7] s výbornými letovými vlastnostmi.

Překlopný rotor[editovat | editovat zdroj]

Letadlo s překlopnými rotory (anglicky „Tilt Rotor“[3][6]) nebo vrtulemi (méně často „Tilt Prop“[6]) má nosné křídlo jako součást draku, na němž jsou instalovány překlopné rotory, které při vzletu vytváří vztlak. Po vzletu se pro dopředný let překlopí pouze rotory a pevné nosné křídlo následně vytváří potřebný vztlak. Spadá sem vojenský typ Bell Boeing V-22 Osprey, civilní AgustaWestland AW609, experimentální Bell XV-3, Bell XV-15, Curtiss-Wright X-19 a další.

Překlopná zaplášťovaná vrtule[editovat | editovat zdroj]

Letadlo s překlopnými zaplášťovanými vrtulemi (anglicky „Tilt Duct“[6]) má dvě nebo více vrtulí obepnutých kovovým prstencem, které se překlápějí. Do této koncepce spadají např. americký experimentální konvertoplán Bell X-22[8] nebo francouzský pokusný Nord 500 Cadet[9].

Americký experimentální typ Doak VZ-4 měl také na koncích křídel vrtule umístěné v kovových prstencích. Tyto dvě vrtule byly poháněny jedním turbohřídelovým motorem umístěným v trupu za pilotní kabinou. Výfukové plyny byly odváděny potrubím do zadní části, kde byly vyfukovány ven (řízeně pomocí klapek, toho se využívalo v režimu visu a při přechodu z vertikálního do horizontálního letu a naopak).[10]

Překlopný proudový motor[editovat | editovat zdroj]

Letadlo s překlopnými proudovými motory (anglicky „Tilt Jet“[6]) je obdobnou koncepcí jako dvě výše uvedené. Místo rotorů nebo zaplášťovaných vrtulí využívá pro kolmý vzlet, přistání a horizontální let překlopné proudové motory. Do této kategorie náleží německý pokusný typ EWR VJ 101 nebo americké projekty Bell Model 65 a Bell XF-109.

Jiné koncepce[editovat | editovat zdroj]

Jinou koncepcí je např. sovětský konvertoplán Kamov Ka-22, někdy nesprávně označovaný jako vrtulník. Jeho pohon zajišťovaly turbohřídelové motory umístěné v koncových gondolách nosného křídla (na každém konci křídla dvojice motorů). Během vzletu, přistání a v režimu visení motory roztáčely dvojici protiběžných rotorů o průměru 22,5 m instalovaných nad nimi. Při horizontálním letu pak poháněly dvojici tažných vrtulí vepředu gondol, které měly průměr 5,7 m. Rotory v této fázi letu byly v režimu autorotace, čímž odlehčovaly nosnému křídlu. Ka-22 uskutečnil svůj první let v roce 1959, byl tak prvním sovětským konvertoplánem. Utvořil rovněž řadu světových rekordů v této kategorii letadel.[11]

Seznam konvertoplánů[editovat | editovat zdroj]

S překlopnými křídly:

S překlopnými rotory:

S překlopnými zaplášťovanými vrtulemi

S překlopnými proudovými motory:

Jiné koncepce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (1957) SAE transactions, 150–151. 
  2.  (1954-06) Popular Mechanics, 118–123. 
  3. a b c Létající autobus, VTM.cz, cit. 19. 1. 2013
  4. AgustaWestland Taps P&WC, Rockwell Collins and BAE for AW609 Civil Tiltrotor, AINonline.com, cit. 2. 8. 2012 (anglicky)
  5. Agusta Westland AB 609 – První civilní konvertoplán, Flying-revue.cz, cit. 21. 1. 2013 (česky)
  6. a b c d e Letadla V/STOL, VSTOL.org (anglicky)
  7. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Canadair CL-84, s. 342. 
  8. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Bell X-22A, s. 339. 
  9. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Nord 500, s. 339. 
  10. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Doak VZ-4DA, s. 341. 
  11. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Kamov Ka-22 Vintokryl "Hoop", s. 343. 
  12. Vadim Michejev: Винтокрылый трaнcфoрмeр, Взлёт: национальный аэрокосмический журнал, Aeromedia, 10/2006, ISSN 1819-1754, str. 18-20 (rusky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. (česky) 
  • Steve Markman, Bill Holder: Straight Up - A History of Vertical Flight, A Schiffer Military History Book, 2000, ISBN 0-7643-1204-9 (anglicky)
  • Martin D. Maisel, Demo J. Giulianetti, Daniel C. Duagn: The history of the XV-15 Tilt Rotor Research Aircraft - From concept to flight, Monographs in Aerospace History #17 - The NASA History Series online (anglicky)
  • Kyrill von Gersdorff, Kurt Knobling: Hubschrauber und Tragschrauber - Die deutsche Luftfahrt Bd. 3, Bernard & Graefe Verlag München, 1982, ISBN 3-7637-5273-0 (německy)
  • Hans-Joachim Polte: Hubschrauber - Geschichte, Technik, Einsatz, Verlage E.S. Mittler, ISBN 978-3-8132-0924-2 (německy)
  • „Breakthrough for the Tilt Rotor“, in AIR International, September 1982, s. 146 (anglicky)
  • Franklin D. Harris: An Overview of Autogyros and The McDonnell XV-1 Convertiplane, NASA/CR-2003-212799 online (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]