Invalidovna (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražská Invalidovna v Karlíně
Karlínská invalidovna v roce 2016, pohled ze Sokolovské ulice
Karlínská invalidovna v roce 2016, pohled ze Sokolovské ulice
Účel stavby
invalidovna,
Základní informace
Sloh baroko
Architekti projekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu provedl Kilián Ignác Dientzenhofer
Výstavba 17311737
Přestavba Po roce 1920
Stavitel Petr Strozzi, na žádost císaře Karla VI.
Poloha
Adresa U Invalidovny 136, Praha 8-Karlín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°5′42″ s. š., 14°27′42″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Invalidovna je rozsáhlý barokní objekt v Praze 8-Karlíně, stojící vedle parku na adrese U Invalidovny 136. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Východní průčelí

Invalidovna v Praze byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 17311737 pro ubytování válečných invalidů. Realizována však byla pouhá 1/9 původního návrhu. Invalidovna byla využívaná jako sídlo Vojenského ústředního archivu. V současné době ji spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových[2]. Je dlouhodobě ve špatném technickém stavu, který dále zhoršila povodeň v srpnu roku 2002. V okolí budovy se nachází rozsáhlý veřejný park nazývaný Kaizlovy sady.

Invalidovna byla poprvé po několika desítkách let zpřístupněna veřejnosti v září 2009 v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. V průběhu jediného dne ji navštívilo více než 2 000 lidí.[3][4][5]

Historie Špitálského pole a Invalidovny[editovat | editovat zdroj]

Interiér budovy

Invalidovna stojí na bývalých na pozemcích řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tyto pozemky jim patřily poloviny 13. století do 19. století, s výjimkou doby husitské a během třicetileté války. Místu se proto říkalo Špitálsko (podle špitálních bratrů) nebo Zábransko (za městskou bránou). Behěm morové epidemie v 16. století zde byl vybudován špitál s chudobincem, hřbitovem a kostelem Obrácení svatého Pavla. Za třicetileté války byl špitál i kostel zničen, pak znovu vystavěn, ale během josefínských reforem koncem 18. století zase zrušen. Opuštěný kostel byl zbořen v roce 1861.

Budova Invalidovny byla postavena na podnět císaře Karla VI. z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho. Půdorysné dispozice vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu, samotný projekt je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Základní kámen byl položen za účasti císaře Karla VI. 15. srpna 1732 (v té době však byla budova již rok rozestavěna). Projekt původně počítal s ubytováním pro 4 000 invalidů s rodinami. Do smrti císaře Karla VI. v roce 1740 byla realizována pouhá 1/9 původního projektu. Současně s Invalidovnou vznikl i vojenský hřbitov.

Invalidovna byla na základě přání jejího zakladatele provozována pražským arcibiskupstvím. V roce 1814 formálně přešla do správy nově vzniklého Všeobecného invalidního fondu. V 80. letech 19. století byla Strozziho nadace obnovena a začal nový rozmach budovy. Vedle řady dispozičních změn se pozornost nadace soustředila na terénní úpravy a sochařskou výzdobu. V nikách vestibulu byly umístěny plastiky generálů Matyáše Gallase a Bianchiniho od sochaře Tomáše Seidana. V parku před hlavním průčelím byl vztyčen pomník ženistům, kteří položili život při záchraně civilního obyvatelstva při povodni v roce 1890. O osm let později zde byla odhalena busta Petra Strozziho vytesaná Mořicem Černilem.

Po první světové válce zde sídlila Družina československých válečných poškozenců. V roce 1919 s ohledem na pokles počtu invalidů byly do Invalidovny přestěhovány některé exponáty Vojenského muzea. Po roce 1920 došlo na základě projektu architektů Josefa Vejrycha a Viktora Beneše k rozsáhlé přestavbě, během které mj. došlo k elektrifikaci budovy.

Zajímavosti z historie[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 1775 došlo na okolních pozemcích nazývaných Špitálské pole ke srážce účastníků selské bouře s vojskem. Vůdce povstání, MiranPřezletic, byl 29. března 1775 u Invalidovny oběšen.

Před hlavním vchodem u ulice Sokolovská stojí pomník ve tvaru malého obelisku připomínající tragédii ze 3. září roku 1890, kdy při povodni na Vltavě tragicky zahynulo 29 rakouských vojáků. Píše se zde: Na památku zákopníků bývalého rak.-uh. 3. pol. praporu dne 3. září 1890 při vykonávání služby své ve vlnách rozvodněné Vltavy zahynulých.

Mezi roky 1918–1927 zde vytvořil své rané dílo významný český fotograf, představitel meziválečné avantgardy, Josef Sudek. V Invalidovně pobýval řadu let poté, co v první světové válce na italské frontě přišel o pravou ruku.

Režisér Miloš Forman zde natáčel některé scény oscarového filmu Amadeus. Invalidovna se objevila i ve filmech Hellboy, Doktor Živago a dalších.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v roce 2016 nabízel neúspěšně Invalidovnu na prodej ve výběrovém řízení za 637,7 milionu korun. Proti dražbě se zvedl odpor mezi některými akademiky, architekty a aktivisty.[6] Do konce dražby 8. srpna však nepřišla žádná nabídka, o budovu projevil zájem Národní památkový ústav.[7]

Další užití názvu v okolí[editovat | editovat zdroj]

Podle Invalidovny je pojmenováno Sídliště Invalidovna a blízká stanice metra.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-11-30]. Katalogové číslo 152702 : Invalidovna. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. ÚZSVM získal do své správy karlínskou Invalidovnu [online]. ÚZSVM, [cit. 2016-01-25]. Dostupné online.  
  3. Reportáž České televize o dni otevřených dveří v Invalidovně, 12. 9. 2009
  4. Invalidovna ukázala svět válečných veteránů, reportáž Českého rozhlasu, 12. 9. 2009
  5. Zpřístupnění Invalidovny v rámci EHD
  6. Spor o historickou Invalidovnu sílí. Odpůrci prodeje nabízejí alternativní projekty. ČT24.cz [online]. 2016-07-29 [cit. 2016-07-30]. Dostupné online.  
  7. Aukce pražské invalidovny se neuskuteční, zájem má ale Národní památkový ústav

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]