Vojenský hřbitov (Karlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vojenský hřbitov v Karlíně
Karlín, kaple vojenského hřbitova
Lokalita
Stát Česko
Obec Praha
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba 1732
Užívání 1732–1890
Datum zrušení 1894
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenský hřbitov v Karlíně se v 18. a 19. století nacházel v pražském předměstí Karlíně pod severním svahem vrchu Vítkov, mezi ulicemi Šaldova, Pernerova a U Invalidovny v městské části Praha 8.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1732 zároveň se stavbou Invalidovny byl pro její potřeby založen hřbitov pro invalidy, situovaný jihozápadně od plánované stavby. Na něm roku 1781 postavili evangeličtí kupci kryptu pro pohřby a založili malý evangelický hřbitov. Roku 1786 byl hřbitov rozšířen pro potřeby vojska. Nově vzniklá část obklopila původní hřbitov z východu, severu a západu.

Pomník bitvy padlým ruským důstojníků v bitvě u Drážďan, přenesený roku 1905 na Olšanské hřbitovy

V severní a východní části se nacházel hřbitov pro mužstvo. Poblíž vchodu na severní straně stál pomník vojáků padlých roku 1848 a pomník 286 pruských vojáků padlých roku 1866. V této části byl roku 1813 vztyčen pomník darovaný carem Alexandrem I. ruským vojákům, kteří byli zraněni při bitvách u Drážďan a Chlumce a zemřeli Praze. Pomník obsahoval nápis v ruštině a němčině: „Posvátné jsou vaše kosti na těchto místech, nezapomenuti zůstanete ve své vlasti.“

V západní části byl hřbitov pro důstojníky s barokní hřbitovní kaplí. Sloužil pro pohřby pražských velitelů a důstojníků z městské posádky a pro pohřby ruských a pruských velitelů a důstojníků zraněných v bitvách, kteří zemřeli v pražských špitálech. Například ostatky generála Gerharda Scharnhorsta zraněného u Drážďan byly uloženy ve hřbitovní kapli a později převezeny do Berlína.

Zrušení hřbitova[editovat | editovat zdroj]

Po zatopení hřbitova povodní roku 1890 bylo rozhodnuto celý hřbitov zrušit, uskutečněno roku 1894. Vojenské hroby byly v letech 1905 - 1906 přeneseny na Olšany na odd. 10b na IX. hřbitově. Vojáci, kteří zemřeli v letech 1848 – 1849 a do roku 1866 v Praze a jejím okolí, byli pohřbeni na Olšanech do šachtového hrobu. Na Olšany byl přenesen také náhrobek šikovatele Michaela Hartmanna (sloužil 69 let u 28. pražského pluku), jeden ze 34 přenesených cenných náhrobků. Pomník darovaný carem Alexandrem I. byl po zrušení hřbitova poprvé přenesen na Olšany na I. obecní hřbitov odd. 6, poté přenesen na II. obecní hřbitov na olšanském pohřebišti ruských vojáků. Ostatky a některé pomníky byly přeneseny také k památníku ve Štěrboholích, kde tak vznikl nový hřbitov. Pozemky karlínského hřbitova v letech 1906 - 1911 odkoupila karlínská obec, která jejich část roku 1917 prodala Akciové společnosti strojírny (dříve Breifeld, Daněk a spol.) k rozšíření továrny a stavbě vlečky.

Kaple[editovat | editovat zdroj]

Jedinou připomínkou na zaniklý hřbitov je památkově chráněná barokní kaple[1], v jejímž interiéru je fresková malba znázorňující Korunovaci Panny Marie, české patrony a anděly. Kaple byla postevena roku 1753 na důstojnické části hřbitova a původně byla situována uprostřed jižní hřbitovní zdi. Jedná se o čtvercovou kapli s okrouhlým presbytářem. Její průčelí je zakončeno segmentovým štítem a odpovídá přelomu pozdního baroka a raného klasicismu. Na střeše má drobnou věžičku čtvercového půdorysu se skosenými nárožími a bání. Po zrušení hřbitova byl pozemek prodán a ve 20. století využíván jako překladiště n.p.ČKD Dukla. V kapli v té době býval dieselagregát, který zajišťoval oběh tepla do okolních hal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 152698 : kaple býv. vojenského hřbitova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUŠEK, Zdeněk: Bývalé vojenské hřbitovy na území Prahy. In: Věstník Klubu Za starou Prahu, 2/2003. Dostupné online.
  • KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 293 – 295.
  • KNEIDL, František: Dějiny města Karlína; Kniha 1. Špitálsko: Za branou Poříčskou od dávných časů do založení Karlína / Ve spis uvedl František Kneidl. - Praha : Česká grafická unie, 1923. - 352 s., 16 obr. a plánů: 15 obr : Kč 40,00. S. 271 - 272. Dostupné online.
  • MICHÁLKOVI, Irena a Ladislav. Zaniklé pražské vojenské hřbitovy. Praha: I. a L. Michálkovi, 2008, s. 63 – 138.
  • MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2011. ISBN 978-80-85394-80-1. S. 92 - 93.
  • MÍKA, Zdeněk. Vojsko a vojenské objekty. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2014. 179 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-505-2. S. 94 - 96.
  • PODLAHA, Antonín, ŠITTLER, Eduard: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském, díl 15. 1901. S. 207. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojenský hřbitov (Karlín) ve Wikimedia Commons