Veterán (voják)

Bývalí členové posádky americké bitevní lodi USS Missouri (BB-63) na společném snímku krátce po slavnostním obřadu k výročí ukončení 2. světové války, který se konal na palubě této slavné lodi.

Veterán (z latinského vetus neboli starý) je vojenský vysloužilec anebo zvláště vysloužilý účastník nějaké války či bojového tažení. Pro svůj přínos vlasti a její svobodě bývají veteráni obvykle chováni v úctě. Neměli by však být stereotypně považováni za hrdiny.

Dnešní pohled na veterány se zrodil v 19. století. V té době se však v češtině pro vysloužilého vojáka používal výraz vysloužilec, nikoli veterán. Obraz vysloužilce, jak jej chápala česká společnost v druhé polovině 19. století, zanechal v cyklu povídek veršem Ve stínu lípy Svatopluk Čech.

Památce válečných veteránů je dnes věnován 11. listopad, který se celosvětově slaví jako Den veteránů nebo Den vzpomínek. Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice.

Dějiny

Ve starém Římě byli veteráni vysloužilí vojáci, kteří byli propuštěni z armády po 20 letech aktivní služby. Tvořili jakousi zálohu, jež byla v případě války opět povolávána do vojska.

Za napoleonských válek tvořili veteráni Napoleonovu slavnou „starou gardu“, která se proslavila zejména hrdinným odporem v bitvě u Waterloo.

V roce 1865, na konci války Severu proti Jihu, se práv veteránů veřejně zastal americký prezident Abraham Lincoln. Na jejich podporu pak v USA vznikla řada veteránských organizací.

Ve 20. století se o rozvoj veteránské tradice zasloužily zejména obě světové války. Po zkušenostech s kritickým vývojem po 1. světové válce vznikly po skončení 2. světové války ve většině zúčastněných zemí veteránské organizace, jako například Americká legie v USA, jež pomáhaly se začleňováním válečných veteránů do běžného života.

Veteráni v Československu

Odhaduje se, že během 1. světové války padlo na bojištích více než 150 000 Čechů. V ruských, italských a francouzských legiích pak sloužilo celkem 100 000 mužů.

Za druhé světové války bojovalo v československých zahraničních jednotkách asi 50 000 lidí. V partyzánských jednotkách v Itálii, v SSSR a na Slovensku a v řadách francouzského podzemního hnutí bojovalo asi 12 000 československých dobrovolníků, z nichž asi 2900 padlo či zůstalo nezvěstných.

Veteráni v Česku

Poslední přeživší československý legionář z první světové války a ruské občanské války byl Alois Vocásek (1896–2003).

Poslední přeživší československý interbrigadista ze španělské občanské války byl Adolf Vodička (1913–2012).

K 4. prosinci 2025 žilo v Česku 47 veteránů druhé světové války (10 vojáků z východní fronty, 3 vojáci ze západní fronty a 34 příslušníků domácího odboje).

• Posledním přeživším československým leteckým esem z druhé světové války byl Ladislav Světlík (1917–2008).
• Posledním přeživší československý velitel tanku, který se zúčastnil osvobození Ostravy, byl Bedřich Opočenský (1924–2016).
• Posledním přeživším československým příslušníkem Legie Čechů a Slováků během invaze do Polska byl Imrich Gablech (1915–2016).
• Posledním přeživším československým výsadkářem RAF, který byl vyslán z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava, byl Jaroslav Klemeš (1922–2017).
• Předposlední přeživší československý pilot RAF z druhé světové války byl Kurt Taussig (1923–2019).
• Předposlední přeživší československý veterán z obléhání Tobruku byl Viktor Wellemín (1923–2020).
• Poslední přeživší československá veteránka z bitvy u Sokolova byla Jarmila Halbrštátová (1924–2020).
• Poslední přeživší československý veterán z obléhání Tobruku byl Bernard Papánek (1920–2021).
• Poslední přeživší československý příslušník I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova a osvoboditel Bělehradu byl Tichomir Mirkovič (1928–2022).
• Poslední přeživší československá příslušnice 1. československé samostatné tankové brigády byla Marie Michajlovičová (1921–2022).
• Poslední přeživší československý pilot RAF z druhé světové války byl Emil Boček (1923–2023).
• Poslední přeživší československý veterán z bitvy o Francii byl Ervín Hoida (1918–2024).
• Poslední přeživší československý veterán, který se přímo zúčastnil vylodění v Normandii, byl Jiří Mráz (1922–2024).
• Předposlední přeživší československý veterán Obléhání Dunkerku byl Charles Gad Strasser (1927–2024).
• Poslední přeživší československý pilot USAAF z druhé světové války byl Antonín Fajkus (1923–2025).
• Poslední přeživší československá odbojářka ze skupiny „Tajná vojenská a civilní organizace“ byla Olga Doležal Kurzová (1926–2025).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupin „Národní sdružení československých vlastenců“ a „Sever–Zábřeh“ byla Věroslava Bojková (1926–2025).
• Poslední přeživší československý odbojář–spojař z odbojové organizace „Svaz československé mládeže“ byl Alois Frank (1925–2025).
• Poslední přeživší český příslušník Wehrmachtu byl Josef Bialas (1927–2025).
• Poslední přeživší československá příslušnice WAAF z druhé světové války byla Elsbeth Hamilton (1920–2025).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Jiskra – Jakub Bílek“ byla Božena Foltová (1928–2025).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Lenka – Jih“ spolupracující s anglickým výsadkem Spelter byla Jaroslava Obůrková (1926–2025).
• Poslední přeživší československý odbojář–spojař ze zpravodajské skupiny TOLA byl Jan Netopil (1933–2025).
• Poslední přeživší československý veterán z bitvy o Kyjev, bitvy o Bílou Cerekev a bitvy o Břest je Jan Ihnatík (* 1922).
• Poslední přeživší československý odbojář spolupracující s odbojovou skupinou Národní obranný svaz (NOS) je František Hercl (* 1922).
• Poslední přeživší československý radiotelegrafista RAF je Jiří Švenger (* 1923).
• Poslední přeživší československý letec, pablubní střelec, RAF je Jiří Pavel Kafka (* 1924).
• Poslední přeživší československá příslušnice sovětského námořnictva je Valentina Eklová (* 1924).
• Poslední přeživší československý účastník Pražského povstání je Pavel Holeček (* 1925).
• Poslední přeživší československý odbojář z partyzánského svazku Smrt fašismu je Karel Nývlt (* 1926).
• Poslední přeživší československý veterán z obléhání Dunkerku je Josef Turek (* 1926).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka spolupracující s anglickým výsadkem Carbon je Radoslava Brovjáková (* 1926).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z ilegální mládežnické skupiny „Mladý Východ proti Hitlerovi“ je Radomír Drobný (* 1927).
• Poslední přeživší československý odbojář–spojař, který byl svědkem vypálení Ploštiny, je František Sochora (* 1927).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z partyzánského oddílu Olga je Vlasta Slezáková (* 1927).
• Poslední přeživší československý příslušník Lidové osvobozenecké armády Jugoslávie (NOVJ) je Bořivoj Sedláček (* 1927).
• Poslední přeživší československý odbojář z „Partyzánské družiny Josefa Hybeše“ je Milan Knížátko (* 1928).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Národní hnutí za svobodu vlasti“ spolupracující se sovětským výsadkem Jermak je Květoslava Plíhalová (* 1929).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z odbojové organizace „Obrana národa“ je Dana Milatová (* 1929).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka z partyzánské jednotky Jan Kozina je Miroslava Lišková (* 1930).
• Poslední přeživší československý odbojář–spojař z partyzánské jednotky „Partyzáni na Olze“ je Pavel Rusz (* 1935).
• Poslední přeživší československá odbojářka–spojařka ze skupiny „Štramberští partyzáni“ je Jaromíra Kočnarová (* 1936).

Poslední přeživší československý protikomunistický odbojář ze skupiny bratří Mašínů je Josef Mašín (* 1932).

V současnosti (2025) žije v Česku přes 17 tisíc novodobých veteránů. Jsou mezi nimi i poslední veteráni z mírových misí v Koreji (1953–1993), Angole (1989–1992), Namibii (1989–1990) a Perském zálivu (1990–1991).

Veteráni v Německu

Veteráni Wehrmachtu a Waffen-SS i jejich vdovy mají nárok na německý důchod. V roce 1998 Německo změnilo své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení válečným zločincům. Změna se vztahuje pouze na žádosti o dávky poskytnuté po 13. listopadu 1997. V osmi spolkových zemích Německa v roce 1998 pobíralo 23 501 bývalých příslušníků jednotek SS zvláštní penzi pro takzvané "válečné oběti", kterou od roku 1950 vyplácí západní Německo.

Související články

• Den válečných veteránů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu veterán na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Vysloužilci vojenští v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky Sdružení válečných veteránů České republiky
• Oficiální stránky Československé obce legionářské
• Spolek pro vojenská pietní místa o. s.
• Post Bellum
• Paměť národa

Autoritní data	NKC: ph127215, ph427568, ph1075607 BNE: XX543043 GND: 4188196-5, 112538574X LCCN: sh85142973 NLI: 987007536676405171