Miloš Forman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miloš Forman
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009)
Rodné jménoJan Tomáš Forman
Narození18. února 1932
Čáslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. dubna 2018 (ve věku 86 let)
Danbury, Connecticut,
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníWarren
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Aktivní roky1963–2018
Manžel(ka)Jana Brejchová (1958–1962)
Věra Křesadlová (1964–1999)
Martina Zbořilová (1999–2018)
DětiPetr Forman
Matěj Forman
Andy Forman
Jim Forman
PříbuzníJoseph Kohn (sourozenec)
Antonie Formanová[1] (vnučka)
Oficiální webmilosforman.cz
Český lev
Dlouholetý umělecký přínos českému filmu
1997
Oscar
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
Zlatý glóbus
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
1996 – Lid versus Larry Flynt
Cena BAFTA
Nejlepší režie
1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem
César
Nejlepší zahraniční film
1985 – Amadeus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký[2][3][4] režisér, scenárista a herec. Byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,[5] o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.[6]

Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.[6] Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.[7] Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.[8][9] Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných[10] a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (* 1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.[11]

Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.[12]

Filmová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Studium a tvorba v Československu[editovat | editovat zdroj]

Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka.

Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již 47 minut trvajícím filmem Konkurs z roku 1963. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr, který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu; tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard.

Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.[13] Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.[14] Film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara.

Filmová tvorba ve Spojených státech[editovat | editovat zdroj]

Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.

Ve svém prvním filmu vzniklém v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americkému prostředí v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem, adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA let 1906 až 1914.

Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů. I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film The People vs. Larry Flynt, s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích, za který byl nominován na Oskara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Man on the Moon, kde herec v hlavní roli Jim Carrey získal Golden Globe. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Keeping the Faith.

Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Jeho první manželkou (v letech 1958–1962) byla Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi. Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andyho a Jima Formanovy. Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.[15] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.[16]

Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.[17][18]

Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.[19][20]

Pamětní místa[editovat | editovat zdroj]

Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Herec[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Online [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
  6. ↑ a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79. 
  7. ↑ http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
  8. ↑ Prof. Rudolf Forman - osobní karta [online]. Arolsen Archives - International Center on Nazi Persecution [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Die Toten des KZ Mittelbau-Dora 1943-1945 - Prof. Rudolf Forman [online]. KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. 
  12. ↑ Doksy, s. 80
  13. ↑ The Loves of a Blonde (1965) - Awards, [1].
  14. ↑ The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86 [online]. The Hollywood Reporter, 14 April 2018 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ FRÁNEK, Tomáš. Věčná Slavia je na okraji propasti, všímají si ve světě. Aktuálně.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Tajemství režiséra Miloše Formana. iDNES.cz [online]. 2002-02-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach. iDNES.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ MICHAEL CIEPLY. Milos Forman, 86, Dies; Won Oscars for ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’. The New York Times [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) </ref name=":1">Matt Schudel. Milos Forman, Oscar-winning director of ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’ dies at 86. Washington Post [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Cena Akademie za nejlepší režii

Jerome Robbins a Robert Wise (1961) • David Lean (1962) • Tony Richardson (1963) • George Cukor (1964) • Robert Wise (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Carol Reed (1968) • John Schlesinger (1969) • Franklin J. Schaffner (1970) • William Friedkin (1971) • Bob Fosse (1972) • George Roy Hill (1973) • Francis Ford Coppola (1974) • Miloš Forman (1975) • John G. Avildsen (1976) • Woody Allen (1977) • Michael Cimino (1978) • Robert Benton (1979) • Robert Redford (1980)

(1928–1940) • (1941–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–současnost)
Zlatý glóbus za nejlepší režii

Stanley Kramer (1961) • David Lean (1962) • Elia Kazan (1963) • George Cukor (1964) • David Lean (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Paul Newman (1968) • Charles Jarrott (1969) • Arthur Hiller (1970) • William Friedkin (1971) • Francis Ford Coppola (1972) • William Friedkin (1973) • Roman Polański (1974) • Miloš Forman (1975) • Sidney Lumet (1976) • Herbert Ross (1977) • Michael Cimino (1978) • Francis Ford Coppola (1979) • Robert Redford (1980)

(1943–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–2020)
Cena Akademie za nejlepší režii

Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • James L. Brooks (1983) • Miloš Forman (1984) • Sydney Pollack (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Barry Levinson (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Jonathan Demme (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Anthony Minghella (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Steven Soderbergh (2000)

(1928–1940) • (1941–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–současnost)
Zlatý glóbus za nejlepší režii

Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • Barbra Streisandová (1983) • Miloš Forman (1984) • John Huston (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Clint Eastwood (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Oliver Stone (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Miloš Forman (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Ang Lee (2000)

(1943–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–2020)
Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020)
Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes
1946–1949
Georges Huisman (1946–1949)
1950–1959
André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)
1960–1969
Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)
1970–1979
Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morgan (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)
1980–1989
Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)
1990–1999
Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)
2000–2009
Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)
od 2010
Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019) • Spike Lee (2020)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Forman&oldid=20121081“