Miloš Forman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miloš Forman
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009)
Rodné jméno Jan Tomáš Forman
Narození 18. února 1932
Čáslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 13. dubna 2018 (ve věku 86 let)
Danbury, Connecticut,
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbení Warren
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky 1963–2018
Manžel(ka) Jana Brejchová (1958–1962)
Věra Křesadlová (1964–1999)
Martina Zbořilová (1999–2018)
Děti Petr Forman
Matěj Forman
Andy Forman
Jim Forman
Příbuzní Joseph Kohn (sourozenec)
Antonie Formanová[1] (vnučka)
Oficiální web milosforman.cz
Český lev
Dlouholetý umělecký přínos českému filmu
1997
Oscar
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
Zlatý glóbus
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
1996 – Lid versus Larry Flynt
Cena BAFTA
Nejlepší režie
1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem
César
Nejlepší zahraniční film
1985 – Amadeus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký[2][3][4] režisér, scenárista a herec. Byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v protestantské rodině Anně Formanové (rozené Švábové) provozující hotel u Máchova jezera a Rudolfu Formanovi, který působil jako středoškolský učitel. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,[5] o kterém se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil v rodné Čáslavi a střídavě i v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel i s penzionem fungoval jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.[6]

Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro pouhé falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než zatkli matku, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde byl nucen chodit do německé školy (jiná tu nebyla). Neuměl německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se s matkou raději vrátil do Čáslavi.[6] Oba rodiče byli po několik roků vězněni a se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zahynula na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau[7] a otec zemřel tamtéž 11. května[8]. Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných[9] a v poděbradské internátní škole Středočeská kolej krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (* 1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.[10]

Formanovi penzion ve Starých Splavech získali zpět v roce 1991 v restituci.[11]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka. V Československu do roku 1968 společně s Miroslavem Ondříčkem natočil několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Černý Petr získal k překvapení svého tvůrce hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (za Formanem tehdy zůstali režiséři zvučných jmen, Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard), film Hoří, má panenko byl dokonce nominován na Oscara.

USA[editovat | editovat zdroj]

Za normalizace legálně odešel do USA, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, mj. s kameramanem Miroslavem Ondříčkem, a Amadea natočit v Kroměříži, Praze a okolí.

Silně „formanovský“ první americký film Taking Off – aplikující jeho obvyklý, na české diváky orientovaný přístup na americké prostředí v doznívající éře hippies – byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl.

Významného úspěchu u diváků dosáhl brzy, po třech letech, v roce 1974 svým dalším filmem, adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiky než divácky (např. Valmont). Film Amadeus získal dalších osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií.

Je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých – a významných amerických a světových – filmových režisérů, úspěšných jak u diváků, tak kritiků po celém světě.

Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře jeho film Goyovy přízraky za účasti Natalie Portmanové a Javiera Bardema, kteří ve filmu ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem Formanem.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Jeho první manželkou (v letech 1958–1962) byla Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi. Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andyho a Jima Formanovy. Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.[12] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.[13]

Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.[14][15]

Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.[16][17]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Herec[editovat | editovat zdroj]

Pamětní místa[editovat | editovat zdroj]

Půl roku po Formanovi smrti po něm bylo pojmenováno náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental u Pařížské ulice na Praze 1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Online [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
  6. ↑ a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79. 
  7. ↑ http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
  8. ↑ http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
  9. ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. 
  11. ↑ Doksy, s. 80
  12. ↑ Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86 [online]. The Hollywood Reporter, 14 April 2018 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ FRÁNEK, Tomáš. Věčná Slavia je na okraji propasti, všímají si ve světě. Aktuálně.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Tajemství režiséra Miloše Formana. iDNES.cz [online]. 2002-02-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach. iDNES.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ MICHAEL CIEPLY. Milos Forman, 86, Dies; Won Oscars for ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’. The New York Times [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) </ref name=":1">Matt Schudel. Milos Forman, Oscar-winning director of ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’ dies at 86. Washington Post [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Cena Akademie za nejlepší režii

Jerome Robbins a Robert Wise (1961) • David Lean (1962) • Tony Richardson (1963) • George Cukor (1964) • Robert Wise (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Carol Reed (1968) • John Schlesinger (1969) • Franklin J. Schaffner (1970) • William Friedkin (1971) • Bob Fosse (1972) • George Roy Hill (1973) • Francis Ford Coppola (1974) • Miloš Forman (1975) • John G. Avildsen (1976) • Woody Allen (1977) • Michael Cimino (1978) • Robert Benton (1979) • Robert Redford (1980)

(1928–1940) • (1941–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–současnost)
Zlatý glóbus za nejlepší režii

Stanley Kramer (1961) • David Lean (1962) • Elia Kazan (1963) • George Cukor (1964) • David Lean (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Paul Newman (1968) • Charles Jarrott (1969) • Arthur Hiller (1970) • William Friedkin (1971) • Francis Ford Coppola (1972) • William Friedkin (1973) • Roman Polański (1974) • Miloš Forman (1975) • Sidney Lumet (1976) • Herbert Ross (1977) • Michael Cimino (1978) • Francis Ford Coppola (1979) • Robert Redford (1980)

(1943–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–2020)
Cena Akademie za nejlepší režii

Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • James L. Brooks (1983) • Miloš Forman (1984) • Sydney Pollack (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Barry Levinson (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Jonathan Demme (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Anthony Minghella (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Steven Soderbergh (2000)

(1928–1940) • (1941–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–současnost)
Zlatý glóbus za nejlepší režii

Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • Barbra Streisandová (1983) • Miloš Forman (1984) • John Huston (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Clint Eastwood (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Oliver Stone (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Miloš Forman (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Ang Lee (2000)

(1943–1960) • (1961–1980) • (1981–2000) • (2001–2020)
Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019)
Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes
1946–1949
Georges Huisman (1946–1949)
1950–1959
André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)
1960–1969
Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)
1970–1979
Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morgan (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)
1980–1989
Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)
1990–1999
Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)
2000–2009
Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)
od 2010
Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019) • Spike Lee (2020)
Autoritní data: AUT: jk01031567 | GND: 118945440 | ISNI: 0000 0001 2148 0769 | LCCN: n50024970 | VIAF: 112401195 | WorldcatID: lccn-n50024970
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Forman&oldid=18869691“