Jiří Šlitr

JUDr. Jiří Šlitr
Ilustrovaný portrét Jiřího Šlitra
Základní informace
Narození	15. února 1924 Zálesní Lhota, Československo Československo
Úmrtí	26. prosince 1969 (ve věku 45 let) Praha, Československo Československo
Příčina úmrtí	Otrava oxidem uhelnatým
Povolání	hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec, malíř
Příbuzná témata	Jiří Suchý, Semafor
Ocenění	Medaile Za zásluhy
Významný nástroj
klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Jiří Šlitr (15. února 1924 Zálesní Lhota u Jilemnice – 26. prosince 1969 Praha) byl český hudební skladatel, instrumentalista (virtuózní klavírista), zpěvák, herec a výtvarník. Významně ovlivnil českou populární hudbu; na jeho scénickou hudební tvorbu navázala řada autorů studiových scén.

Životopis

Studoval na Gymnáziu v Jilemnici a později přestoupil na Gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou, kde maturoval v roce 1943. Spoluzaložil Rychnovský dixieland, hrající v Praze pod názvem Czechoslovak Dixieland Jazz Band, hrával s Akord clubem, kde se seznámil s Jiřím Suchým; nejvýznamnější je však jeho působení v divadle Semafor. Byl vystudovaný právník (Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1945 – 1949, titul JUDr. ), svému právnickému povolání se však nikdy nevěnoval, snad ale proto se mu také občas hezky přezdívalo Doktor klavír (odtud pak patrně pochází i název Dr. Matrace). Byl i velmi dobrý kreslíř a grafik.

V letech 1949 – 1951 absolvoval povinnou vojenskou službu v Milovicích. Poslední rok vojenské služby pracoval jako výtvarník Ústředního domu armády .

V roce 1957 jej Miroslav Horníček seznámil s Jiřím Suchým. Spolu s Jiřím Suchým pak vytvořil tvůrčí a hereckou dvojici, která svými písničkami a hrami významně ovlivnila hudbu a divadlo 60. let 20. století a zahájila éru divadel malých scén. Jiří Šlitr se ale oficiálně nikdy členem divadla Semafor nestal.

Po studiu práv se vedle výtvarné činnosti věnoval hudbě. Skládal písně, vystupoval v kabaretech, jako pianista působil v Laterně magice (na Expu 1958). V roce 1959 založil společně s Jiřím Suchým divadlo Semafor, pro které skládal písně, scénickou hudbu (Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Šest žen Jindřicha VIII.) i muzikál (Dobře placená procházka). Úspěšně využíval svou schopnost komediální stylizace herce–amatéra (Jonáš a tingltangl, Ďábel z Vinohrad aj.). Autorsky a herecky se podílel na filmech (Bylo nás deset, Kdyby tisíc klarinetů, Zločin v šantánu). Z hudebních nahrávek vyniká album Jonáš a dr. Matrace.

Byl známým milovníkem mladých slečen, s kterými se brzy rozcházel. Poslední z nich zemřela spolu s ním 26. prosince 1969 otravou svítiplynem. Dodnes není jasné, zda šlo o nešťastnou náhodu, vraždu či sebevraždu. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Rodný dům J. Šlitra v Zálesní Lhotě

Hrob Jiřího Šlitra na Vinohradském hřbitově v Praze

„	A já sám mám od něho obrázek, který jsem dostal poštou loni k vánocům. Bylo to den po tom, kdy jsem se dozvěděl, že Šlitr umřel. Otevíral jsem vánoční poštu a mezi ní jsem našel od Šlitra obrázek takového vousatého pána v buřince, vousy mu jdou až na podlahu, sedí na kanapíčku, a pod tím bylo napsáno a stále je napsáno: Všecko nejlepší, pane Wérich (s dlouhým é). Šlitr. A tu už byl... to už tady nebyl, když jsem tohle otvíral. Bylo mně moc smutno, protože jsem byl na Šlitra fanda, když hrál, tak jsem se mu vždycky smál, tomu jeho nehybnému obličeji.	“
— Jan Werich

Seznam písňové tvorby

viz Seznam písní Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra

Výstavy kreseb a obrazů (výběr)

• 1957 Praha (první samostatná výstava)
• 1958 Brusel, Belgie
• 1959, 1961, 1964 Praha
• 1966 Wiesbaden a Dortmund, Německo
• 1966 New York, USA
• 1967 Houston a Hollywood, USA
• 1968 putovní výstava po Československu (společná výstava s Jiřím Suchým)
• 1969 Praha

Odkazy

Literatura

• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 394, 450, ISBN 978-80-200-1502-0.
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 234, 386, 425–427.
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 361–363.
• Alan Levy: Pražské peřeje, Primus, Praha, 1991 (zápisky z Levyho pobytu v Praze v letech 1967–1970).
• Jiří Datel Novotný. Ďábel z Vinohrad : vzpomínka na Jiřího Šlitra. Praha : Regia, 2002. 205 s. ISBN 80-86367-27-4.
• Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 32, 171, ISBN 80-903399-5-6.
• Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 278–279. 
• VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8. 

Externí odkazy

• Osoba Jiří Šlitr ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Šlitr
• Jiří Šlitr v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Vše o divadle Semafor
• Jiří Šlitr v archivu Národního divadla
• Jiří Šlitr v archivu Národního divadla Brno
• Jiří Šlitr v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Jiří Šlitr v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jiří Šlitr ve Filmové databázi
• Jiří Šlitr na Kinoboxu.cz
• Jiří Šlitr na Kinoboxu.cz
• Jiří Šlitr v Internet Movie Database (anglicky)

Autoritní data: AUT: jk01130482 | GND: 119242818 | ISNI: 0000 0000 5536 7548 | LCCN: nr95016465 | VIAF: 10651750 | WorldcatID: lccn-nr95016465

Portály: Lidé | Film | Hudba | Televize