Jilemnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jilemnice
Jilemnický kostel svatého Vavřince

Jilemnický kostel svatého Vavřince

znak obce Jilemnicevlajka obce Jilemniceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0514 577197
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (LAU 1): Semily (CZ0514)
obec s rozšířenou působností: Jilemnice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 13,86 km²
počet obyvatel: 5 476 (1. 1. 2016[1])
nadmořská výška: 451 m n. m.
PSČ: 514 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Masarykovo nám. 82
514 01 Jilemnice
starosta / starostka: Ing. Jana Čechová
Oficiální web: www.jilemnice.cz
Ofic. web MÚ: www.mestojilemnice.cz
E-mail: podatelna@mesto.jilemnice.cz

Jilemnice
Red pog.svg
Jilemnice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jilemnice (německy Starkenbach) je podkrkonošské město v okrese Semily. Jde o jedno z měst soupeřících o název „brána do Krkonoš“. Město je spádovou obcí pro střed západní části Krkonoš a Podkrkonoší a přirozeným centrem této oblasti. Zajímavý je půdorys centra města, ukazující na jeho plánovité založení, nikoliv na živelné osídlení. V roce 1894 zde vznikl Český krkonošský spolek SKI Jilemnice, nejstarší český lyžařský spolek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Jilemnice je poprvé zmiňováno ve 14. století (písemně doklady o vzniku pochází z roku 1356), kdy tvořilo významné centrum štěpanického panství pánů z Valdštejna. Přesné založení nejde přesně určit (odhaduje se nejpozději kolem roku 1325), protože město několikrát zcela vyhořelo a písemné prameny z této doby se nezachovaly.

V 16. století nechali Křinečtí z Ronova v Jilemnici postavit zámek, který později dvakrát rozšířili Harrachové. V jeho budově dnes sídlí Krkonošské muzeum, jehož expozice je zaměřena na historii a národopis západních Krkonoš a také na počátky a vývoj českého lyžování.

Město bylo díky své relativně odlehlé poloze uchráněno od válečných konfliktů až do roku 1634, kdy bylo vypáleno Švédy. Významný mezník představuje rok 1701, kdy město přešlo do rukou rodu Harrachů. Ti spojili obě části obce, Valdštejny v roce 1492 rozdělené, a rozvíjejí místní průmysl, zejména sklářství a plátenictví. Město i v tomto období několikrát vyhořelo, mohutné požáry postihly obyvatele v letech 1788, 1803, 1838. Další rozmach města nastal koncem 19. století, kdy Jan Nepomuk František hrabě Harrach nechal vybudovat železniční trať Martinice–Rokytnice nad Jizerou. Rozmach přinesl rozvoj turistického ruchu, díky němuž je město označováno jako kolébka českého lyžování. Rozvoj města pokračoval i v meziválečném období, zastavila jej až okupace a následná vnucená restrukturalizace průmyslu.

Po prvním zavedení okresů v roce 1850 se Jilemnice stala okresním městem. Byla jím prakticky nepřetržitě až do roku 1960, kdy byla přiřazena pod okres Semily, ve kterém je až do přítomnosti.

Od 26. listopadu 1999 obec užívá vlajku,[2] na které je vyobrazen strom jilm, podle kterého má také obec Jilemnice svůj název.

Jilemnice získala tiul Historické město roku 2012.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jilemnici.

Za péči o památky získala Jilemnice ocenění Historické město roku 2012.[3]

V Jilemnici patří mezi nejznámější:

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Jilemnice je spádovým městem pro region západních Krkonoš. Tomu odpovídá i existence dvou základních škol, z nichž jedna má třídy se sportovním zaměřením.

Střední školství je zastoupeno školou s názvem Gymnázium a Střední odborná škola Jilemnice, která vznikla 1. ledna 2006 sloučením dvou dosavadních škol (Gymnázium a Sportovní gymnázium, Střední průmyslová škola textilní, která se nacházela vinou útlumu textilního průmyslu v regionu v potížích, pramenících z nedostatku zájemců o studium). Kromě všeobecného vzdělání nabízí škola technické lyceum a sportovní obory, které se zaměřují převážně na lyžařské sporty a dále na atletiku. Jilemnice je považována za jedno z center vychovávajících běžce na lyžích.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Brano dříve Ateso, PAL Autobrzdy
  • Mehler Engineered Products, dříve Technolen
  • Devro, dříve Cutisin - střívkárna

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Bernard (1891–1941), filolog, působil jako středoškolský pedagog a kulturní pracovník, účastník protifašistického odboje
  • Zdenko Feyfar (1913–2001), významný český fotograf
  • Betty Fibichová (1846–1901), operní pěvkyně
  • Bohumil Hanč (1887–1913), lyžař
  • Josef Hanuš (1872–1955), chemik, zabýval se zejména analytickou chemií
  • Jaroslav Havlíček (1896–1943), významný prozaik 30. a 40. let, proslul psychologickými romány
  • Zbyněk Havlíček (1923–1969), surrealistický básník a teoretik, profesí lékař-psychiatr
  • Jan Herzog (1802–cca 1840), obrozenský buditel a literát
  • Jaromír Horáček (1900–1976), historik a folklorista, spisovatel, působil jako učitel a zasloužil se o rozvoj místního muzea
  • František Xaver Jerie (1848–1913), textilní podnikatel, dlouholetý starosta města, mecenáš
  • Rudolf Kazda (1862–1929), významný organizátor kulturního a sportovního života v Jilemnici a okolí
  • Otakar Krámský (1959–2015), automobilový závodník
  • Marie Laušmanová (1858–1935), operní pěvkyně
  • Miloš Lukáš (1897–1976), filolog a překladatel, uznávaný polyglot a esperantista
  • Stanislav Mach (1906–1975), hudební skladatel a dirigent
  • Hynek Jaroslav Mejsnar (1837–1895), spisovatel a překladatel, středoškolský pedagog
  • Jaromír Nosek (* 1978), herec
  • František Pošepný (1836–1895), geolog a mineralog světového významu, zakladatel tzv. ložiskové geologie
  • Karel Šebek (1941–1995?), surrealistický básník a výtvarník
  • Jaromír Typlt (* 1973), spisovatel a esejista
  • Jan Weiss (1892–1972), spisovatel, jeden ze zakladatelů české sci-fi literatury
  • Stanislav Zindulka (* 1932), herec
  • Stanislav Henych (* 1949), lyžař běžec, druhé místo 50 km na MS 1974
  • Miroslav Šimůnek (* 1978), herec

Osobnosti s Jilemnicí spojené[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Ambrož (1878–1955), městský tajemník, podílel se na zvelebování a propagaci Jilemnice a jejího okolí
  • Jan Buchar (1859–1932), řídící učitel, znalec Krkonoš, propagátor sportu (lyžování) a turistiky
  • Ferdinand Václav Doubravský (1747–1829), skladatel a hudebník, v Jilemnici působil jako učitelský pomocník
  • Jaroslav Feyfar (1871–1935), amatérský fotograf, profesí lékař
  • Jan Nepomuk Harrach (1828–1909), hrabě, český vlastenec – významný mecenáš
  • František Kaván (1866–1941), významný český malíř-krajinář, rodák z blízké Víchovské Lhoty
  • Josef Mirovít Král (1789–1841), obrozenský spisovatel a buditel, v Jilemnici působil jako kaplan
  • Jan Lev (1874–1935), malíř
  • Jáchym Metelka (1853–1940), učitel a ředitel jilemnických škol, význačný pedagog
  • Antonín Pochop (1862–1949), spisovatel a učitel, autor pohádek a literatury pro mládež
  • František Poličanský (1798–1855), učitel a vlastenec, hudební skladatel a muzikant, organizátor jilemnického kulturního života
  • Jiří Šlitr (1924–1969), herec, zpěvák, hudební skladatel, klavírista a výtvarník, rodák z nedaleké Zálesní Lhoty, absolvent jilemnického gymnázia
  • Veronika Vítková (*1988), biatlonistka - KB Jilemnice, reprezentantka ČR, absolventka sportovního gymnázia Jilemnice
  • Jaroslav Soukup (*1982), biatlonista, s biatlonem začínal ve Sportovním centru mládeže v Jilemnici
  • Zdeněk Vitek (*1977), biatlonista, trenér ženské reprezentace biatlonu

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Jilemnici s podzimním panoramatem Krkonoš
Pohled na Jilemnici s jarním panoramatem Krkonoš
Jilemnické náměstí v zimě (vlevo radnice)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-28]. Dostupné online.  
  2. Jilemnice – udělené symboly
  3. Historickým sídlem roku 2012 se stává... Jilemnice. ČT24 [online]. 2013-04-18 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]