Miloš Lukáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miloš Lukáš
Narození 15. září 1897
Jilemnice
Úmrtí 26. dubna 1976 (ve věku 78 let)
Hradec Králové
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Lukáš (15. září 1897 Jilemnice26. dubna 1976 Hradec Králové) byl český klasický filolog, polyglot, uznávaný esperantista a gymnaziální učitel Gymnázia v Hradci Králové. Mezi jeho žáky byl i Viktor Fischl.

Překládal z české poezie a prózy do esperanta, podávaje obsah a formu kongeniálně s původním dílem. Do esperanta přeložil divadelní hru Jaroslava Vrchlického Nokto en Karlův Týn (Noc na Karlštejně). Dále přeložil Němou barikádu (Muta barikado) od Jana Drdy.

Překládal také básně, především z češtiny, ale také z mnoha jazyků antických i moderních. Do češtiny přeložil všechny Zamenhofovy básně a mnohé básně Raymonda Schwartze.

Mimoto spolupracoval na Ĉeĥoslovaka antalogio a přispíval do mnoha esperantských časopisů. Výbor z jeho překladů básní i prózy vyšel v almanachu Panoramo pod názvem Kolora kalejdoskopo. Pro Slovník spisovatelů národů SSSR (Svět sovětů, Praha 1966) zpracoval hesla o estonských a karelských spisovatelích. V dalších vydáních slovníku již byla jeho hesla vypuštěna.

Překlady z estonštiny[editovat | editovat zdroj]

  • ANGERVAKS, Hugo. Jízda k soudu. Pochodeň 1970, 210, 5.–6. 9., s. 4.
  • ANGERVAKS, Hugo. Úsměv. Pochodeň 1970, 68, 21.–22. 3., s. 6.
  • EISEN, Matthias Johann. Koit a Hämerik. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 52.
  • EISEN, Matthias Johann. Koit a Hämerik. Praha – Moskva 1955, 8, s. 44.
  • HAINSALU(OVÁ), Lehte. Noc (Öö). Pochodeň 1967, 202, 26.–27. 8., s. 5.
  • HAINSALU(OVÁ), Lehte. Noc (Öö). Svět sovětů 30, 1967, 50, s. 19–20.
  • JAKOBSON, August. Komár a kůň (Sääsk ja hobune). Lidová demokracie 19, 1963, 77, s. 6.
  • JAKOBSON, August. Myš a vrabec. Lidová demokracie 25.8.1963, s. 6.
  • JAKOBSON, August. Předměstí bídných hříšníků. Praha – Moskva 1955, 8, s. 49–51.
  • JAKOBSON, August. Ve jménu budoucnosti. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 63–71.
  • KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg (část). In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 51–52.
  • KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg (část). Praha – Moskva 1955, 8, s. 45–46.
  • KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Kalevipoeg (část). Texty 1969, 3, s. 3–7.
  • KREUTZWALD, Friedrich Reinhold. Syn Kalevův (Kalevipoeg, část). Svět sovětů, Praha 1959.
  • KRUSTEN, Erni. Nešťastná láska (Õnnetu armastus). Lidová demokracie 14, 1958, 8.6., s. 6.
  • KRUSTEN, Erni. Pane Krustene, vezměte si housku! (Härra Krusten, võtke sai). Pochodeň 63, 1974, 76, s. 7.
  • KRUSTEN, Erni. Zapomenuté jméno. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 57–62.
  • KRUSTEN, Erni. Zapomenuté jméno. Pochodeň 56, 1967, 262, s. 5.
  • LIIV, Juhan. Všední povídka – Ptačí hnízdo. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 53–57.
  • PEEGEL, Juhan. Starý jídelní stůl. Pochodeň 61, 1972, 141, s. 6.
  • SIRGE, Rudolf. Aťsisi. Pochodeň 59, 1970, 240, s. 7.
  • TAMMSAARE, Anton Hansen. Kolportérka č. 17 (Lehekandja Nr. 17). Pochodeň 61, 1972, 95, s. 6.
  • TUGLAS, Friedebert. Jaro (Kevad). Pochodeň 64, 1975, 69, s. 7.
  • TUGLAS, Friedebert. U silnice (Tee ääres). Pochodeň 62, 1973, 238, s. 6–7.
  • TUGLAS, Friedebert. Žízeň po vědění (Teaduse igatsus). Pochodeň 54, 1965, 291, s. 5.
  • TUGLAS, Friedebert. Žízeň po vědění (Teaduse igatsus). Rudé právo 46, 1966, 22, příl., s. 1.
  • TUGLAS, Friedebert. Zlost (Viha). Pochodeň 61, 1972, 111, s. 6.
  • VAARANDI(OVÁ), Debora. V Leninově knihovně. In Pod baltským nebem. Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Svaz Československo-sovětského přátelství, Praha 1958, s. 62–63.
  • VILDE, Eduard. Válka v Mahtře (Mahtra sõda, část). Praha – Moskva 1955, 8, s. 47–48.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]