Anton Hansen Tammsaare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anton Hansen Tammsaare
Anton Hansen Tammsaare, 000290.jpg
Rodné jméno Anton Hansen
Narození 30. leden 1878
Abu vald, Estonsko
Úmrtí 1. března 1940 (ve věku 62 let)
Tallinn, Estonsko
Místo pohřbení Metsakalmistu
Povolání estonský spisovatel, překladatel a esejista
Národnost estonská
Alma mater Hugo Treffneri Gümnaasium
Významná díla Truth and Justice
Kõrboja peremees
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ14787829
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16405126
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Hansen Tammsaare (narozen jako Anton Hansen; 30. ledna 1878, Albu vald - 1. března 1940, Tallinn) byl estonský spisovatel, esejista a překladatel.[1] Proslavil se především pentalogií Tõde ja õigus (překl.: Pravda a spravedlnost), která je jedním ze zásadních děl estonské literatury a popisuje estonský vývoj 19. a 20. století.[2] Jednotlivé díly v češtině vyšly v překladu Naděždy Slabihoudové pod názvy Dva rody z Vargamäe, Indrek z Vargamäe, Indrek a vzbouřenci, Indrek a Karin a Návrat na Vargamäe,[3] .

Život[editovat | editovat zdroj]

Anton Hansen se narodil v rolnické rodině na usedlosti Põhja-Tammsaare, podle níž si pak zvolil své umělecké jméno A. H. Tammsaare. Absolvoval vesnické základní školy a gymnázium v Tartu . Poté pracoval jako novinář v Tallinnu. Po porážce revoluce v roce 1905 studoval práva na univerzitě v Tartu, ale kvůli onemocnění tuberkulózou je nedokončil. Léčil se u estonských sedláků na Kavkaze a později žil u bratra v Koitjärve. V roce 1918 se odstěhoval do Tallinnu, kde se věnoval práci spisovatele. Stranil se společnosti, dokonce se nezúčastnil ani slavnostního odhalení svého pomníku či oficiálních oslav svých šedesátin. [4] .

Dílo[editovat | editovat zdroj]

A. H. Tammsaare v počátcích své tvorby navázal na ruský realismus v díle Raha-auk (překl.: Poklad) z roku 1907. Současně psal nacionalisticky laděnou psychologickou prózu, kterou zastupují díla Pikkad sammud(překl.: Dlouhé kroky)z r. 1908 a Noored hinged (překl.: Mladé duše) z r. 1909. Realismus a nacionalismus se střetávají v jeho díle Kõrboja peremees (překl.: Hospodář pro Kõrboju) z r. 1922. Zde se vesnické téma prolíná s otázkou budoucnosti estonského národa.[5] .

Vrcholem Tammsaareho tvorby je románová pentalogie Tõde ja õigus (překl.: Pravda a spravedlnost) vydaná mezi lety 1926 - 1935. Jedná se o rozsáhlé dílo, popisující život jednoho estonského rodu od 70. let 19. stol. do 20. let 20. stol. Jednotlivé díly jsou velice rozdílné, ale jsou provázány lidským hledáním pravdy a spravedlnosti.[6] .

V prvním díle pentalogie, který v češtině vyšel pod názvem Dva rody z Vargamäe, přichází sedlák Paas do nehostinného kraje, kde zakládá hospodářství a rodinu. Osada Vargamäe ale jako by všemi svými prostředky bojovala proti svému osídlení. Děj knihy je protkán smutkem, smrtí a pocitem bezútěšnosti z marného boje s nehostinnou přírodou. Hledání pravdy a spravedlnosti je zde demonstrováno na sousedských sporech.[7]

Druhý díl Indrek z Vargamäe nás přivádí do života Indreka, syna hospodáře Paase, který se nehodí pro život sedláka, ale míří do města se vzdělávat. Kniha poskytuje popis soukromé městské školy v Estonsku na konci 19. století. Indrek si musí ve škole na studium přivydělávat a setkává se s velkým množstvím nejrůznějších lidí. Poznává, že pravda a spravedlnost rozhodně nejsou samozřejmostí. Tento díl je protkaný velkým množstvím nejrůznějších pouček a mouder, které jsou čtenáři předkládány prostřednictvím ředitele školy, pana Mauruse.[8]

Ve třetím díle, který česky vyšel pod názvem Indrek a vzbouřenci, je již Indrek dospělý a musí školu pana Mauruse opustit. Potlouká se po Tartu a začne se aktivně účastnit nacionalistických bojů v rámci revoluce v roce 1905. Jedná se o velice dobrodružný popis revolučních bojů a estonského nacionalismu. [9]

Čtvrtý díl tohoto ústředního díla estonské literatury, který v češtině vyšel pod názvem Indrek a Karin, nás přivádí do nově založené estonské republiky po 1. sv. válce, kde sledujeme Indrekovo manželství. To je plné neshod, které pramení z rozdílných politických názorů. [10]

V závěrečném díle pentalogie s výmluvným názvem Návrat na Vargamäe se zestrálý Indrek vrací z města do své rodné vsi, aby zde našel klid v úmorné práci, stejně jako jeho otec v prvním díle pentalogie. [11]

Po dopsání pentalogie Tõde ja õigus (překl.: Pravda a spravedlnost) se Tammsaare začal věnovat i milostným románům. V r. 1934 napsal román Elu ja armastus (překl.: Život a láska) a v r. 1935 román Ma armastasin sakslast (překl.: Miloval jsem Němku). Posledním Tammsaarovým dílem se stala groteska Põrgupõhja uus Vanapagan (překl.: Nový Satanáš z pekla), která vyšla v roce 1939.[12] .

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

MACURA, Vladimír. Anton Hansen Tammsaare aneb Cesta za epopejí. Praha: Balt-East, 1999. 88 s.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠTOL, Pavel a kol. Slovník pobaltských spisovatelů. Praha: Libri, 2008. 
  2. SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 2003. 120 s. ISBN 80-86383-23-7. S. 19 - 21. 
  3. SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 2003. 120 s. ISBN 80-86383-23-7. S. 19 - 21. 
  4. SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 2003. 120 s. ISBN 80-86383-23-7. S. 19 - 21. 
  5. SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 2003. 120 s. ISBN 80-86383-23-7. S. 19 - 21. 
  6. SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 2003. 120 s. ISBN 80-86383-23-7. S. 19 - 21. 
  7. TAMMSAARE, Anton Hansen. Dva rody z Vargamäe. Praha: Svoboda, 1976. 400 s. 
  8. TAMMSAARE, Anton Hansen. Indrek z Vargamäe. Praha: Svoboda, 1980. 309 s. 
  9. TAMMSAARE, Anton Hansen. Indrek mezi vzbouřenci. Praha: Svoboda, 1981. 191 s. 
  10. TAMMSAARE, Anton Hansen. Indrek a Karin. Praha: Svoboda, 1982. 246 s. 
  11. TAMMSAARE, Anton Hansen. Návrat na Vargamäe. Praha: Svoboda, 1983. 264 s. 
  12. SLABIHOUDOVÁ, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 2003. 120 s. ISBN 80-86383-23-7. S. 19 - 21. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]