Jan Drda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Drda
Jan Drda, reliéf.jpg
Narození 4. dubna 1915
Příbram, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. listopadu 1970 (ve věku 55 let)
Dobříš, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo odpočinku Dobříš
Povolání spisovatel, scenárista, dramatik a novinář
Témata žurnalistika
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Drda (4. dubna 1915 Příbram28. listopadu 1970 Dobříš) byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny (1949, 1953), zasloužilý umělec (1965).[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě.

Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v pouhých 25 letech. V letech 19371942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor (do roku 1952).

Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa.[2] Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky.[3]

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960.[4][5] V letech 19491956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění.[2] Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zahradníček, Václav Renč nebo Bohuslav Reynek.[2] Dvojice Drda a Řezáč si v této době vysloužila posměšnou přezdívku "Drzáč".

Hrob Jana Drdy

Významná byla i jeho spolupráce s filmem, především se uplatnil jako autor námětů a scénářů. Ke konci života byl šéfredaktorem týdeníku Svět práce, který v roce 1968 sám založil. Postavil se proti Invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 a následné okupaci Československa, za což byl hned roku 1969 z tohoto místa vyhozen. Dne 25. srpna 1968 v Rudém právu vyšel v souvislosti s příchodem sovětských vojáků Drdův článek s názvem „Nezkřivte jim ani vlas, nedejte jim ani kapku vody“. Řada lidí se tímto poselstvím řídila a okupantům, kteří měli problémy se zásobováním, odmítala vodu dávat. Zemřel za volantem svého auta na křižovatce v Dobříši a je pohřben na místním hřbitově. Jeho pohřbu se zúčastnilo na dva tisíce lidí.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Městečko na dlani, 1940 – obraz městečka Rukapáň (ve skutečnosti autorova rodná Příbram) těsně před 1. sv. válkou; šťastné i smutné osudy města i jednotlivých obyvatel
  • Živá voda, 1942 – román o životě umělecky založeného venkovského chlapce v poválečných letech
  • Putování Petra Sedmilháře, 1943 – román, příběh nemanželského chlapce, nyní sirotka a tuláka, který hledá svého neznámého otce a vymýšlí si o něm fantastické příběhy
  • Svět viděný zpomaloučka, 1943 – knižní vydání výboru z jeho tvorby pro Lidové noviny
  • Listy z Norimberka, 1946 – kniha fejetonů, tématem Norimberský proces
  • Němá barikáda, 1946 – soubor povídek, téma 2. sv. války
  • Kuřák dýmky, 1948
  • Dětství soudruha Stalina, 1953 – životopisná črta o Stalinově životě až do jeho 16 let
  • Krásná Tortiza, 1952 – sbírka povídek (Státní cena za rok 1953[7])
  • Jednou v máji, 1958 – román pro mládež o obraně Trojského mostu ve dnech květnového povstání, hrdinství jeho obránců z lidu
  • České pohádky, 1959 – 12 lidových pohádek s ilustracemi Josefa Lady
  • Posvícení v Tramtárii, 1972 – 3 pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka a O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála); poslední autorovo dílo, formou navazuje na Hrátky s čertem; většinou motiv neschopného starého krále a rozumnějšího nástupce
  • České lidové hádanky v podání Jana Drdy: pro čtenáře od 6 let , 1984
  • Nedaleko Rukapáně, 1989 – posmrtně vydaný výběr z autorových povídek
  • Milostenky nemilostivé, 1995 – sbírka soudniček z let 1939–40

Dramatická tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Magdalenka, 1941 – jednoaktová komedie
  • Jakož i my odpouštíme, 1941 – hra o třech jednáních
  • Romance o Oldřichu a Boženě, 1953 – komedie s dobově poplatným tématem – milostný příběh kombajnéra Oldřicha a svazačky Boženy
  • Hrátky s čertem, 1946 – jinotajná báchorka, komedie o 10 obrazech, zfilmována a zpracována jako opera i loutková hra, premiéra ve Stavovském divadle
  • Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1960 – komedie o 8 obrazech, polepšený čert pomůže odhalit ďábla převlečeného za faráře
  • Jsou živí, zpívají, 1961 – opět téma Květnového povstání

Filmové scénáře a náměty[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Malá československá encyklopedie. Svazek 2., D–CH. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 969 s. [Heslo „Jan Drda" je na str. 182.]
  2. a b c http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/unor-1948/unor-1948-komunista-drda-strida-ferdinanda-peroutku_46007.html
  3. Malá československá encyklopedie. Svazek 2., D–CH. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 969 s. [Heslo „Jan Drda" je na str. 182.]
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. Dobří(š) v poznání, str. 71
  7. Seznam laureátů literárních cen na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR – dostupné online
  8. Viz web Česko-Slovenské filmové databáze – dostupné online
  9. Jan Drda: O princezně Jasněnce a ševci, který létal

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 118, 186–7, 216, 225
  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1985. S. 96–99.  
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. S. 81–84.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 597–598.  
  • Josef Fryš: Dvanáct osudů dvou staletí, 272 stran, Příbram 2006 Spolu s jedenácti dalšími osobnostmi poprvé zpracované životní osudy Jana Drdy, doplněno fotografiemi
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 131.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 257.  
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 215, ISBN 978-80-7388-552-6
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 372–373.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]