Jan Hakl (podnikatel)
| Jan Hakl | |
|---|---|
| Narození | 1835 Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. září 1917 Jilemnice  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Jilemnici |
| Národnost | Česká |
| Povolání | velkopodnikatel |
| Ocenění | Zlatá medaile na Jubilejní zemské výstavě (1891) |
| Choť | Marie Haklová |
| Děti | Bohumil Hakl Marie Pštrosová Františka Macháčková Jana Hiltlová Irena Nejedlá Anna Bláhová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Hakl (1835 – 20. září 1917, Jilemnice) byl český podnikatel, mecenáš a veřejný činitel města Jilemnice.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jan Hakl využil tkalcovské tradice v Jilemnici a založil textilní továrnu, zabývající se výrobou a prodejem lněného zboží. Díky podnikání zbohatl a začal se angažovat ve veřejném dění (mj. stal se místním školním dozorcem). 24. října 1888 založil Nadaci Bohumila, Marie a Františky Haklových. Byla to vůbec první nadace pro nemajetné žáky v Jilemnici. Z této nadace byli každý rok na svátek svatého Bohumila obdarováni tři chlapci a tři dívky.[1]
Významným milníkem v životě Jana Hakla byla jubilejní zemská výstava v Praze roku 1891. Jeho firma byla oceněna zlatou medailí za své lněné výrobky.[2] V ten samý rok také odkoupil od Karla z Bergenthalu panství Studenec. To pak zdědila jeho dcera Jana Hilthová (roz. Haklová) a panství ji zůstalo až do druhé pozemkové reformy roku 1948. Zámek Studenec jí však zůstal až do smrti roku 1965 a později byl prodán firmě IMADOS Praha.[3] Jan Hakl ve Studenci přispíval do nadace Hynka Klazara a taktéž finančně vypomáhal při vánočních nadílkách obuvi a šatstva pro nemajetné děti.[4]
Roku 1893 se výrobky jeho továrny předvedly na světové výstavě v Chicagu.[5]
Roku 1903 koupil v dražbě velkostatek Mladějov – Roveň pro svou dceru, Annu Bláhovou za (v přepočtu) 420 300 Korun Českých.[6][7]
Jan Hakl umírá 20. září 1917 v Jilemnici a je pohřben ve své hrobce na Městském hřbitově v Jilemnici.[8] Marie Haklová darovala jménem pozůstalé rodiny dar 60 000 Korun na stavbu okresního sirotčince.
Je po něm pojmenována ulice v centru Jilemnice - Haklova ulice.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Manželkou Jana Hakla byla Marie Haklová. S ní měl syna Bohumila a dcery Marii (poz. Pštrosovou), Františku (poz. Macháčkovou), Janu (poz. Hiltlovou), a Annu (poz. Bláhovou).
Haklova pohřební kaple[editovat | editovat zdroj]
Jan Hakl si nechal roku 1885 postavit na jilemnickém městském hřbitově pseudorenesanční hrobku. Stavbu navrhl pražský architekt Štěpánek. Na malířské výzdobě hrobky se podíleli Adolf Liebscher a Josef Scheiwel. Sochu panny Marie uvnitř vytvořil Bernard Otto Seeling. Kaple se stala inspirací Jaroslavu Havlíčkovi k pasáži o hrobce stavitele Kiliána, otce Štěpy, na samém začátku románu Petrolejové lampy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BUCHAROVÁ, Lenka. ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ V JILEMNICI DO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY. Liberec, 2011. Diplomová. Technická univerzita v Liberci, FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. Vedoucí práce PhDr. Miloslava Melanová.
- ↑ 13. www.vrchlabsko.info [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný archiv Hiltlů, Studenec (1874 - 1979)
- ↑ Studenecký zpravodaj » Nadace Hynka Klazara a další formy sociální pomoci ve Studenci [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04.
- ↑ Nové Dobrovicko č.3/2006: Dobrovice. www.dobrovice.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Mladějov - kronika Roveň. www.kronika-roven.e-obec.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04.
- ↑ nejstarsi_dejiny_mladejova. zdenek.vslib.sweb.cz [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04.
- ↑ Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě. Studenec: Obecní úřad Studenec 256 s. Dostupné online. ISBN 80-260-3263-2, ISBN 978-80-260-3263-2. OCLC 823820952